"Po dlouhé době usedá k notebooku a chystá se napsat další jednodílovku."

Enjoy!

Lucc

Gejmr-

Vylezu na vyhlídku a usadím se na mé oblíbené místo na zídce.

Stihl jsem to právě včas, západ Slunce pomalu začíná a město se začíná ponořovat do tmy.

Mám plnou hlavu myšlenek o tobě..no o vás.

Ty..byla jsi má kamarádka, teď už mi ani nenapíšeš. Díky tobě jsem poznal, toho, který mi ukázal, co to je ta láska, kterou jsem do té doby neznal.. a taky tu nejlepší "sestru", kamarádku a parťáka, jakýho jsem si kdy mohl přát.

Sice tobě jsem zlomil srdce, ale...asi to tak mělo být.

Nevím, zda mi to někdy odpustíš, ale aspoň takto, v mých myšlenkách a v tomto dopise, ti chci říci jedno veliké díky, protože kdyby nebylo tebe, nebyl bych teď tak šťastný, jako jsem právě teď, posledních pár měsíců.

A teď ty..Marku..

Nevím, jak se z toho našeho volného vztahu stalo tohle..něco tak krásného..

Nikdy nezapomenu na ten den, kdy jsem s tebou strávil prvních pár dní a poté jsem se musel zase vrátit zpátky do té kruté reality.

Podle všeho to vypadalo, že v ten den bude všemu konec, hovory mezi námi mi přišly z tvé strany nucené a já byl opravdu smutný, že to ani nemohlo pořádně začít a už to končí...

Poté, jako kdyby se něco s tebou stalo a ty jsi se začal ozývat..jednou denně..dvakrát a já nemohl být šťastnější.

Povídali jsme si celé hodiny, každý den jsi byl první, koho hlas jsem slyšel, koho smích jsem slyšel.

Nebo, jak jsi mi jednou usnul u hovoru a já se smíchem poslouchal, jak roztomile chrápeš.

Jak jsi mě utěšoval, když jsem plakal od bolesti..

Pomalu jsem se ti začal otevírat a po částech jsi se začal o mě dozvídat víc a víc.

Sice stále nevíš všechno, ale jsi chytrý, samotnému ti to dojde.

Potom..později, jsi zjistil, že se blíží mé narozeniny, které jsem ani neměl v plánu slavit, ale tobě jsem říkal, že už plány mám.

A najednou, nám vyšlo volno a ty jsi nám opět naplánoval úžasný výlet, na který snad nikdy nezapomenu.

Byly to nejlepší narozeniny v mém životě...

Naše hovory na dobré ráno a dobrou noc se staly samozřejmostí, ale tak je já nikdy nebral a nikdy brát nebudu.

Ty blbosti, které spolu vyvádíme.. Doteď tomu kolikrát nemůžu uvěřit, že jsme to fakt udělali.

Jak počítáme kilometry na dálnici, jak daleko od sebe jsme a pak se mineme..Ta radost a ten smutek najednou, že jsme od sebe tak daleko, ale zároveň tak blízko.

Jsi pro mě oporou, učitelem, abych vše bral pozitivně, abych se radoval z každé maličkosti...naučil jsi mě žít.

Omlouvám se ti za ty moje kolikrát zbytečné žárlivé scény, jenom jsem to nedokázal pochopit, že je zbytečné všechno a bál jsem se, že o tebe přijdu.

To je můj největší strach..že jednou nastane ten den, kdy mi řekneš, že vše končí a..já už teď vím, že to nezvládnu.

Sice ty říkáš, že to řeknu já tobě..ale tak to nebude..a víš proč?

Protože jsem se do tebe zamiloval. Nechci o tebe přijít, nechci tě ztratit..

Já vím, říkal jsem, že před láskou utíkám..ale už bylo pozdě a já utéci ani nechtěl.

A tak jsem zůstal a teď tady píšu tuhle nechutnou slaďárnu, kterou ti jednoho dne, až budu připravený ukážu.

Až budu připravený na to, že je i možnost, že tě po tomto už nikdy neuvidím..že..že vše skončí.

Ale tuším, že to víš. Já jsem ohledně tohoto ten nejvíc nápadný člověk na světě.

Už jenom dva dny a zase se uvidíme.

Nemůžu se dočkat, až tě konečně zase obejmu, budu s tebou usínat a budu zase jen ty a já..

Smutně se usměju a dopis složím na polovinu a opatrně vložím do kapsy..

,,Jednou přijde ten čas, kdy ti ho předám, ale dám tomu ještě čas.."

Povzdechnu si a naposledy se zahledím na noční město..

,,Tento hovor končí za..tři.."

,,Dva.."

,,Jedna.."

,,Dávej na sebe pozor prosím.."

,,Ty taky, ano?.."

,,Ano.."

,,Tak tedy..pa."

,,Papa.."

Taková jiná jednodílovka, ale i tak doufám, že se líbila..

Teď budu vydávat pravidelně, obvykle Mejmra a Marmra, tak kdyby jste chtěli i jiný ship, napište mi ho do komntářů.