Kapitola č.20.
Dlouhou dobu jsme jen ležely, upíjely víno a mlčely. Snad žádná z nás nechtěla zkazit tu chvíli, kdy jsme mohly být spolu.
,, Co bude dál? Budeš dál s mojí sestrou a budeme dělat, že se nic nestalo? Nebo konečně příjdeš k rozumu a budeš s tím, s kým ti bude líp?" zeptala se najednou a já si tiše povzdechla. Obě jsme si nervózně pohrávaly se skleničku v ruce. Nevěděla jsem, co bude a snad jsem ani nechtěla předvídat.
,, Já nevím. To, co se stalo musí zůstat tady. Stát se to nemělo a víme to obě dvě," začala jsem a dopila již třetí skleničku vína.,, To, že chodím a spím s tvojí sestrou, měnit nebudu. Jsem tak spokojená."
,, Teď lžeš nejen sobě, ale i mě. Kdyby to tak bylo, teď by jsi tu nebyla," řekla a já se napila ze sklenky, kterou mi dolila.
,, To tvrdíš ty. Já ti říkám celou dobu něco jiného," řekla jsem a podívala se na hodinky.,, Budu muset jít. Slíbila jsem, že přijdu," pokračovala jsem a pomalu se posadila.
,, Klidně si běž. Držet tě tu nebudu," odpověděla a já v hlase zaslechla smutek a nepochopení. Raději jsem se zvedla a oblékla se.
,, Vážně teď odejdeš? Půjdeš za ní i když se tu stalo tohle?"
,, To se, ale nedozví a taky se to víckrát nestane. Bude lepší, když odejdu a zapomeneme na to."
,, To nemyslíš vážně. Ty na tohle snad dokážeš zapomenout?" zeptala se a vstala. Blížila se ke mě a já zůstala stát na místě. Sledovala jsem jak dělá krok za krokem a nedokázala odvrátit pohled. Když došla až ke mě, vložila mi ruku do vlasů a ukradla si pro sebe polibek. Nedokázala jsem ho neopětovat.
,, Nevím, ale vím, že tohle není správné," šeptla jsem a raději se vzdálila.,, Ahoj," řekla jsem a než mě stačila zastavit, odešla jsem. Z kavárny jsem rovnou zamířila domů pro nějaké věci a poté ihned k Patrice. Musela jsem přijít na jiné myšlenky. Musela jsem se přesvědčit, že k sobě patříme jako magnet ke kovu. Když jsem došla k domu, zazvonila jsem. Zvonek jsem držela docela dlouho, protože se dveře stále neotevíraly.
,, Co blbneš? Chceš abych ohluchla nebo, co?" ozvalo se, když se dveře otevřely a já sundala ruku ze zvonku.
,, Ne, ale moc dlouho ti to trvalo," odpověděla jsem a vešla. Jakmile se zavřely dveře, opřela jsem jí o ně a dlouze políbila.,, Hrozně si mi chyběla."
,, Vážně? A proto jsi šla radši za Caroline a mě nechala čekat? Proto já musela čekat tři hodiny, než příjdeš?"
,, Šla jsem si domů ještě pro věci a až potom sem," odpověděla jsem a objala jí. Její ruce se obmotaly kolem mého pasu a hlavu položila na rameno.
,, To jsi nemusela, kdyžtak bych ti něco půjčila. Ale stejně ti nikdy neodpustím, že jsi šla za ní."
,, Musela jsem. Nejsem ten typ, co se na někoho vykašle, když je to jeho chyba. Odmítla jsem jí, proto je na tom tak jak je," snažila jsem se jí vše vysvětlit. Lhala jsem a nebylo mi to příjemné, ale pravdu jsem jí říct nemohla.
,, Máš hlad? Zrovna jsem dodělala špagety a taky jsem dala vychladit víno," odpověděla a já se zhluboka nadechla.
,, Jídlo ano, víno ne. Nemám na něj vůbec chuť," odpověděla jsem a Patt přikývla. Stále si mě prohlížela a já začínala mít divný pocit, že něco tuší.,, Někde něco mám?"
,, Ne, jen se na tebe dívám. Dívám se na svojí lásku mého života. To snad nesmím?"
,, Jo, můžeš. Jen jsem se lekla, že někde něco mám," odpověděla jsem a sedla si ke stolu. Patrice jídlo přinesla téměř hned a posadila se naproti mě.
,, A měla by jsi někde něco mít?" zeptala se a já.jen zakroutila hlavou.
,, Ne neměla. Proč se tak ptáš? Na, co zase narážíš?" zeptala jsem se a dala se s chutí do jídla.
,, Vůbec na nic. Jen jsem se zeptala. Byla jsi s Caroline dlouho, tak se ujišťuji, že je vše v pořádku," řekla a já si v poklidu strčila do úst další sousto. Když jsme dojedly, Patt odnesla talíře a společně jsme se vydaly do pokoje.,, Pustíme si nějaký film?"
,, Když to nebude horor, tak klidně,"odpověděla jsem a rozhlížela se kolem sebe.,, Máš to tu moc pěkné," řekla jsem a vydala se ke knihám. Ani jsem nepostřehla, že stojí zamnou. Když se její ruce obmotaly kolem mého pasu a rty se dotkly krku, zavřela jsem oči.
,, A, co místo filmu dělat něco jiného? Nedokážu se tě nedotýká," šeptla a já se otočila. V tu chvíli spojila naše rty a začala mě vášnivě líbat. Vracela jsem jí je a rukama zajela do jejích vlasů.,, Miluju tě, Chris. Ani nevíš jak moc," řekla mezi polibky.
,, Vím to, až moc dobře," odpověděla jsem a nechala jí, aby mě zvedla do náruče a odnesla do postele. Když mě na ní položila, nahla se nademne a zadívala se mi do očí. Poté se sklonila a začala mě líbat na krku. Nebylo mi to tolik příjemné, jako od Caroline, ale dokázala jsem se naladit na správnou vlnu.
,, Jsi jen moje, je ti to jasný? Nikdo jiný na tebe nemá právo," řekla s pokračovala polibky níže. Snažila jsem se myslet na to, co se děje teď, ale nešlo to. Pořád jsem viděla Caroline a to mě trápilo. Nechtěla jsem Patrice nijak ublížit. Musela jsem zapomenout. Vzepřela jsem se na rukou a donutila Patt si lehnout podemne. Začala jsem jí líbat na krku a rychle jí rozepnula košili, kterou jsem hodila kamsi za sebe.,, Tady má někdo energie nazbyt," řekla a koleno mi přitiskla ke klínu.
,, A, co s tím uděláš? Teď nemůžeš vůbec nic," odpověděla jsem její ruce se objevily na mých bocích. Stačilo jen trošku pohnout prsty a já si lehla dobrovolně. Vrátila se k mému krku a poté stáhla moje triko a hned na to i vrchní díl spodního prádla. Své rty rychle přisála k jedné z bradavek a druhou rukou si pohrávala s druhou. Neudržela jsem svoje vzdechy potichu a jí to evidentně dělalo radost. O několik minut později jsme byli obě nahé a Patt s polibky sjížděla stále níž.
,, Oh můj bože, to je dokonalé," zavzdychala jsem a ona v tu chvíli přestala.,, Co, proč?"
,, Myslíš si, že jsem úplně pitomá, že?" zeptala se a tyčila se nademnou. Absolutně jsem neměla tušení o čem mluví.
Díky za přečtení, hlasy a komentáře. Líbila se kapitola? Myslíte, že na to Patrice přišla? Jak? Nebo se stalo něco jiného?
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro