Bitva byla u konce, Loki poražen a New York měl své nové hrdiny, o nikom se nemluvilo víc než o nich, samozřejmě že já, která bránu uzavřela a teoreticky to byla já kdo jejich zadky zachránil, nebyla zmíněna, zřejmě to zařídil Fury, zmetek.

Nastal čas kdy měl Thor odvést Lokiho a Tesseract zpět na Asgard, to jsem ale nemohla dovolit takže když se nikdo nedíval, nechala jsem pravého Thora dát si menšího šlofíčka u Starka doma někde v kumbále, vzala si jeho podobu a předstírala že jsem on.

Věděla jsem že si toho Loki všiml, ale neřekl nic, jelikož nemohl přes ten divný náhubek, což mi hrálo pěkně do karet.

,,Díky žes nám pomohl Thore, vážíme si toho.'' Řekl Steve a potřásl mi rukou, já se usmála a řekla že to nic nebylo, ale uvnitř jsem se znechuceně ušklíbla.

,,Thore, kde máš kladivo? To odejdeš bez něj?'' Zeptala se Natasha když si všimla že Thorovo kladivo u sebe nemám.

,,Kurva, nechala jsem ho v tom kumbále.'' Pomyslela jsem si když jsem si uvědomila, že i Natasha na to přišla, tak jsem se jen zasmála a poškrábala jsem se na hlavě.

,,Ach já hlupák, musel jsem ho nechat v sídle Starkově, děkuji ti pavoučí ženo, hned si pro něj zaletím...''

,,Proč by sis pro něj měl letět když může k tobě zaletět sám, Thore?'' Zeptal se Steve a všichni se ke mě začali přibližovat, ruce nachystané na svých zbraních, byla jsem v háji.

Rychle jsem si k sobě přitáhla Lokiho, svou paži jsem obmotala kolem jeho krku a volnou rukou jsem zbraní namířila na jeho spánek.

,,Nikdo už ani krok, jinak ho odprásknu, což udělám tak i tak až se odsud dostanu.'' Vyhrožovala jsem a přitom se proměnila do své pravé podoby.

,,Kde je pravý Thor?'' Zeptal se Steve a rukou naznačil ať všichni stojí tam kde jsou, protože moc dobře věděl jak nebezpečná jsem, věděl že bych neměla problém je všechny pouhým mrknutím oka zabít.

,,Ale klid staříku, leží u Starka v kumbále, možná malinko přiotrávený a v bezvědomí, ale co by nespravil protilék, který znám jen já, ještě že mě matka nutila učit se jak udělat jed tak účinný, že to porazí i samotného boha.''

Clint se snažil ke mě přiblížit, ale já udělala krok dozadu a víc natiskla zbraň na Lokiho, to donutilo Clinta se opět zastavit.

,,Proč to děláš? Jeho smrtí ničím nedosáhneš, jen to že tě bude chtít sejmout jak Thor, tak jeho tatík že jsi ho připravila o vězně.'' Řekl Tony a já se jen zasmála.

,,Proč to dělám? Tenhle šmejd mi vzal někoho na kom mi záleželo, jeho smrt pomůže nejenom mě, ale i jí a jiným lidem kteří kvůli němu o ni přišli, už jednou jsem pomstila ty o které jsem přišla, sice mě to dostalo do S.H.I.E.LD.U. ale stálo to za to.''

,,Moment, myslíš to co se stalo v roce 2001?'' Zeptala se Natasha a já na ni namířila zbraň, kterou jsem měla původně na Lokiho hlavě.

,,Mlč! Ty nemáš žádné právo mi říkat co se ten den stalo! Nemáš vůbec tušení co se dělo! Nebylas tam takže buď zti...''

Jenže najednou mi tělem projel elektrický proud, v křečích jsem se svezla na zem a uvědomila si, že to musel být jeden z Bartonových speciálních šípů.

,,Páni, kdo by řekl že ten starej prašivec bude mít pravdu? Stalo se přesně to co předpověděl, je to vědma.''

,,Starku ztichni, musíme ji i tady tohohle odvést do S.H.I.E.L.D.U, a taky najít Thora, doufejme že je ještě naživu...''

Dál jsem nic neslyšela, hlavou mi jen projela myšlenka jak jsem byla naivní věřit Nickovi, který neumí nic jiného než ostatním vrazit kudlu do zad. ,,Zrádce.'' Vydechla jsem rychle než jsem se ponořila do temnoty.

Nevím jak dlouho jsem byla mimo, ale probrala jsem se v nějaké laboratoři, byla jsem spoutaná na židli, vedle mě byl klidně usazený Loki a kolem mě byli Avengers, na stole ležel Thor kterému přístroje kontrolovaly životní funkce, a nevypadaly zrovna nejlépe.

,,Ale ale ale, naše malá bylinkářka se probrala, takže, teď to bude takhle, ty nám řekneš jaký je protijed tady pro Bořka stavitele a my tě necháme jít v klidu zpátky do cely, co ty na to?''

Řekl Tony když se nade mnou skláněl, jako lovec nad svou kořistí, já jen cvakla k němu zuby abych ho odehnala, on vyděšeně odskočil a já se rozesmála, ignorující Lokiho otrávený pohled.

,,Já mám lepší nápad, co kdybyste mě pustili, já vás zabila a poklidně odešla? Taky dobrý nemyslíte?''

,,Koukni, Thor na tom není zrovna nejlíp, nemohli jsme zjistit jaký jed jsi na něj použila, byl tu někdo od Odina, chtěl abychom ho nechali převést zpět na Asgard jenže je v tak kritickém stavu, že by ho ten převoz i zabil, takže buď ho uzdravíš ty, nebo sem přijde Odin ne zrovna v dobrý náladě aby tě zabil. Když nám pomůžeš, můžeme tě před Odinem ochránit, stačí jen když připravíš protijed a zařídím u Furyho tvoje propuštění, co ty na to?''

Ujal se vyjednávání Steve a asi si myslel že to na mě zabere, jenže chlapec byl jaksi naivní, už jsem se nenechala znova podvést.

,,Tak to budu radši zabita Ódinem než vám zase věřit, věděla jsem proč jsem roky nikomu nevěřila, a já po staletích udělala zas tu chybu.''

,,Podívej se mi do očí a řekni jestli lžu.'' Pobídl mě a já přemýšlela jestli to mám udělat, ale nakonec jsem k němu vzhlédla a překvapilo mě jak blízko byl, nebál se mě, v těch jeho modrých očích se odráželo odhodlání a ta jeho nechutná americká tvrdohlavost, povzdechla jsem si a obrátila oči v sloup.

,,Dobře, ale jak vidíte, ingredience k protijedu nenosím zrovna po kapsách, musím se dostat k sobě domů.''

A tak jsem se zase upsala někomu zachránit život, achjo jak já nesnáším hrdiny.