Enjoy!
Lucc❤

,,Hmm..vykuchaný krocan..jak asi vypadá vevnitř?" Řekne Honza a skloní hlavu, aby krocana trochu rozevřel a nahlédl dovnitř...
,,Už jsem tu, zlato. Snad už jsou tyhle poslední" Dojde do kuchyně Gejmr s vysokou hromadou krabic v ruce. Vůbec nevidí na cestu, ale tak nějak si pamatoval kudy má jít..jenže to nečekal, že mu bude v cestě stát Honza, do kterého silou narazí.

Honza-
,,Sakra Gejm..." Tma. Všude najednou tma.
,,Proč jsi zhasnul? Nic nevidím!" Zahuhlám a snažím se kolem zorientovat, ale vůbec mi to nejde.

Gejmr-
Zbytek mého jména, které chtěl říci, se proměnilo v divné zahuhlání.
A všechno co pak opět říkal znělo fakt divně.
,,Já ale nezhasl Honzo." Zakřičím z vedlejší místnosti, kde jsem položil krabice na zem a spokojeně padl na sedačku, že si na chvíli trochu odpočinu.

Honza-
Prej nezhasnul..Pff to tak! A co má teda znamenat ta tma jako?
Po tmě začnu rukama tápat kolem a snažím se najít světlo.
Nikde nic.
Z linky něco spadlo a já nevěděl kam.
Našlapuju opatrně, aby se mi něco nestalo, jenže se o něco zachytím a to spadne i se mnou.
,,Gejmre já tě zabiju! Tohle není vtipný sakra!" Hulákám nahlas a snažím se po čtyrech někam dojít, kde by bylo bezpečno.

Gejmr-
,,Tak ale dost už! Já nic neud..." nedořeknu, protože konečně uvidím důvod jeho "Gejmre proč jsi zhasnul"
,,Můžeš mi říci, jak se ti tohle povedlo?" V tváři začínám červenat, jak se snažím udržet smích.
,,Co jak se povedlo? Sakra ty jsi do mě drknul a najednou byla tma!"
Nadává a já už smíchy naprosto vybouchnu.
,,Zvedni ruce a polož si je na hlavu." Zamumlám, když se mi podaří ho postavit.
,,Proč?" Řekne pln nechápavosti a rukama si chce zajet do vlasů, které tam nejsou.
,,Sakra..co to je?" Vydechne a začne obhmatávat krocana.
,,Krocan! Já vlezl hlavou krocanovi do zadku! Pomoc!" Rozběhne se ani neví kam a aniž bych ho stihl zastavit, napálil to do zdi a svalil se na zem.
,,Honzo. Nech to na mě." Takhle jsem se nesmál už dlouho.
Když to mohlo jít dovnitř, musí i ven.
Zatáhnu za stehna a zatáhnu...Nic.
Tak zatáhnu a znova a tahám i Honzu po podlaze, jelikož není schopen vstát.
,,Pomozte mi někdo " mumlá a já se víc snad smát nemůžu.
,,Už jsi skoro venku" oznamuju mezi smíchem a po chvíli se doopravdy ozve hlasité mlask! A já i s krocanem v ruce udělám pár kroků dozadu.
,,Chci umřít" ozve se Honza, který leží na zemi jako mrtvola.
,,Ale zlato, přece to nemohla být taková hrůza.." Zasměju se a začnu se zájmem si prohlížet krocana a Honza mě pln nedůvěry pozoruje.
Přijdu k němu a políbim ho na rty.
,,Tak já ti to teda ukážu, že to není taková hrůza.." vydechnu a narvu si ho na hlavu.
,,Vidíš?" Zahuhlám.
,,Je to v pohodě." Zasměju se a chci si ho sundat.
Zatáhnu a nic..
Zatáhnu silněji..a sakra..
,,Zlato? Asi máme problém.." vydechnu...

Tak já doufám, že se vá tahle trochu opožděná nehoda líbila. 😂❤
Tak zase za chvíli..
Lucc❤