,,Tady bydlí Alfa?" Zeptal se Cassian posměšně když jsme došli k jedné z mnoha chýši.

Moc jsem se té otázce ale nedivila. Kifo bydlel tak jako všichni ostatní Proměnlivci. Ironicky největší obydlí má Kutun, protože má i skleník aby mohla pěstovat všechny rostliny celoročně.

,,Alfa není jako král, je to obyčejný Proměnlivec až do obřadu G'danto. To se všichni mladí Proměnlivci uchází o post alfy a nejmocnější se jím skutečně na padesát let stane."řekla jsem klidně a pousmála se. ,,Nemysli si ovšem,že je to otázka pouze fyzické síly. Jde tu o mnohem víc. Při výběru Alfy se hledá vůdce. Rozvážný, moudrý, mocný, tvrdý ale zároveň férový."

,, Jasně, protože Kifo je dokonalý vůdce."řekl sarkasticky ale já se stejně musela usmát. Tímhle si docela naběhl.

,, Naprosto s tebou souhlasím, kdyby byli všichni vůdci jako on žilo by se na Karganto perdai v harmonii."řekla jsem nevinně ale to už nás Sebastian zavedl dovnitř. Bylo to tu skromné a přesto útulné.

V jedné z prvních místností seděl Kifo s Mae a Azrelem. Zrovna diskutovali o rozdílech v lidském, Sakeeidském a Kutunském léčitelství. Hlavně tedy jaké bylinky rostou jen na daném území.

,,Kde je Neemi?"zeptal se Sebastian s úsměvem když přešel ke Kifovy. Úplně přirozeně si klekl k jeho židli a opřel si hlavu o jeho stehno.

,, Povinnosti Kutuna."řekl Kifo s pokrčením ramen a pohladil Sebastiana ve vlasech. Navzdory tomu jak by to mohlo na člověka působit to bylo tak uvolněné, že se o otroctví skutečně nedalo mluvit. ,,Tak co tě sem přivedlo Helly? Dost pochybuju, že v tom má prsty jen ten špunt ve tvém náručí."

,,Wanga."řekla jsem klidně a sedla si na jednu z volných židlí.

,, Cože?"zeptal se popleteně nejenom Kifo ale i Cassian a Azrel. Jen Mae mě zná dostatečně aby se neptal.

,,Wanga, tak se jmenuje."řekla jsem s úsměvem. ,,Přijde mi, že to k němu sedí. Odvážný, nebojácný a správně poťouchlý. Zkrátka je to Wanga."

Zvolila jsem ho nejenom vzhledem k tradicím Proměnlivců ale i Živlonošek. Navíc, při tom že nejbližších několik měsíců bude jako horký brambor nechtěla jsem riskovat,že nedostane své jméno včas.

Cassian už se nadechoval k nějaké kousavé poznámce ale já mu asi poslala nějakou jasnou emoci, protože hned zase pusu zavřel.

,,Potřebujeme informace o klenotech Coed."řekla jsem s povzdechem a viděla jak sebou cukl. ,,Máš něco co by jsi mi mohl říct? Voděnky nic nemají, Živlonošky nemluví a ty jsi jediný z nejnebezpečnějších vůdců na téhle straně ostrova u kterých je nějaká pravděpodobnost, že něco řekne."

,,Něco vím ale budeš si muset počkat."řekl Kifo a sklonil pohled na Sebastiana.

,,Na co čekat?"zeptal Cass aniž by se nějak zamýšlel nad tím jak neurvale to zní.
Kifo na něj zavrčel a jeho jinak klidná tvář se stáhla vztekem. Nikdy neměl zrovna rád nedostatek respektu.

,,Zeptala bych se jinak ale taky mě to zajímá."řekla jsem klidně a důrazně zvedla své zápěstí abych Kifovi zdůraznila,že mu nemůže ublížit aniž by tím neublížil i mě.

,,Oslava stromu Coed, jediný den v roce kdy strážkyně stromu života dovolí vyvoleným vstoupit dovnitř."řekl a já si povzdechla. Strom života roste na stropě jeskyně a světlo jeho koruny je zdrojem světla života.

,,A uvnitř stromu je jeden díl, "řekla jsem zamyšleně a povzdechla si.,,navratil se tam odkud pochází."

,, Nevypadáš nadšeně z představy oslavy.."řekl Cassian posměšně. Uznávám musela jsem vypadat jako by mi nabídli,že mě otráví, rozčtvrtí a upálí. Což v podstatě nebylo daleko od pravdy.

,,Hemalay má u nás ráda úplně všechno s jedinou výjimkou. Nemá ráda naše oslavy."řekl Kifo pobaveně a založil si ruce na hrudi. ,, Vlastně naposledy když jí jeden z Proměnlivců nabídl ať s ním stráví oslavu tak mu slíbila, že pokud to zkusí ještě jednou odřízne mu veškeré oblíbené části těla úd po údu."

,,Nepřekrucuj to Kifo, ten osel se mě zeptal jestli s ním nechci strávit období páření. To není jako bych odmítla si s ním dát šálek uklidňujícího čaje."řekla jsem nevrle. Ovšem musela jsem uznat, že v takovém případě by to možná dopadlo stejně. Nemám ráda tu bylinkovou směs bez které si leckterý Alfa nedokáže představit svůj den. Ono je těžké uvázat zvíře na krátký řetěz zodpovědnosti a tohle jim pomáhá se ovládat i v těžkých situacích.

Má na mě až příliš velký vliv, když jsem ho poprvé a naposledy pila byla jsem tak uvolněná,že jsem zapomněla na všechny své povinnosti. Jen jsem si sedla do trávy mezi květiny a pozorovala co se kolem mě děje.
Bylo to jako bych byla jen já a svět kolem mě neexistoval. Žádné starosti, žádné poslání... dokonce jsem zapomínala i jména.

,,On se tu někdo vážně odvážil zeptat Daei jestli se s ním bude pářit?"zeptal se Azrel překvapeně.

,,Jako rozumím co na tom přijde divné lidem, ovšem co k prudérnosti vede Helly skutečně nechápu."řekl s povzdechem Alfa, tuhle otázku mi položil opakovaně a já stále úplně nevím jak mu na to odpovědět. Proměnlivci mají ze zvířat více než si mnozí umějí představit. Když najdou svého partnera tak se s ním spojí na zbytek života a po jeho smrti už s nikým nic nemají. Ovšem do té doby než ho najdou jsou velice... otevření. Ke všemu a všem.

Není tedy zvláštní,že jedinec vyzkouší několik partnerů než najde toho životního. Osobu se kterou je ochoten strávit zbytek života. Většinou si partneři rozumí po všech stránkách a navzájem se doplňují, ale ve výběru životního partnera stejně jako ve výběru životního zvíře hraje velkou roli magie, kterou má každý Proměnlivec. Ve chvíli kdy se najde ten správný se na těle obou jedinců udělá nenápadná značka. Pokud je jeden z partnerů silnější udělá se jen na hřbetu ruky slabšího, pokud jsou si ovšem rovni udělá se totožná značka nad srdcem obou partnerů.

,,To není úplně pravda, že jsou prudérní pouze lidé. Ještě Astérie se neženou s každým."řekla jsem nakonec na svou obhajobu, i když vím že to není třeba. Je to moje věc s kým jdu, pokud se to vůbec někdy stane.

,,Když už jsme u těchto témat, rozhodl jsem se osvojit si Wangu."řekl Sebastian a v tu chvíli jsme na něj koukali jako na blázna všichni. Člověk nemá ve smečce žádná práva a už vůbec ne na osvojení dítěte.

,,A já s jeho rozhodnutím plně souhlasím."podpořil ho Kifo a já nad nimi pobaveně zakroutila hlavou. Oni prostě nemohli narovinu říct, že se rozhodli společně založit rodinu do které bude Wanga patřit, museli to podat tak aby všichni ti hloupý lidičkové věřili, že mezi nimi je stále jen pouto vytvořené wassilli a nic víc.

,,Ale jen pod jednou podmínkou.."řekla jsem s úšklebkem. ,, Sebastian bude s Wangou pokaždé sedět na židli."

Můžou si svůj život žít jak sami uznají za vhodné ale rozhodně nebudou toho špunta učit,že jeden z rodičů musí klečet vedle židle toho druhého.

,, Platí,"řekl velevážený alfa bez zaváhání a přisunul ještě jednu židli jen aby už  mohli dostat do rukou toho chlapečka.

V tom jsem se nebránila a když si Sebastian sedl položila jsem mu malého do náruče. Poprvé když jsem ho dala někomu jinému tak neplakal. Jen zvědavě sledoval novou osobu co ho drží. Já se na něj podívala také a musela jsem se usmát. Díval se na toho kloučka jako by našel nový středobod svého vesmíru.

,, Koukám, že má Kifo konkurenci v tom kdo bude tou nejdůležitější osobou v tvém životě."řekla jsem jemně a ustoupila aby se k nim mohl přidat poslední člen nově utvořené rodinky.

,, Naopak, mám takový pocit že Wanga nemá konkurenci ani u jednoho z nich."poznamenal Mae trefně a já se usmála. Má nejspíš pravdu.

Ten maličký si našel svou rodinu ještě rychleji než jsem čekala. Navíc si ho ta rodina už od pohledu zamilovala.

Možná mu i maličko závidím. Na mě se takhle nikdy nikdo nedíval. Pro nikoho jsem nebyla středobodem vesmíru.

Neměla bych o to stát.Jsem Daei. Strážkyně by neměla patřit jedné osobě bez ohledu na cokoliv.

Z myšlenek mě vytrhla ruka našeho princátka co se ocitla na mém rameni. Měla bych mu v ní něco zlomit aby si to příště rozmyslel ale pokud bych to udělala Mae by se na mě pořádně naštvala.
Nejspíš by využila Sakeedi magie a poslala mě na opačnou stranu ostrova. Což by nebylo úplně dobré.

Ten náramek by nesl skutečně nelibě, že jsem se tak vzdálila od Kara co mě má hlídat. Možná by to dokonce bylo bylo zranění, které by zůstalo pouze na mě. Trest by totiž cítil jen ten kdo se provinil.

,, Přemýšlíš nad tou oslavou?"zeptal se mě a jeho zelené oči vypadali ještě mírněji než dřív. Azrel není násilník a o jeho bojovnosti taky silně pochybuju. Je to křehká mladá duše, co touží poznat každý kout ostrova kde se narodil a zjistit v jakých lžích žil celý život.

,, Přemýšlím téměř nad vším a stále, ovšem představa té oslavy je mi asi tak milá jako dýka do zad."řekla jsem nespokojeně a odtáhla se z jeho dosahu.

,,Pokud to půjde dobře tak ta oslava povede ke splnění první třetiny našeho úkolu. "Řekl povzbudivě a já na tváři vytvořila něco spíš vzdáleně podobného úsměvu.

Ano, první třetina úkolu od tyranského prevíta. To se mám zas na co těšit.