„Takže?“

„Jakou mám jistotu, že mě nepodrazíte?“

„Kdybych vás chtěl podrazit, už dávno bych sepsal článek a poslal ho do všech novin v zemi. Na chvíli by se o mě vědělo, ale pak bych byl opět zapomenut. Když však vydám knihu o válce s reálnými zážitky, moje sláva přetrvá.“

„Když to nedodržíte, tak vás na místě zabiju.“

„Toho jsem si vědom. Podívejte, vy profitujete ze Snapeovy slávy a jste spokojen. Já budu profitovat z jeho přesných informací a taky budu spokojen. Koneckonců, možná bude i něco, co bych pro vás mohl udělat.“

Harry začínal být vděčný tomu, že studoval právě psychologii, protože jinak by zřejmě už propadl vzteku a jednal naprosto iracionálně.

„Dobře. V pátek se sejdeme opět zde. Přivedu Snapea.“

„Jak?“

„Samozřejmě použiju Mnoholičný lektvar, snad nečekáte, že ho sem vezmu s jeho pravým vzhledem?“

„Jakou mám jistotu, že to bude on?“

„Zjevně o něm máte dost informací, tak si to určitě nějak ověříte.“

„A ten důvod?“

„Kyle, Snape vyrůstal v kouzelnické společnosti, přestože jeho matka si vzala mudlu. Ať byl sebevětším zmetkem nakonec měl přízeň jak Voldemorta tak Brumbála a nakonec vlastně i Pottera. Moje matka mě měla s motákem, který byl po vážné nemoci a já proto musela vyrůstat mezi mudly. Otec se mě alespoň snažil naučit všechno, co by kouzelník měl umět. A pak jsem konečně měla šanci dostat se mezi kouzelníky, když byl Voldemort u moci. Jenomže se našlo děcko, které ho připravilo o moc. A nakonec ho Potter i zabil a Snape mu k tomu pomohl. Teď konečně mám, co si zasloužím. Kéž by se mi ještě dostal do ruky ten skrček a celý můj život by byl dokonalý.“

Alice mluvila s takovým zápalem, že Harry měl problém slova vnímat, když pozoroval Snapeův obličej a výrazem naprostého fanatika.

„Takže vlastně chcete žít život Severuse Snapea a kdybyste dostala do ruky Pottera, tak ho jednoduše zabijete, chápu to správně?“

„Přesně tak.“

Na Snapeově tváři se rozlil samolibý úšklebek a Harrymu se z toho pohledu zvedal žaludek.

„A vy nemáte tušení, kde je Potter?“

„Bohužel. Ani v mudlovském světě jsem ho nenašla. Někam se zbaběle schoval.“

Alespoň v něčem máš pravdu. Ale jsem ti blíž, než si myslíš.

„Můžu zkusit své kontakty. Kdybych ho našel, vytáhl bych z něho rozhovor a pak ho předhodil vám, co vy na to?“

„Začínáte se mi líbit, Kyle.“

„Jsme tedy domluveni na pátek?“

„Ano. Ve stejnou dobu, zase v tomhle salónku.“

„Budu zde.“

Harry se zvedl a schoval si blok i tužku do kapsy, odkud si vzal do ruky vzkaz, který měl připravený pro profesory. 

Dostatečně nahlas se rozloučil a vyšel ze salónku, přičemž za sebou pečlivě zavřel dveře. Schválně šel těsně kolem profesorů a hodil jim na stůl onen vzkaz.

Jakmile se za ním zavřely dveře, profesorka McGonagallová vzkaz rozložila a údivem se jí rozšířily oči.

Nezasahujte. Spolupracuji s Weasleym na osvobození Severuse Snapea.

Všem spadl kámen ze srdce a že to byl ohromný balvan, který je tížil.