Draco byl v šoku. Jak to, že to ví. A vůbec, na co sám myslel, když ji takhle sledoval. Co si tím chtěl dokázat. S výdechem dosedl na parapet jednoho okna v chodbě do Sovince. Porozhlédl se kolem, viděl zasněžené pozemky Bradavic. Najednou se mu vrátili vzpomínky na jeho studijní léta ještě před TÍM. Nemohl to nazvat jinak, tolik mu to změnilo život.

„Malfoy," uslyšel za sebou.

„Nemusíš mi říkat, jak se jmenuji, zrzko," odpověděl pohrdavě.

„Tebe bych tady nečekala," pokračuje dál a vůbec si nevšímá jeho otráveného pohledu.

„A jako myslíš, že mně nosí poštu jednorožec?" ušklíbne se.
Ginny otráveně přetočí oči.

„Co jsi udělal Hermioně?" změní najednou téma.
Draco ucítí bodnutí u srdce.

„Cože?!" vyhrkne šokovaně. Hned na to se ale snaží působit jako by nic.

„Jen mě to zajímá," zvedá v obraně ruce Ginny.

„Ona ti něco říkala?" nevydrží zvědavostí Draco.

„Ne, ale měla by?" pozvedne obočí Ginny.

„Tak já nevím, ale měla by ti asi říkat hodně věcí, když jste kamarádky," Draco se při slově kamarádky poněkud zašklebil, vůbec mu nešlo na jazyk ve spojení s tou Grangerovou.

„Já vlastně nevím, proč se tady s tebou vůbec bavím," zvedne se a jde pryč, Ginny nechá za sebou.

Co to s ním k sakru je, nemělo ho na začátku roku vůbec napadnout hrát si na krutého Smrtijeda. Dost očividně mu to nejde, dokonce to teď ví nejen ta Grangerová, ale i ta zrzka...

***

Hermiona už seděla ve velké síni a nakládala si na talíř svou snídani. Ginny byla ještě zaběhnout pro zprávu do Sovince, kterou měla donést Lenčina sova. Lenka totiž postupně sehnala veškeré informace k novému vydání Jinotaje. Zatím zkoušela taktiku s neviditelnou sovou, spolu s Hermionou ji začarovaly zastíracím kouzlem, doufaly že to bude stačit, minimálně do doby než vymyslí něco lepšího.

Koutkem oka zahlédla, jak do síně vchází Malfoy, po včerejším incidentu se na něj neodvážila podívat. Přestože by to mělo být právě naopak. Navíc na něj teď ani neměla náladu.

Když už pomalu dojídala, dosedla k ní uřícená Ginny.

„Co blbneš?" vytřeštila na ni oči Hermiona.

„T-o ti ře-knu pozdě-ji," snažila se aspoň něco odpovědět Ginny.
Hermiona už chtěla otevřít pusu, aby znova něco řekla, ale přerušil jí hluk sov.

„Paráda, ranní pošta," zaradovala se Hermiona nad roličkou, která ji přistála na stole. Byl to Denní věštec, se zájmem ho rozevřela a začetla se do něj.

Hermiona po chvíli ruce s novinami spustila na stůl. Převrhla u toho sklenici s dýňovým džusem.

„Děje se něco?" vyjekla vystrašeně Ginny.

Hermiona jakoby však nevnímala. Ginny si všimla, že studenti, kteří v rukou drželi stejné vydání Denního věštce se tváří dost podobně a ti ostatní si mezi sebou něco šeptají. Na nic nečekala a noviny Hermioně vytrhla z rukou. Ke vší smůle je roztrhla vejpůl. To jí ale nezastavilo a ona je zase spojila a dala se do čtení.

Vyhláška číslo 7.

Starostolec, který včera mimořádně zasedal, přijal v platnost následující zákon.

Kouzelníci a čarodějky, kteří nejsou schopni doložit čistotu svého původu a to ani jediným rodinným příslušníkem, jsou nuceni podat písemnou přísahu, že si do dvou let vezmou stoprocentně čistého kouzelníka nebo čarodějku, které ministerstvo schválí. Kdo do konce týdne nezašle sovu s písemným souhlasem, bude následně nucen předstoupit před Starostolec, který se nebude bránit nejvyššímu trestu.

S přáním hezkého dne
Rita Holoubková

„Ta mrcha!" uleví si Ginny, když článek dočte.

„Ona snad nemá soudnost," prská na všechny strany.

„Ginny, vykašli se na ni," utěší ji Neville, který zrovna dorazil.

„Jak se na ni k sakru můžu vykašlat, když si dovoluje psát takové nechutnosti, jako by o nic nešlo."

„Myslel jsem si, že víš čeho je schopná," mrkne na ni Neville.

„Víš ty pitomče vůbec, co se tam píše?," praští ho novinami do obličeje. Nevillův výraz se rázem změní, Ginny si teď prohlíží se zavřenýma očima. Pak ji vytrhne noviny z ruky, ty se následně roztrhnou ještě více napůl. Neville je proto musí položit na stůl a dát je nějak dohromady. Pak si rychle přečte článek. Ginny jen pozoruje, jak Neville během čtení postupně mění barvy.

„Beru to zpět," vyhrkne pak.

„Hermiono?" osloví ji Neville naprosto jiným tónem. Hermiona totiž vypadá, jako by každou chvíli měla svou snídani vrátit zpátky do talíře.

„Vždyť všechno bude v pořádku, vezmeš si Rona, ten je přece čistokrevný kouzelník..." povzbuzuje ji.

Ona však při zmíňce Ronova jména, beze slova vyskočí z lavice, posbírá si všechny učebnice, které ve spěchu naháže do tašky, a rozeběhne se ven ze síně.

„Udělal jsem něco špatně?" nechápe Neville.

„Jo pitomče!" obrátí se k němu zády Ginny.
Rychle se začne balit a už míří za Hermionou.

„A navíc moc dobře víš, že Ronovi by ministerstvo nikdy nedalo štítek- VHODNÝ MANŽEL," nakloní se k Nevillovi naposledy, pak už se nadobro vydá pryč ze síně. Neville za ní hledí, neschopen slova.

„Grangerová má krizi ve vztahu?" Pronese právě procházející Malfoy, který celou scénku viděl z povzdálí.

„Prosím tě mlč, Malfoyi. Já jen aby ses moc neradoval. Tebe by jistě ministerstvo označilo za VHODNÉHO MANŽELA," vrazí do něj na oplátku Neville a vydá se stejným směrem jako Ginny s Hermionou.

Draco zůstane stát na místě. Ten Longbottom se jednou vážně trefil do citlivého místa. On si žádnou mudlovskou šmejdku nikdy nevezme...

***

Hermiona po vyběhnutí ze síně běžela do druhého patra, kde se nacházela umývárna. Ve vzteku zapomněla, že je zde království Ufňukané Uršuly, která se ohlásila hned, když Hermioně začala k vzlykání vzlykat druhý hlas. Hermiona však neměla sílu ji okřikovat. Byla dočista ztracená. Ona si nikdy nechtěla vybírat manžela podle krve a už vůbec se nechtěla vdávat za dva roky... Právě se jí její budoucnost sesypala, jako domeček z karet.