Enjoy!
Lucc❤

Baxtrix-

,,Konečně hotovo.." oddechnu si a odhodím poslední krabici na podlahu v předsíni.

Rozhlédnu se kolem a povzdechnu si, když nezaslechnu křik vedlejších pokojů.

Bohužel, už byl čas jít dál. Artix má přítelkyni, House se s tou svojí nedávno sestěhoval a já už se cítil fakt divně, jak jsem hledal lidi na spolubydlení. Sakra je mi 24! Tohle nemohlo fungovat do nekonečna. S divnou náladou jsem se dal do vybalování...

Vybalování krabic trvalo hrozně dlouho, když se zničehonic ozvalo klepání na dveře.

Otevřu dveře a naprosto celý ztuhnu.

,,Ehm, čau..no, já, nerad tě ruším, ale nenechal sis dole ještě jednu velkou krabici? Chtěl jsem ti jí přinést, ale je sakra těžká." Zasměje se a já nemám slov.

Kdy naposledy mě takhle někdo zmátl?
Byl úchvatný.

,,Joo, em, děkuju, to je pračka, na tu jsem naprosto zapomněl. Děkuju moc, já už to zvládnu..teda..nějak.." Prohrábnu si vlasy a snažím se zklidnit své srdce. které právě buší tak moc, že ho musí slyšet lidi i na druhé straně polokoule.

,,Nechceš pomoci? Stejně jsem zrovna chtěl jít do fitka, tak si to vynahradím tady a pak nebudu muset někam jít."

˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙

Na okamžik si dovolil pohlédnout do jeho neskutečně zářivě hnědých očí.

Čekal kohokoli, ale ne tak okouzlujícího kluka jako je on.

Ta jeho nervozita, to, jak si skousnul ret a uhnul pohledem, když mu nabídl svojí pomoc.

,,Jinak ahoj, já jsem Radek, tvůj soused." Usměje se na hnědovlasého stydlína a natáhne k němu ruku.

,,Štěpán." Řekne pouze a jejich pohled se na několik vteřin střetne. V ten moment, jako kdyby se čas zastavil a oba dva zapomněli na to, že se znají jenom pár minut a už se jejich rty poprvé dotkli.

,,Já..já nechtěl! Teda chtěl, ale sakra, moc doufám, že nikoho nemáš a že jsem si to u tebe teď nezkazil." Vydechne Radek a Štěpán s červenýma tvařema se pouze usměje.

,,A ty by jsi mi s tou pračkou pomohl?" Zeptá se potichu a Radek se smíchem přikývne.

,,Už vidím, jak se s tou pračkou táhneš sám, blázne. Ale potom jdeš se mnou na kafe." Zasměje se.

Asi to tady nebude tak zlé..Pomyslí si Štěpán a pohlédne na vysmátého kluka, který je plný sebevědomí a dobré nálady.

Jak se to celé během pár minut mohlo takhle obrátit naruby?

Kdo ví..