Pro obyvatele Holmes Chapel to byl v podstatě den jako každý jiný. Ovšem to, co spatřili na ulici pro ně normální nebylo, a způsobilo to jistý neklid a obavy. Nikdy dřív neviděli žádného Zavrženého mezi sebou. A najednou tu byl, vysoký, s arogantním úšklebkem na tváři, oblečený v kostkované košili s utrhnutými rukávy, černých kalhotách a vykračoval si napříč ulicí obklopen čtyřmi vojáky a Chrisem Evansem.

Harry se jen tiše uchechtl když viděl Spořádané, jak se při pohledu na něho raději rychle klidí do svých příbytků, zamykají a zatahují závěsy.

,,Co si myslí? Že je tu najednou všechny zabiju?" obrátil se pobaveně na Chrise. Ten se zamračil.

,,Neměl byste si z toho dělat legraci. Spořádaní jsou spokojení se svými klidnými životy a nemají rádi jakékoliv narušení. Snad sám víte nejlíp, že jste pravý opak všech těchto lidí."

Harry se zasmál a raději už neodpovídal. Dál šli v tichosti. Kudrnáč se rozhlížel kolem sebe a připadalo mu, jako by Holmes Chapel viděl poprvé. Na svoje výpravy do města totiž chodili pouze v noci a nikdy neměli tolik času, aby se rozhlíželi. Udivovalo ho, že když procházeli ulicemi, téměř všechny domy byly na chlup stejné.

,,Proč jsou ty domy úplně stejné? Teda, až na ty kolem kterých jsme šli prvně, ty vypadali jako tyto ale měli modrou barvu," podíval se Harry na Chrise.

,,Stejné jsou pro to, abychom nevytvářeli mezi občany žádné záminky k závisti či zlosti. Tady nikdo nemá moc, nikdo nemá málo. Všichni mají stejně. Co se týče modrých domků, takto odlišujeme ulice, kde žijí Svobodní. V bílých domech žijí pouze Spořádaní," vysvětlil Chris a Harryho jeho proslov jen utvrdil v tom jak je tahle společnost zvrácená. Člověk si nemohl vybrat ani to, jak bude vypadat jeho dům..

,,Jsme tu," zastavil se Chris před vysokou budovou, která byla téměř celá ze skla. ,,Tady sídlí všechny složky řídící město. Olivia Hallová a Louis Tomlinson vás čekají uvnitř."

---

Louis měl co dělat aby nezačal nahlas křičet. Tahle situace ho přiváděla k šílenství. Trčel v téhle kanceláři sám, nevěděl, co se bude dít a nikdo se mu nenamáhal nic vysvětlit. Jediné co mohl, chodit sem a tam a snažit se nevybuchnout. Kdyby tu byl alespoň Niall s Liamem..

Sedl si na židli a zničeně prohrábl vlasy. Proč ze všech lidí v Holmes Chapel a všech Zavržených mu musel Systém vybrat zrovna Harryho Stylese..kdyby se tak tu noc před Volbami nevydali do pustin..možná by bylo všechno jinak..možná by teď už měl zvoleného partnera mezi Spořádanými a nemusel by se bát co s ním bude..

Brunet poplašeně vzhlédl když se za dveřmi ozvaly hlasy a vzápětí se otevřely dveře. Vstal a zalapal po dechu, když dovnitř vešla Olivia, následovaná Harrym. Zavržený se zastavil a přejel Louise zlomyslným pohledem, který byl zároveň plný chtíče. A v tu chvíli emoce přetekly přes okraj a chlapec vybouchl.

,,Ty!! Ty bastarde, za všechno můžeš ty, nenávidím tě!!" zaječel a vrhl se na Harryho. Ten se zapotácel a narazil do dveří, vzápětí se ale vzpamatoval, chytl Louisovi bojující ruce a přirazil ho na dveře místo sebe. Výhružně se nad něj naklonil a chlapec se trochu přikrčil.

,,Tohle už nikdy nedělej," zavrčel Harry tiše.

,,Oba toho okamžitě nechte! Louisi, tohle chování bych od tebe opravdu nečekala, snaž se trochu krotit své emoce," ozvala se naštvaně Olivia. ,,Teď bych byla opravdu ráda, kdybyste si sedli a promluvili si jako rozumní, dospělí lidé."

Harry neochotně pustil Louisovi ruce a odebral se ke stolu, kde se posadil. Modroočko si sedl naproti něho a propaloval ho nenávistným pohledem. Olivia si sedla do čela a povzdechla si.

,,No..takže jste se seznámili. I když ne moc šťastně. Louisi měl by sis uvědomit, že od pana Stylese je to laskavost, že sem přišel aby jsme si mohli všichni promluvit. Pan Styles si zvolil status Zavrženého a jak víš, on naše pravidla nedodržuje," poslední slova pronesla silně nesouhlasným tónem, nicméně Louise sklopil hlavu a zamumlal omluvu. Harryho fascinovala pokora, která z chlapce vyzařovala a zároveň se mísila s jeho bojovnou stránkou osobnosti.

,,Pane Stylesi, jak už vás pan Evans jistě sdělil, stalo se něco, co si zatím nikdo z nás nedokáže vysvětlit. To jak probíhají Volby určitě víte a Systém přidělil vás jako Louisova partnera, a to i po opakování testu a vyřazení vaší osoby z databáze. Prostě nevíme, co se stalo. Situace je nyní taková, že jsou dvě možnosti. Pokud přijmete Louise jako svého partnera, stanete se Spořádaným a budete žít v našem společenství, dodržovat naše pravidla a plnit své povinnosti Spořádaného. Pokud odmítnete, vrátíte se mezi Zavržené, ovšem Louise čeká ten samý osud," dokončila blondýnka své vysvětlení.

Louisovi se do očí tlačily slzy. Ani jedna možnost nebyla pro jeho osobu přijatelná, ale když si představil sám sebe mezi Zavrženými, pomyslel si, že to raději zemře. Nechtěl ani vědět, co by mu udělali, kdyby jim přišel pod ruku..a být bez střechy nad hlavou, bez jídla, pití, rodiny, kamarádů..to přece není žádný život.

,,Snad si nemyslíte, že se vrátím mezi Spořádané," ohrnul Harry opovržitě ret. ,,Nenávidím vaši společnost a to, jak děláte z lidí loutky bez vlastního úsudku."

,,Status je svobodná volba každého občana. Ovšem toto je poněkud..delikátní situace pane Stylesi. Pokud se rozhodnete být Spořádaný, můžete samozřejmě kdykoliv odejít zpátky mezi Zavržené. Ovšem, i s Louisem," sdělila mu Olivia.

,,Jsem mezi Zavrženými, abych se vyhnul téhle komedii a vy mi jen tak oznámíte, že máte pro mě partnera? A co čekáte? Že budu skákat radostí do vzduchu a budu vám líbat ruce? No to běžte do prdele," odfrknul si Harry.

Olivia sebou při jeho nadávce trhla a postavila se.

,,Nechám vás dva, abyste si promluvili o samotě. Třeba vám to pomůže, se lépe rozhodnout," podívala se na oba a odešla z kanceláře. Dveře za ní se zaklaply a na malou chvíli se kanceláří rozhostilo nepříjemné ticho.

,,Takže pokud to dobře chápu, mám tvůj osud ve svých rukou, Boo," ušklíbl se Harry. Louis se po něm nepěkně podíval, když použil jeho přezdívku.

,,Kdybys mě tu noc nechtěl znásilnit, nic by se nestalo. Musí to mít nějakou souvislost," vyštěkl na něho. Kudrnáč se zhoupl na židli a ruce si založil za hlavu.

,,Byl jsi na mém území kotě. A co je na mém území, je moje. A věř mi, nic si nepřeju víc, abych tě teď mohl ohnout přes tenhle stůl, a vyšukat ti duši z těla," olízl si rty.

,,N-Nemluv tak," zakoktal se Louis a jeho tváře nabraly rudý odstín.

,,Pročpak princezno? Vzrušují tě ty myšlenky? Představuješ si právě teď, jak ti dělám dobře?" bavil se Harry nad Louisovými rozpaky.

,,Nemůžeme prosím řešit můj problém?" zakňučel chlapec.

,,Já ho řeším Boo," ujistil ho Harry. ,,Potřebuji vědět, jestli mě můj potencionální partner dokáže uspokojit ve všech směrech. Co se týče sexu, jsem docela..náročný."

,,Jsi nechutný prase," zasyčel Louis. ,,Nenávidím tě. Nenávidím tebe a všechny Zavržené. Děláte Spořádaným jen samé problémy." Harry se po jeho slovech na okamžik zarazil, ale pak pokrčil rameny a vstal.

,,Když to vidíš takhle zlatíčko. Jen si uvědom, že brzy budeš patřit mezi nás, odporné Zavržené. Moc rádi tě přivítáme," ušklíbl se a obrátil se k odchodu.

,,Ne prosím, prosím!" zastavil ho chlapcův vyděšený křik. Harry se otočil. Louis stál proti němu, tváře teď naopak celé sinalé a v očích čirou hrůzu.

,,Copak Lou?"

,,Udělám cokoliv Harry..jen..zůstaň," vydechl Louis a z jeho očí začali pomalu stékat slzy. Harry překonal jedním krokem vzdálenost která je od sebe dělila a setřel palcem slané kapky z brunetových tváří.

,,Tak říkáš cokoliv princezno? To zní jako slibná dohoda," zavrněl mu Harry do ucha a jednou rukou přejel po boku vyděšeného modroočka.

,,Přemluvíš spolu se mnou Olivii, aby neměla nic proti tomu, že budu chodit dál mezi své Zavržené. Budeš se mnou jednat slušně, nebudeš si na mě vylívat zlost. Budeš poslušnej chlapeček, je ti to jasný? A poslušný budeš vždy a za každé situace," dokončil Harry a významně se na Louise zadíval, aby ho nenechal na pochybách, čeho se jeho poslušnost týká. Tomu se rozklepali ruce a další slzy opustily jeho modré duhovky.

,,Tak co Lou? Přijímáš naši dohodu? Buď tohle, nebo život v pustině, vyber si," zašeptal Harry a hypnotizoval chlapce pohledem. Ten se roztřeseně nadechl a s tichým vzlykem přikývl, vědom si toho, že právě upsal duši ďáblu.

,,Neslyším tě, Louisi."

,,Já..přijímám naši dohodu."