Tak dneska Marmr.

Jdeme na to!

Lucc

Dneska měl za Gejmrem Marw, který se těšil, že s někým normálně pokecá...

Jenže to netušil, že Gejmr není takový, jak od pohledu vypadá.

Každý ho má za nevinného, usměvavého kluka, který je světem nepoznamenaný.

Ale všichni by se víc, než divili, kdyby objevili, co se skrývá uvnitř jeho nitra.

Ta zvrácená duše toužící po uspokojení a uvolnění jeho těla.

Tak dlouho už s nikým nic neměl a konečně se mu ozval ten, po kom tak sakra moc touží.

Gejmr-

,,Dáš si něco k pití?" Ozvu se, když si Marek sundavá boty.

,,Něco nám nalej, od tebe mi bude chutnat všechno." Odpoví Marw a já se pouze ušklíbnu.

,,To si piš, že ti bude chutnat.." Zamumlám s úšklebkem a z jedné skříňky vytáhnu skleničky a z druhé jedny krásné tobolky.

Jednu z nich vytáhnu, s úsměvem se na ní podívám a vysypu obsah tobolky do skleničky, kterou následně zamaskuji džusem.

Neměl by nic poznat, nabíhá pomalu, že to ani člověk nepozná.

Skleničkou s pitím zatočím, aby se vše zamíchalo tak, jak mělo a poté si s úšklebkem skousnu dolní ret.

Plán začíná.

Marwex-

S úsměvem mi jednu podal, oba dva jsme si ťukli a já jí doslova do sebe kopl.

,,Tak takhle dobrou whiskey jsem už dlouho neměl."

Olíznu si rty a podívám se na již prázdnou skleničku....

Ani nevím, jak rychle to dneska uteklo, povídali jsme si, smály se a já byl tak rád, že mám tak dobrého kamaráda, jako je on.

Chci se jinak posadit, když si uvědomím, že je něco v nepořádku a že mám nejspíš problém.

Trapas..co teď?

Gejmr-

Už to začalo působit...

Jako kdyby to byla klasická reakce, žádné pilulky.

Nervozně poposedává a dělá, jako kdyby se nic nedělo a že žádný problém nenastal.

,,Proč tak poposedáváš?" Zeptám se zvědavě a v "nevědomosti" se na něho podívám.

Marwex-

,,To jen tak. Už sedíme docela dlouho, tak už nevím, jak si sednout."

Odpovím a víc to nehodlám řešit.

Jediné, co musím je vychladnout..jenže moje hlava mi to nehodlá dovolit.

Bože..jen se zvedni, jdi na záchod a tam se uvolni! 

Křičí na mě moje hlava, i když vím, že to není možné. Tak moc rád bych se uvolnil jinak a ne sám, rukou.

Nemám to rád.

Vždycky si počkám na normální styk, než abych se ukájel sám. 

Nechápu, jak to někomu může přijít normální..

,,Hej, Marwe, posloucháš mě?" Ozve se Gejmr a já sebou polekaně cuknu, když mi dojde, že jsem byl nějakou chvilku naprosto mimo.

,,Promiň, zamyslel jsem se, co jsi říkal?" Podívám se na něho a až teď mi dojde, jak malý kousek ode mě se nachází.

,,Ptám se, jestli nechceš pomoci."

Zeptá se potichu a já si všimnu, jak jeho oči potemněly.

Chvíli na něho nechápavě koukám..

V moment, kdy se jen zlehka dotkne mého kolene mi to dojde.

A co si budeme, došlo mi v tu chvíli více věcí.

Jednou z nich byla i má už docela bolavá erekce, která byla stále zavřená v mých kalhotách.

,,Já..já nevím.."

Vydechnu potichu, ale neodsunu se od něho..naopak.

Přitisknu se na jeho tělo ještě více.

,,Ach.." Vyleze mi z úst sten, když mému tělu dojde přítomnost jiného těla, které by mi mohlo pomoci k uspokojení.

Gejmr-

,,Ber to jako menší výpomoc." Vydechnu a rukou mu zajedu pod kalhoty.

Oh sakra, tak krásně tvrdý..

Už ho to musí bolet.

Vyndám jí zpátky ven a na jeden zátah mu dám kalhoty dolů a hned po nich následují i trenky...

Marwex to ani nezaregistroval.

Ta touha po uspokojení byla tak veliká a bylo mu jedno, kdo mu pomůže, hlavně ať už s tím něco udělá.

Gejmr párkrát zapumpoval jeho tvrdým mužstvím a v duchu zaúpěl.

Toužil po tom samém co Marek, jenom jeho tělo na to reagovalo samo.

Líbil se mu stav, ve kterém se Marwex nacházel.

Vzal ho do náruče a odnesl do ložnice.

Z šuplíku vytáhl lubrikant a během vteřiny byl u jeho otvůrku.

Mezitím, co do něho zasouval první prst, konečně spojil jejich rty v jedno a postupně se posouval níž a níž přes krk..

Přidal druhý prst a jazykem začal laskat jeho bradavky.

Ty dokonalé steny, které se linuly z úst mladšího byly pro Gejmra jako boží hudba.

Tak dokonalé a procítěné steny snad nikdy neslyšel.

Marek byl na tom podobně.

Vnímal, co mu Gejmr dělal..popravdě..nebylo to poprvé, co tohle zažíval, ale dnes si přišel uvolněný, jako nikdy nebyl.

,,Notak..kašli na to a pojď do mě."

Vydechne Marwex mezi steny a Gejmr se zastavil v pohybu.

Ani se ho nezeptal, zda to myslí vážně.

Otevřel lubrikant a následně musel slastně syknout nad tím, jak ty studené kapky dopadaly na jeho tvrdou chloubu.

,,Oh..sakra.." Zaúpěl a jeho tělem projel mráz po zádech.

Pomalu ho do něho začal zasouvat, když zničehonic Marwex pohnul pánví proti němu a Gejmr v něm byl nadoraz.

,,Aaach.." Ozvalo z jejich úst.

Nemuseli si nic říkat a oba dva věděli, co má Gejmr dělat.

A on taky tak jednal.

Začal přirážet, jejich těla se na sebe lepila vzrušením, jak nutně potřebovali přímou blízkost jejich těl.

Potřebovali slyšet vzdechy toho druhého, o nic víc jim v tento moment nešlo.

I kdyby za okny nastala apokalypsa, oni by si toho ani nevšimli.

Marek už víc nevydržel a s výkřikem jeho jména potřísnil jejich těla.

,,Marwe!" Prudce a nadoraz přirazil Gejmr do jeho těla a naplno si užíval každou vteřinu, kdy tento moment trval.

Jako vždy dokonalé.

,,Takže..tomuhle ty říkáš výpomoc?" Ozve se zadýchaně Marw a jeho oči se lesknou únavou a odeznívajícím orgasmem.

,,Ano." Skousne si Gejmr ret a následně se vpije do těch jeho.

Tak sladké a jemné..

,,Ale nebránil bych se, kdyby se tento problém objevil znovu. Rád ti pomůžu. Od toho tu přátelé přece jsou." Ušklíbne se Gejmr a následně se začne smát a Marek se k němu přidá.

,,Ať se děje cokoli, vždycky si pomůžou. A tvou pomoc já přijmu rád." Vydechne naposledy Marw, než spokojeně usne v jeho náruči.

Hotovo!

Snad se líbilo.

Lucc