Enjoy!
Lucc♥️

Konečně jsem za ním přijel.
Konečně ho uvidím.
Sice si voláme den co den, natáčíme spolu videa, ale nikdy jsme se neviděli...teda já jeho ano, ale on mě ne..
Co když se mu nebudu líbit? Co když si myslí, jak dokonalý jsem, přitom..jsem nic?
Z vlaku vystupuju jako poslední a už z dálky si ho všimnu, jak tam stojí a rozhlíží se kolem.
Nádech..výdech..to zvládneš.
,,Em..ahoj.." vydechnu potichu ve chvíli, co se nacházím ani ne metr od něho. Otočí se ke mě a mě se šíleně rozbuší srdce. Není možné, aby byl tak krásný. Je hezčí jak na videích..
,,Ahoj Míšo" usměje se na mě a já se pouze divně uchechtnu a začnu pociťovat, jak mé tváře nabírají rudou barvu.
,,Tak pojď, musíme si toho hodně co říci a musím ti to tady ukázat!" Řekne úplně v klidu a po chvíli mě tím také nakazí a já jsem naprosto v klidu a konečně sám sebou.
Odložím si u něho věci, vezmu si jenom peněženku s doklady a po celou cestu na nějaké místo, kam mě vede si povídáme.
Okolní zvuky se pro mě vypnou ve chvíli co vyjdeme na kopec, všude už je tma a jenom svetla zezdola z města nás nepatrně osvětlují.
Miluju tyhle výhledy..
Posadíme se do trávy a já doslova nemám slov.
Je to nádhera.
Podívám se na Honzu a srdce mi začne bušit neskutečnou rychlostí.
Je tak nádherný.. Pozoruji detailně jeho tvář, jeho pohled, jak je spokojený a šťastný...
,,Ehm..Gejmre? Všechno v pořádku?" Zeptá se mě a to mě probere do reality.
,,Promiň..já..já jen..ale to je jedno. " vydechnu přebytečný vzduch z plic.
Nechci to zkazit...
,,Ale notak..copak jsi chtěl?" Ozve se nepatrný kousek ode mě.
Otočím se na něho a..
Sakra tak blízko..
Ruce zatnu v pěst, abych se ovládl..ale při pohledu na tu dokonalost to nejde.
,,Kašlu na to." Zavrčím a za zátylek si ho přitáhnu blíž k sobě, abych konečně mohl ochutnat ty jeho dokonalé rty.
Bože..ještě lepší jak v představách..
Spokojeně vzdychnu a nechávám se unášet pocitem, že i on mě má rád tak, jako já jeho.

Tak..snad se líbilo. 🙈
Já jsem si tuhle kapitolu užila ♥️
Za chvíli vyjde další téma ♥️
Lucc♥️