Enjoy!
Lucc❤

Tomáš-
Jsem jím jako posedlý.
Ta jeho tvář. Jeho smích. 
Jeho pohledy..
Sice na to nevěřím, ale pokud to vyjde, tak by mi dneska mohl říct, jak  na tom je ohledně mě.
Co ke mě cítí a tak..
Zda jsem nervózní?
Honza si sundá sluchátka a s úsměvem na tváři ukončí video.
To je má šance.
Nervózně k němu přijdu a podám mu do ruky skleničku s vodou, do které jsem hodil trochu lektvaru a zašeptal zaklínadlo.
,,Na..myslím, že..ehm, že to teď potřebuješ."
Skleničku si ode mě s díky vezme a na ex jí celou do sebe kopne.
A sakra. To neměl.
Teď to začne působit rychleji.
Mrknu na Radyho, který o tomhle celou dobu ví a s mírným úsměvem na tváři odejde.

**
Přál by jim to. Tomáš i Honza jsou jako jeho bratři a hodili by se k sobě jako nikdo k nikomu.
Jenom se neví, zda to tak cítí i Honza.
Už totiž nechce vidět Toma tak zničeného.
On sám byl v úžasném vztahu s Doris a oba jeho kamarádi mu to štěstí přáli.
A on jim dvakrát více.
,,Emm..tak..jak se cítíš?" Odkašle si Tom a sklopí pohled k zemi, protože má pocit, že kdyby se na něho podíval, tak by hned Honza poznal, že něco není v pořádku.
Nic neříkal, pouze Toma pozoroval a potom se s úsměvem na tváři postavil těsně před Toma, zlehka ho chytil za bradu a podíval se do jeho dokonale tmavých očí. Jeho zlehka zrudlá líčka donutila Honzu se ještě více pousmát.
,,Víš o tom, že máš nádherně zbarvené oči? Hezčí jsem nikdy v životě neviděl." Zašeptá s úsměvem a sleduje, jakjeho tváře rudnou více a více.
Byl tak nádherný a on byl srab. Nedokázal mu říci, co k němu cítí.  Že ho vidí nejen jako kamaráda, ale že by ho viděl radši jako jeho partnera..jeho..přítele.
,,Víš..Já..já jsem se do tebe zamiloval Tome. Stále mám strach, ale něco mě nutí ti to říci.  Nejradši bych každý večer usínal ve tvém úžasné objetí, šeptal ti do ucha, jak moc mi na tobě záleží..a.. jak moc tě miluju. Miluju tě Tome. Miluju tě více, než je povoleno.
Tak se tě ptám. Tome...staneš se mým přítelem?" Vyleze z neho a já nemám slov.
,,Ty..to tak necítíš, že ano? Ach jo, celé jsem to zkaz.."
Nedořekne a celým jeho tělem projede vlna štěstí, když ucítí jeho rty, jak se zlehka otírají o ty jeho.
,,Ty hlupáčku, měl jsi mi to říci hned. Aspoň by jsme se netrápili." Vydechne mu do rtů, které následně spojil v jejich první polibek.
Byl tak něžný a plný pocitů, které v sobě oba dva chlapi dlouhou dobu drželi.
Všechna trápení byla náhle pryč a oba chlapci byli šťastní jako nikdy.
A pak že magie neexistuje.
Jedna malá lahvička a jedno zaklínadlo spojilo dva chlapce, kteří od toho momentu byli šťastní, jako nikdy na světě.
A okolí? Ať si to přijme po svém.
Oni dva budou šťastní i tak.

Napsáno div ne na jeden nádech, spokojená s tímto tématem jsem zatím byla nejvíc.
Snad se líbilo a za chvíli se uvidíme u další kapitoly, kterou jdu hned psát.
Lucc❤