Tiše pozoroval důvěrně známou tvář muže, kterého dlouhé roky považoval za mrtvého a pro jehož záchranu byl ochoten obětovat i vlastní život. Nesmírně zestárl. Jeho tvář zdobilo nezměrné množství vrásek a vlasy byly více šedobílé než černé. Přesto měl stále svůj půvab. Ten, který viděl jen Harry.

Od lékokouzelníků věděl, že i Severusův vzhled je ovlivněn slabým magickým jádrem a množstvím drog, které do něj Alice nacpala. Ale oni ho z toho dostanou a pak to zase bude sarkastický, nepříjemný Severus Snape.

Harry si pod neviditelným pláštěm povzdechl. Pomoc přišla na poslední chvíli. Jen pár dní Severuse dělilo od naprosté ztráty magie. Nebýt jeho přátel, vše by dopadlo katastrofou.

Ach ano, malém by zapomněl. On sám na Severusově záchraně nemá sebemenší podíl. Přestože mu to nikdo neřekl, moc dobře ví, že byl více přítěží než pomocí.

Jeho přátelé nespoléhali na chatrný plán, který Harry vymyslel, ale vytvořili si svůj vlastní, který jim měl zajistit bezpečí a úspěch.

Přestože se Ron původně zdráhal, oni maskování muži byli bystrozory v utajení a rozhodně neměli masky Smrtijedů, jak se původně Harry domníval.

Šokující? Tak nějak by to mladý muž nazval. Weasley, Grangerové a Malfoy vymysleli vlastní plán a zvládli ho bez obtíží uskutečnit. Co víc, Malfoy skončil v bezvědomí jen proto, že se snažil oddálit Alicino mučení Harryho.

A Harry? Ten kromě záchvatu paniky a neschopnosti kouzlit nedokázal nic. Ale možná je to takhle správně. Už předchozí den se domluvil s Ronem a Hermionou, že bude lepší, když Severus vůbec nebude vědět o Harryho přítomnosti v kouzelnickém světě. Byl pod vlivem drog a jistě mu splýval reálný svět s halucinacemi, takže by neměl být problém ho o tomto přesvědčit.

Naposledy si muže před sebou prohlédl. Věděl, že tentokrát je to opravdové sbohem. Opatrně pohladil vrásčitou tvář a bez dalšího ohlédnutí opustil nemocniční pokoj.

Přemístil se k domu, který se na čas stal jeho útočištěm a zkontroloval příchozí zprávy na telefonu. Už ráno psal Leovi, že se dnes vrací a jeho kamarád mu samozřejmě odepsal.

Mám pacienty až do večera. Odpočiň si po cestě a večer pokecáme. Jestli jsi teda tou zprávou nechtěl říct ať okamžitě vypadnu:)

Harry se pousmál. Možná mu právě blázen jako je Leo pomůže překonat tu rychle se přibližující depresi.

Ok. Uvidíme se večer. S tím vyhazovem si to ještě rozmyslím ;)

Schoval telefon do kapsy, pečlivě složil plášť a naposledy vstoupil do bývalého úkrytu bystrozorů.

Nebylo pro něj velkým překvapením, že Ron s Hermionou ho čekali uvnitř. Co však bylo překvapující, byla přítomnost Draca Malfoye. Pravda, chudák blonďák se tvářil, že vůbec neví proč tam vlastně je.

„Nemuseli jste chodit.“

„Jo to už jsme někde slyšeli.“

Ron se smutně pousmál. Ano, stejnou větu Harry pronesl i před lety, když je poprvé opouštěl.

„Hm, vidím že účinek to má pořád stejný.“

Nechtěl se loučit. Chtěl jen popadnout připravený kufr a nadobro zmizet ze světa čar a kouzel.

Vytáhl z kapsy hůlku a přidal ji k plášti, který stále svíral v rukou a obě věci podal Ronovi.

„Co s tím uděláš je na tobě. Já už to potřebovat nebudu.“

„Ale - .“

Malfoy konečně procitl a zřejmě mu došlo co se kolem něj vlastně děje.

„Počkat?! Kam jako jdeš, Pottere?“

„Tam, odkud jsem přišel.“

„A co Severus?“

Harry se na Malfoye shovívavě pousmál.

„Ale no tak. Víš, co se ze mě stalo. K čemu by mu byl psychicky narušený moták? Takhle to bude lepší.“

„Ty zmet - !“

„Nech toho Malfoyi. Tohle byl Harryho plán už od začátku. A vlastně i jeho podmínka.“

Mladý psycholog se na Rona vděčné usmál a nechal se vtáhnout do jeho objetí. Využil toho k jedné tiché připomínce, která patřila jen Ronovým uším.

„Nezapomeň, cos mi slíbil. Nechci se stěhovat.“

„Jasně, kámo.“

Hned po Ronovi ho pevně sevřela Hermiona, která se stejně jako tenkrát, neubránila slzám.

„Ozveš se?“

„Ne. Promiň.“

S tichým vzlykem přikývla a pustila svého kamaráda. Harry se otočil na stále vzteklého Malfoye.

„Postarej se něj, Draco.“

Nečekal na odpověď, která by stejně nepřišla a vyšel ven do ulic. Vracel se domů a jediné, co si z téhle dovolené bral s sebou, bylo ještě rozervanější nitro a téměř oslepující bolest, která ho bude provázet po zbytek života.