8. Děkuji
Vzala jsem si jeden dlouhý klacek a o kámen ho obrousila. Došla jsem k řece a pomalu do ní vlezla. Tentokrát jsem byla opatrná.
Pevně jsem se postavila abych nespadla. Vzala jsem do ruky svou ostrou větev.
Teď už musím jen čekat až nějaká ta rybka připlave.
Opravdu jsem po chvíli spatřila jednu malou asi dvacet centimetrů dlouhou rybku.
Mrštila jsem klackem do vody. Dno se zakalilo. Vytáhla jsem klacek a nic na něm nebylo, netrefila jsem. Sakra.
Další několik minut jsem žádnou rybu nezahlédla. Všechny se vyplašily.
Uviděla jsem další tentokrát ještě větší rybu která plavala hodně pomalu. Ideální. Počkala jsem až se dostatečně přiblíží a bodla jsem. Kolem ryby se voda zbarvila do červena.
Zásah..
Vylezla jsem z vody. Rybu jsem položila na kámen a ze dřeva jsem udělala malý rošt nad ohněm kde budu moct rybu opéct, vždycky s ní jen pootočím.
Zbylé větve jsem o kameny obrousila. Kolem 'tabora' jsem je tupou stranou zapíchla do země. Alespoň jsem se cítila trochu v bezpečí. Ikdyz v realitě by mi to nepomohlo.
Už mi žádné dřevo mi nezbylo. Došla jsem do lesa a nějaké nazbírala.
***
Moc jsem toho nenazbírala, zlomená ruka už mě hodně bolela.
Došla jsem do tábora. Mezi kameny jsem dala klacky a chřestí na budoucí táborák. Začala jsem se rozhlížet kolem sebe jestli nenajdu dva křemeny. Hledání se zdálo nekonečné.
Nakonec jsem je našla. Teď musím rozdělat oheň.
Vůbec mi to nešlo. Jiskry mi nešly udělat a když nějaká náhodou odleťela tak letěla úplně mimo.
Nakonec se mi to přeci jen podařilo.
Jedná jiskra spadla do chrastí a rozhořela jej. Vzala jsem si rybu a napichla ji na rošt.
Všimla jsem si že slunce zapadlo a začíná padat tma. Otočila jsem rybu abych ji z jedné strany neměla spálenou a z druhé sýrovou.
"Vlastně tady nikdo není" už si začínám mluvit pro sebe.
"Co kdybych se zašla vykoupat do řeky a můžu být nahá stejně tady nikdo jiný není" Svlékla jsem si to co z šatů zbylo a položila je do svého přístřešku. Naposled jsem rybu přetočila a vlezla do vody.
Přejížděla jsem po své jemné pokožce kterou zdobily, šrámy a drobná zranění z lesa.
Jezdila jsem si rukama po těle abych se alespoň trochu umyla když nemám mýdlo.
Vylezla jsem z vody a rychle šla přetočit rybu. Oblečení jsem si neoblékala, nemám se do čeho utřít a šaty si nechci namočit.
***
Když jsem byla suchá oblékla jsem si šaty. Ryba už se taky dodělala. Položila jsem ji na kámen kde byl list, prostírání, pomyslela jsem si.
Ryba byla dobrá ale chybělo tomu koření. Jak se v restauracích píše 'napřírodno" a stejně je tam tuna koření tak já to mám super přírodní a super zdravý. Ušklíbla jsem se své myšlence.
Šla jsem si lehnout do svého přístřešku. Než jsem usnula uzobla jsem ještě pár borůvek.
***
Ráno jsem se probudila při úsvitu. Zlomená ruka mě neuvěřitelně bolela. Vzala jsem si kus látky a ještě pevněji než předtím jsem přivázala ruku k tělu.
Chtěla jsem si zaplavat při východu slunce. Vysvlékla jsem si šaty a vlezla do řeky. Umyla jsem si i vlasy.
"Ta řeka je studená slečno" ozval se mužský hlas.
Otočila jsem se, stál tam starší pán..
Anina záchrana 🥳
Nezapomeňte na ⭐
- čarodějka
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro