„Užil sis tanec?"

„Jo, užil. Diana tancuje skvěle, Clarku, ale jsem rád, že je ta slavnost za námi."

„Moc lidí, co?"

„Přesně. Každopádně jsem s tebou chtěl něco probrat."

„S Dianou ne?"

„Ne, týká se jí to." Neřekl víc. Vzal Clarka do jeskyní pod domem. Nebyla tam jen slavná bat jeskyně, ale i další. Zavedl ho do jedné boční. Prostoru dominoval regál plný krabic.

„Krabice?" Novinář to nechápal.

Bruce jednu vytáhl. Byla neoznačená a uvnitř prázdná. „Říkal jsem ti, že si vedu složky i na potenciální spojence."

To si Clark pamatoval. Sám dal Brucovi do úschovy kryptonit. „Tohle je ono? Máš všechno v krabicích?"

„Je to praktický. Tahle prázdná je Diany."

Superman zaváhal. „Prázdná... to znamená, že Diana nemá žádnou slabinu."

„Je to tak. Mohla by se obrátit proti lidstvu a ani já bych ji nedokázal zastavit. Musel bys to udělat ty, kdyby se cokoliv stalo. Je silnější, než já... ale nepřišel jsem na žádnou její slabost. Na tebe alespoň působí kryptonit."

„Nepřišel? Možná se do té krabice zkus narvat."

„Cože?"

„Ty sis nevšiml, jak se na tebe dívala? Jak se bavila, když jste tancovali? Její slabinou jsi ty, Bruci." Vůbec poprvé zažil Bruce vyvedeného z rovnováhy.

„Začni shánět větší krabici," musel to říct.

*

„Nesahej na ně holou rukou, Clarku. Do toho oranžového kamene mě to vtáhlo. Ne, fyzicky, ale myslí."

„Chápu," prohlížel si zblízka oba kameny. Netvářil se nadšeně.

„Tušíš, alespoň přibližně, co jsou zač?"

„Hůř. Nejspíš to vím přesně, Bruci. Byla u nich nějaká zpráva, Diano? Vzkaz, cokoli?"

„Jo," přetlumočila ho.

„Tohle... říká se jim Kameny nekonečna nebo taky ingoty. Jsou z vesmíru a celkem je jich šest."

„Šest?"

„Tobě někdo svěřil tyhle dva, abys je chránila. Na rovinu ti řeknu, že to nezvládneš."

„Proč bych to nezvládla? Jsem Amazonka."

„Jsou to mocné zbraně, po kterých půjde půlka vesmíru. Máme tady už dost starostí, Diano. Nepotřebujeme víc nepřátel."

„Clark má pravdu. Už ses s nimi setkal, co?"

„Vidím je teď vůbec poprvé. Doslechl jsem se o nich a Kryptoňané si vedli přehledy potenciálních hrozeb. V knihovně jsem našel dochované knihy. Psali tam o nich. Jsou staré, starší než já. Nemůžeme si je nechat."

„Je to rozumné. Co s nimi chceš dělat?"

„Ukrýt je komukoliv z dosahu," odtušil rozhodně.

Oba zbylí členové Ligy spravedlivých přikývli. Dali Clarkovi nevyslovený souhlas.

***

„Zjistila jste něco, Natasho?"

„Ne. V počítači nebylo nic. K těm údajům jsem se ani nedostala. Měl je uložené jinde a zabezpečené."

„Takže pro Starka nic nemáte."

„Ne, pane. Bruce Wayne je mnohem chytřejší než Stark."

„Je to vidět. Nevadí. Pár dní si odpočiňte a agenta Bartona tu nezastihnete."

„Ne? Dostal misi?"

„Dělá ochranku doktoru Selvigovi."

„Rozumím."

*

Avengers. Mstitelé. Copak opravdu museli oficiálně vytvořit superhrdinskou jednotku? Přilákají sem akorát větší hrozby. Napáchají víc zla. Tohle byla chyba a je dobře, že o existenci Ligy nikdo neví. Dokonce ani ten slavný Shield. Clark sám rozhodl dobře. Někam ty ingoty odnesl. Vzala do rukou šanon materiálů. Chtěla je odnést do kanceláře a postupně projít.

„Promiňte."

Zastavila. Poznala hlas i jeho majitelku.

„Co vy tu děláte?" Překvapila ji.

„Chtěla jsem se omluvit, Diano. Nezachovala jsem se správně s tím vloupáním."

„To ano. Zachovala jste se tehdy jako zločinec."

A to nemluvím o tom, že i v Gothamu jste slídila, nevyslovila to.

„Tak... příměří?" Natasha natáhla ruku.

„Souhlasím," stiskla ji.

Budu opatrná. Pracuje pro Shield a je součástí Avengers. Musím se mít na pozoru. Nesmí vědět o existenci Wonder Woman. Nikdy.

***

„Jste si jistá, Natasho?"

„Ano. V její kanceláři jsem i byla. Spousta z těch artefaktů by určitě reagovala na sebemenší záchvěv magie," nedodávala, že se s Dianou spřátelila. To Fury vědět nemusel. Vzhledem k její práci to bylo nepodstatné. Coby součást Avengers musela brát zřetel na jakoukoliv hrozbu, i kdyby ji měla přímo pod nosem.

„Sehnat povolení k prohlídce celého Louvru by trvalo dlouho. Je to hlavně kulturní instituce, nejdůležitější v celé Francii. Nemůžeme tam jen tak vpadnout."

„Tak sežeňte povolení přímo od jejich ministra. Uslyší, že jsme od Shieldu a nebude dělat problémy."

„A co s kurátorkou? Ministr informuje vedení muzea. Bude mít tak dost času, aby magické předměty ukryla."

„Nebude, když to dobře naplánujeme. Má se účastnit konference v Americe, někdy v příštím týdnu. Nezvedne mobil, ať by jí volal kdokoliv."

„Máte to dobře promyšlené. Předpokládám, že její zatčení chcete vést taky vy."

„Ráda bych."

„Domluveno. Dostanete celou akci na starost."

„Děkuji."

Vynahradím si tak ten zpackaný úkol v Gothamu. To, že si Wayne tolik chrání data jsme nemohli vědět. Nic to nemění na tom, že získání jeho technologií by nám, Shieldu i Avengers, hodně pomohlo.

Zamrkala. Viděla se s Dianou naposledy před několika měsíci, neměla tolik času, ale připravovaná razie byla nutná. Měla v živé paměti, jak ji Diana našla pod stolem.

Nejde tu o odplatu, to vůbec ne. Jsem teď součást Avengers a udělám cokoliv, aby mi tahle rodina zůstala. Chci být její součástí.

Zvedla se. Musela všechno připravit na razii a zatčení Diany Prince.

*

Pořád ty samé otázky. Jak dlouho pracujete v Louvre? Kde jste studovala? Jaké máte zkušenosti s antickou či jinou dobou? Pořád a pořád dokola jako zaseknutá deska.

Zaposlouchala se. Účastnila se odborné konference ve Washingtonu. Přemáhala únavu a klesající víčka. Poslední týdny moc dobře nespala. Budila se z nočních můr, jejichž důvod neznala.

Potřebuju přestávku, zvedla se. V tichosti opustila sál plný kurátorů z celého světa.

Co je to vůbec za nápad nahnat všechny pracovníky muzeí do jedné místnosti? Venku se nadechla čerstvého vzduchu. Jsme tu moc na ráně.

Zprudka se otočila. Varoval ji instinkt. Spustila napřaženou ruku dřív, než udeřila rusovlásku do obličeje.

„Pořád ve střehu, co, Diano?" To, že o vlásek unikla napadení s ní nijak nehnulo.

Na tváři kurátorky se objevil pobavený úsměv. „Podobně jako ty. Jak se ti vede, Natasho?"

„Vcelku dobře. Ustavičně jsem v jednom kole. Co tě sem přivedlo?"

„Nudná vědecká konference. Nejspíš by tě moc nebavila."

„Máš teď čas? Potřebuju s tebou něco probrat, když máme možnost," zvážněla.

„Veď mě," vyzvala ji. Nezaváhala ani minutu. Pokud agentka Shieldu potřebovala poradit, šlo patrně o něco vážného.

***

Usadily se v zapadlé kavárně.

„Objednáš si?"

„Ne, díky," Diana doprovodila odpověď drobným úsměvem. Nedávala najevo přílišnou ostražitost. Neviděla Natashu od doby, co začala pracovat jako součást Avengers.

„Chtěla jsem tě vidět."

„Určitě ne bez důvodu, že?"

„Ne. Popravdě jsem ti chtěla dohodit rande se Stevem."

Černovlásce zacukaly koutky. „To by asi neklapalo, Nat. Nerandím dlouhé roky a vyhovuje mi to. Kapitán Amerika je, ke všemu, učiněná hora svalů. Nic ve zlém, ale není můj tip."

„Myslela jsem si to. No... bylo to dost jasné z tvojí kanceláře. Ty hodinky a fotka..."

Pochop to.

Zvedla se, stejně tak i Diana.

„Díky za pozvání. Musím už jít," nepočkala na odezvu.

Pozorovala, jak Diana míří ke dveřím. Dobře věděla, co tam na ni čeká. Povzdechla si, vyrazila za ní.

Za okny byla znát auta Shieldu.

Procházela plynule davem agentů. Srdce jí, jen drobet svírala úzkost. K tomuhle nemuselo nikdy dojít. Zastavila se.

Udělala jsem správnou věc. Byla to nutnost. Nezajímala se, ale ta razie... ty sbírky, artefakty... možná s nimi kšeftovala. Spousta z nich byla magická... mohla způsobit katastrofu.

Upřela na Dianu oči.

Oplatila Natashe pohled. Měla v očích odsuzující pohled. Ruce jí spoutali za zády. V obličeji se tvářila odevzdaně.

„Nic mi neřekneš?"

Zavrtěla odmítavě hlavou.

„Mrzí mně to. Diano Prince jste zatčená."

*