Ráno mě vzbudila zima a prázdno, které vedle mě bylo. V domě bylo ticho a její věci byli pryč. Rychle jsem se zvedla a oblékla si tepláky s trikem. Nejdříve jsem zaběhla do koupelny, ale nebyla tam. Snad jsem si to vše začala vyčítat a ztrácet naději, že zůstala.

,, Patrice, kde jsi?" zavolala jsem a zajela si rukama do vlasů.

,, V kuchyni!" ozvalo se a já se tam vydala. Seděla u stolu a popíjela kávu. V tu chvíli mi spadl kámen ze srdce a úlevně si oddechla.,, Dobré ráno."

,, Dobré? To myslíš vážně?"

,, Neříkej mi, že...Ne, to snad ne," řekla a vstala. Došla ke mě a pevně mě objala.,, Myslela jsi si, že jsem odešla."

,, Když jsem neviděla tvoje věci, napadlo mě to. Začínala jsem si myslet, že měla pravdu," řekla jsem a opřela se o ní.

,, Chris, nikdy neodejdu. Když jsem včera řekla, že tě miluju, myslela sem to vážně. A už se vykašli na to, co kdo říkal, hm?" odpověděla a já přikývla. Sehnula se ke mě a dlouze mě políbila. S radostí jsem jí polibek vrátila a přitom jí zajela do vlasů.,, Pojď si dát kafe, za dvě hodiny máme být v práci."

,, Ty jsi udělala kafe i pro mě? Kdy jsi mě chtěla vzbudit?"

,, Přišla bych za pět minut. A ano, dělala jsem ho i pro tebe. I když mi trvalo, než jsem se tu vyhnala," řekla se smíchem a vrátila se do kuchyně. Odešla jsem ke stolu a posadila se na vedlejší židli.,, Asi by jsme neměli přijít spolu," řekla a já se na ní překvapeně podívala. Nechápala jsem proč. Chtěla jsem, aby nás spolu viděla. Aby viděla jak jsem šťastná a jak se plete.

,, Proč ne? Máš snad z ní strach?"

,, Chris, to ne. Jen tě nechci dostat do problémů. Navíc, je to naše soukromá věc a jí do toho nic není," odpověděla a já se usmála.

,, Teď jsi si odpověděla sama. Je to naše věc a jí do toho nic není. Takže můžeme v klidu přijít spolu. Aspoň uvidí, že se v tobě plete a jak se máme rádi."

,, Ne, uvidí jak moc se milujeme. A plete se hodně. To, co ti řekla, je jen moje minulost. Přítomnost a budoucnost předvídat nemůže," odpověděla a já se k ní nahla pro další polibek.

,, Měly by jsme se jít oblékat. Čas je neúprosný a naše šéfová přísná," odpověděla jsem a obě jsme se začaly smát. Dopila jsem rychle kávu a doběhla do pokoje, kde jsem se převlékla. Do práce jsme dorazili o půl hodiny dříve, ale již se v zadní části svítilo a tak jsem odhadla, že Caroline je již v kanceláři. Zrovna když jsme procházely okolo, dveře se otevřely a já si všimla jejích červených očí a kruhů pod nimi. Srdce mi vynechalo několik úderů a já nedokázala pohled odvrátit. Nevěděla jsem proč, měla jsem Patrice. Při pohledu do jejích očí jsem si vzpomněla na ty měkké a hebké rty. Ten dotek její ruky, když mě pohladila po tváři a omlouvala se.

,, Chris? Zastav se pak zamnou. Ráda bych s tebou mluvila," řekla a pak v mžiku zalezla.

,, Mám jít s tebou? Aby ti zase nějak neublížila," zeptala se Patrice, když  jsme se převlékly.

,, Ne, to je dobré. Myslím si, že ublížit mi rozhodně nechce. Viděla jsi ty oči? Nespala a pravděpodobně brečela."

,, Ta brečet neumí, Chris. Je to jen její hra. Ale kdyby cokoliv řekni. Vyřídím si to s ní. Nikdo ti už ubližovat nebude."

,, Neboj se, nedovolím, aby mi ještě někdy ublížila. Miluju tě, Patty," řekla jsem a snažila se usmát. Pravda byla, že jsem si svými slovy nebyla zcela jistá. Před odchodem jsem jí políbila a vydala se do kanceláře za Caroline. Patt kolem mě prošla a lehce mě pohladila po zádech. Vešla jsem bez zaklepání a rozhlédla se po kanceláři.,, Caroline, děje se něco?" zeptala jsem se a vydala se k ní. Seděla na pohovce a hlavu měla zapřenou o ruce.

,, Proč to děláš? Chceš mi tím snad ublížit? Chceš, abych se cítila provinile ještě víc, než se cítím?"

,, O čem to mluvíš? Proč bych ti měla ubližovat? Tohle jsi dělala jen ty mě."

,, O čem? O Patrice, mojí sestře. Nevěřím tomu, že s ní chceš být. Je to snad jen tvoje hra? Nějaká zkouška? Kdyby se mi chtěla mstít ona, pochopím to, ale u tebe to nechápu."

,, Co nechápeš na tom, že jí miluju? Že jsem do ní blázen? A ona do mě taky a zatím mi nijak neublížila," řekla jsem a stále si ji prohlížela. Chtěla jsem se dívat jinam, ale nešlo to. Musela jsem se dívat na ní. Něco mě na ní přitahovalo a to nebylo dobře. Když z ničeho nic vstala a došla ke mě sledovala jsem chvílemi její oči a poté rty.

,, Vzdej to, tohle nemůžeš vyhrát. Nejde bojovat se srdcem a rozumem zároveň. Polib mě," řekla a zkrátila už tak malou vzdálenost mezi námi. Chvílemi jsem měla problém se nadechnout a moje ruce se mírně klepaly. Když jsem chtěla udělat krok vzad, chytla mě a přitiskla k sobě. Pomalu semnou odcouvala ke stolu a rukama se o něj opřela. V tu chvíli jsem ztratila veškeré zábrany a rozum zavřela do šuplíku. Spojila jsem naše rty v dlouhém a vášnivém polibku, který střídal další. Brala si mé rty dravě a zároveň něžně. Byla vášnivá a přitom opatrná. Na chvíli se vzdálila a zamknula dveře. Když se vrátila, polibky zopakovala a rukou mi zajela pod tričko.

Vítám vás u další kapitoly. Líbila? Co myslíte, přijde na to Patt? Uvědomí si snad Chris ke komu patří? Uvědomí si snad, že k Patrice nic necítí, nebo se stane ještě něco jiného? Díky za přečtení, komentáře a hlasy. Miluju vás :-)