21. Loki
Cítil jsem mravenčení po celém těle a náraz silného tlaku teplého vzduchu. Naprosto jsem nebyl na takové pocity připravený a jejich intenzita mě překvapila. Můj první transport tedy proběhnul velice dobře, byl jsem stále naživu a cestou jsem snad nic neztratil. Vypadalo to, že jsem se dostal i na správné místo, všude kolem mě to to zářilo zlatem a drahokamy, bohatstvím a klenoty proslulého nebeského města. Tak takhle vypadá Asgard? „Drž se u mě a nedělej žádné hlouposti." Otec si mě stáhnul za sebe, hlídaje mě vlastním tělem, když procházel kolem ozbrojené gardy v naleštěné zbroji ven z té přemisťovací haly.
Venku mě to fascinovalo snad ještě více než interiér. Kouzelný duhový most byl pro mě něčím nepopsatelně zajímavým. Doslova jsem cítil magickou energii sálající z něj až po kolena brnící mi od chodidel do nohou. Byl odtud perfektní výhled na zlatý palác sahající až k blankytné obloze, jako by snad podepíral nebeskou klenbu svými věžemi.
Žel bohu jsem toho moc z okolí neviděl. Sotva jsme prošli několika městskými ulicemi, přičemž nám mával rozjařený lid, zavřeli mě v paláci v nějaké oddělené místnosti. Byla nádherná, přepychově vybavená se zlatem diamanty a drahými dřevinami, kam se jen člověk podíval, přesto uzamčená s minimem oken. Byla tady pohodlná sofa s několika křesly a konferenčním stolkem, vitríny s kuriozními předměty z jiných světů, podlouhlá šatní skříň v rohu místnosti a kosmetický stolek se spoustou šuplíků. Přes opěradlo béžové sedačky byly úhledně položeny bílé šaty a u nich bílé pánské střevíce. „Princi, přejete si cokoli přinést?" Do prázdného pokoje vešla vysoká štíhlá kráska s dlouhými havraními vlasy sčesanými vysoko do copu a tvrdým leč milým obličejem. „Ach...snad jen kdyby jste nevěděla, co se teď chystá? Než jsem stihnul promluvit s otcem, odvedli mě stranou." Nervózně jsem se zasmál a sednul si na jedno z křesel. „Král Laufei je v jemu přidělených komnatách opačným směrem ve stejném koridoru, mohu mu cokoli vzkázat. Ovšem vám teď nejvíce pomůže chvilka klidu a úprav. Za necelé dvě hodiny začne představení v královském atriu na počest vážených hostů." Překvapeně jsem zamrkal, snaže se pobrat nové informace. „A ty všechny cennosti tady...to je připraveno pro mne?" „Ano princi." Rozpačitě jsem se ohlédnul po bělostné látce. Nedokázal jsem si představit, že bych na sebe kdy vzal něco, co nepodlehlo přísnému výběru naší smetánky, ovšem tady nemám Willyho, tak to budu muset zvládnout sám. „Potřebujete pomoci s oblékáním vaše výsosti? Mohu zajistit vše, co bude potřeba. Pro dnešní den jsem vaše gardedáma kde jen si poručíte." Asgarďanka se jemně usmála a vysekla hlubokou poklonu. „To bych velice rád." Kývnul jsem na znamení díků a nechal ji, ať za sebou zavře dveře pokoje a ujme se vedení nad přípravami.
Zjistil jsem, že se jmenuje lady Siff a je zde jednou z dvorních velitelek stráží. Taky, že ji zde přidělili pro dnešní den přímo na přání prince. Nechal jsem se od ní upravit, sčesat si dlouhé vlasy a obléknout se do připraveného oblečení a bot. Na obuv jsem nebyl vůbec zvyklý, nedokázal jsem v ní prakticky téměř chodit, až jsem se sám nad sebou rozesmál a donutil tak k širokému úsměvu i mou společnici. Moc hezky se smála, až bylo škoda, že se celý den mračila. Nakonec mi musela dát lekci chůze ve střevících, abych neztropil poprask. Byla velmi ochotná a vzdělaná, v pažích měla sílu, že by se vyrovnala kde kterému bojovníku a krásou by si podmanila každého, koho by do oka zachytila. Až mi přišlo podivné, že princ si chtěl brát někoho jako mne, točily se kolem něj takové krásky vysoce postavené. „Myslím, že jste připraven. Všichni na vás nechají oči, jsem si tím jista." Odstoupila a nechala mne, ať se podívám do krytého zrcadla. Měl jsem na sobě bílou košili, krémové kalhoty se zlatým prošíváním a vestu stejné barvy decentně sepnutou tak, že mi vynikaly přirozené křivky. Úmyslně mi nechala rozhalené vrchní knoflíčky, prý by byla škoda neukázat tak výrazné kosti. Černé prameny mi nechala sepnuté do vysokého pleteného účesu, jež se pomalu spouštěl kroutivým pohybem na má záda. S bílými střevíci a zlatými sponami to vypadalo skutečně jako nejnovější pánská móda. Tak pro jednou budu v šatstvu hodícímu se k mému pohlaví, to je příjemná změna.
Aloha! Jak se vám líbí dnešní krátká kapitolka? Doufám, že dostane spoustu komentíků! Btw už jsem tenhle příběh dopsala! Před malou chvíli jsem dokončila úpravy a mohu tak pyšně oznámit, že mám celkem 30 kapitol a bonus! Těšíte se?
Vaše Tiranis!
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro