Po dlouhé době se Harry ukládal ke spánku s hřejivým pocitem na hrudi a úsměvem na rtech. Setkání s Daisy bylo naprosto fantastické. Dračice byla mnohem úchvatnější než když ji viděl ležet zraněnou ve sněhu. S velkým zájmem sledoval Severuse jak nanáší mast na zraněná křídla. Přišlo mu neuvěřitelné, že správně smíchané byliny jsou schopny uzdravit tak vážná zranění. Spánek na sebe nenechal dlouho čekat a za malou chvíli se Harry propadl do říše snů.

„Jamesi, proč tohle děláš?“

„To se ptáš ty mě?! Chtěla jsi na mě ušít boudu!“

„Protože už takhle nechci žít! Omezil jsi se na hon za mocí!“

„Věděla jsi, co chci už když sis mě brala! To tě neomlouvá!“

„Ale netušila jsem, že všechno bude důležitější než rodina! Všiml sis vůbec, že Harry už chodí do školy?!“

Harry stál za rohem a pozoroval jak na sebe matka s otcem křičí. Nevěděl proč se hádají, ale poslední dobou to bylo čím dál častěji. V rukou svíral odznak premianta, který na konci roku dostal. Chtěl se otci pochlubit, ale ještě k tomu neměl příležitost.

„Jistěže jsem si všiml! To JÁ ho zapsal na Proelia ludo! Jednou bude tak slavný jako jeho otec!“

„Slavný? Čemu říkáš sláva? Že se tě polovina společnosti bojí a ta druhá tebou opovrhuje? Že si platíš za svobodu? Nejsi nic! Nula!“

Harry viděl jak se jeho otec zastavil a sáhl do hábitu. Hůlkou mířil na matku a ve tváři měl nepříčetný výraz.

„Chceš mě zabít Jamesi? Tak do toho! Raději zemřu, než abych byla s tebou!“
„
Opravdu? A co pak bude s Harrym?“

Lily Potterová na malý okamžik znejistěla, ale nakonec se usmála.

„Jemu bys neublížil, je to tvůj jediný dědic.“

„Harry! Harry Jamesi! Pojď sem!“

Harry dostal strach. Nikdy se do hádek mezi otcem a matkou nepletl, i když věděl, že otcovo chování není správné. Vystrašeně vyšel ze svého úkrytu a zamířil za rodiči do salónu.

„Otče, mami.“

„Jamesi nepleť ho do našich problémů!“

„Ale Lily, on byl přece důvod tvé zrady.“

James se smál jako šílenec, zatímco Lily se snažila uklidnit svého syna.

„Neposlouchej ho Harry. Tohle se tě netýká-.“

„Ale týká! Pokusila ses mě podrazit a tvrdila jsi, že to děláš pro jeho dobro! Právě jsem ovšem přišel na adekvátní trest! Tobě nevadí zemřít, Lily? Tak v tom případě zemře Harry. Avada Kedavra!“

Než se Harry vzpamatoval, jeho matka udělala jeden rychlý krok a postavila se před něj. Smrtící kletba ji zasáhla a ona klesla k zemi.

„Mami! Mami, probuď se!“

„Nech ji na pokoji! Okamžitě se zvedni a odstup od ní!“

Poslechl, příliš se svého otce bál.

„Dobře mě poslouchej, synu. Tvá matka se provinila a tohle je její trest, který si sama zvolila. Od této chvíle o ní nechci v tomto domě slyšet. Je to jasné?“

„Ano, otče.“

„Tak je hodný chlapec. Jdi do svého pokoje!“

„Mami!“

Harry se prudce posadil a setřel si z tváří slzy, které se mu proti jeho vůli draly z očí.