Jen malou chvíli trvalo, než se Harry vzpamatoval a uvědomil si co se stalo. Bleskurychle se postavil na nohy a šokovaně zíral na Snapea, který se skláněl nad drakem.

„Co to ksakru mělo být, Snape?!"

Severus Snape k němu otočil hlavu a zabodl do něj pohled plný nenávisti.

„Potterovi dokážou zničit všechno na co sáhnou a tenhle drak je toho důkazem!"

„Cože? Co tím jako chcete říct? Že jsem toho draka zranil já?"

„Ano, přesně to říkám. Na malý okamžik jsem si myslel, že se ve vás vzbudila nějaká úcta k živým tvorům, ale jak je vidět, šeredně jsem se mýlil!"

Harry se třásl vzteky. Byl zvyklý, že ho všichni považovali za stejně necitlivého zmetka, jako byl jeho otec, ale tohle bylo vážně moc.

„Jste kretén, Snape! Ani jsem se ho nedotkl! Chtěl jsem jen -."

„A ani se ho nedotknete! Tím si buďte jistý Pottere!"

„Vždyť jsem se mu snažil pomoct! Chtěl jsem jen zjistit co se mu stalo!"

„Jistě a pak ho předat tatínkovi, aby ho za velké peníze prodal a vás pochválil! Já vaši rodinu znám, Pottere!"

Severus se znovu podíval na mentora a zarazil se. Mladík se tvářil jako nakopnuté štěně, jako dítě, kterému jste vzali jeho dárky na Vánoce. Byl to malý okamžik, než Harry nasadil svou obvyklou masku, ale Snapeovi to stačilo k tomu, aby byl zmaten.

„Přestaňte mě konečně posuzovat podle činů mého otce, Snape! Našel jsem ho a ve chvíli, kdy jste na mě naprosto férově zaútočil, jsem se chystal vyslat diagnostikační kouzla. Mohu vás ubezpečit, že za tohle by mě otec jistě nepochválil."

Harry zuřil. Copak ten pablb nechápe, že se jen snažil pomoct? To si opravdu myslí, že by tady mrznul jen a proto, aby potěšil svého otce?

„A co byste s ním dělal pak, Pottere."

„Nad tím jsem nepřemýšlel. Prostě jsem mu chtěl teď a tady pomoct."

Severus zvažoval, zda má tomu klukovi věřit nebo ne. Ovšem pořád se nemohl zbavit dojmu, že je Potter jako Potter. Nakonec však vyhrál zdravý rozum. Měl by brát v potaz, že před ním nestojí James.

„Má zlomená obě křídla, musím ho dopravit k nám, abychom mu je napravili."

„Jak se něco takového mohlo stát, u Merlina?"

„Zřejmě se v kouzelných tvorech příliš nevyznáte, Pottere. Tohle je naprosto vzácný drak. Severoamerický duhový opeřený drak. Pro získání byť jen pera z něj, by mnozí zabili. Můj názor je ten, že se ho někdo pokusil chytit."

Harry Snapea mlčky obešel a opět poklekl k duhovému drakovi. Pohladil ho a byl rád, že se drak nahnul blíže k němu. Severus to se zaujetím pozoroval. Možná, že ho soudil opravdu příliš přísně.

„Rád bych ho ještě viděl."

„Dobrá, uvidím co se dál dělat."

„Každý máme své tajemství a vy teď jedno mé znáte, budu jen doufat, že si ho necháte pro sebe. Tohle je prohřešek, za který se platí životem, bohužel ne, tím mým."

Naposledy pohladil draka, vrhl na Snapea jeden ze svých chladných pohledů a vydal se zpět k hranicím své školy. Musel pryč, už teď o něm Snape věděl více, než by měl.