Harry se díval zamračeně mezi stromy. Začínal být nervózní. Co Louisovi tak trvá? Většinou byl pár minut po Harrym na místě.

,,Thomasi, půjdeš se podívat, kde jsou takovou dobu?" řekl co možná nejvíc lhostejně. Nechtěl vypadat jako nějaká stíhačka. Thomas jen chápavě přikývl a ztratil se v lese.

Harry se dál věnoval broušení své dýky, když zaslechl Thomasovo naléhavé volání. Rychle se rozběhl po hlase a srdce se mu rozbušilo. Něco je špatně.

Doběhl k Thomasovi v rekordním čase a spatřil ho, jak klečí u Zaynovy bezvládné postavy. Louise nikde nebylo vidět.

,,Do prdele, co se tu stalo?" vykřikl Harry a klekl si vedle Thomase, aby mohl začít Zayna poplácávat po tváři a třást s ním. ,,Zee, kámo!"

Zayn tiše zasténal a otevřel oči. Chytil se za hlavu a zaskuhral bolestí.

,,Zayne co se stalo? Kde je Louis??" naléhal kudrnáč.

,,Já nevím Harry..přišli zezadu a něčím mě praštili..a Louis..já nevím," vydechl a zavřel oči, aby nemusel vidět Harryho výraz. Tolik se styděl a bylo mu to moc líto. Neochránil Harryho princeznu.

Harry vstal a tělem mu pulzovala zlost a strach. Louis zmizel někde v pustině a on netušil kde je. Vlastně ani netušil, jestli je ještě naživu. Pustina se mu mohla stát hrobem sama o sobě, a jestli mu chce někdo navíc ublížit..

,,Musíme ho najít. Thomasi, jdi pomož Zaynovi do tábora a přiveď Lukeho a Stephana. Zayn zůstane s Jamesem a my čtyři jdeme hledat Louise."

--

Louis otevřel oči a ucítil na jazyku kovovou chuť krve. Pokusil se pohnout rukama, ale zjistil, že je pevně přivázaný ke stromu. Prosím ne, znovu ne..

,,Takže už ses probral," ozval se nad ním chladný hlas.

Chlapec vzhlédl a spatřil mladého Zavrženého s krátkými černými vlasy a tetováním na tváři, jak na něho zhlíží. Vypadal nebezpečně a rozhodně ne přátelsky.

,,K-Kde to jsem? Kde je Harry?" pípl Louis vystrašeně.

,,,Tvůj manžel je daleko. A troufám si říct, že nemá nejmenší šanci tě najít," ušklíbl se muž a dřepl si, aby byl na stejné úrovni jako Louis.

,,Proč tu jsem? Co po mě chcete?" zeptal se Louis a usilovně se kousal do rozbitého rtu, aby se nerozplakal.

,,Pomstu. Ten kudrnatý bastard zabil mého bratra. Pokrevního bratra, abychom si rozuměli. A já chci, aby viděl umírat tebe," odsekl a Louise polila vlna strachu. Měl sto chutí podat se strachu a začít panikařit, křičet a prosit o slitování, instinkt mu ale radil zachovat si klid a hrát o čas.

,,A proč ho zabil? Znám Harryho, nezabíjí lidi jen tak," namítl na oko vyrovnaným hlasem.

,,Víš moc dobře proč, kočičko," ušklíbl se nevesele muž. ,,Protože si chtěl s tebou užít.

Louis vytřeštil oči. ,,Takže..tvůj bratr je ten muž..který mě chtěl znásilnit?"

,,Přesně tak, maličký."

,,Ale pak měl na to Harry plné právo," ohradil se rozhořčeně a vzápětí mu na tváři přistála tak silná facka, že se mu před očima objevily hvězdičky.

,,Právo?! Vy Spořádaní jste mor celého světa, jsme Zavržení právě proto že proti vám bojujeme! Kam si myslíš že by jsme se dostali, kdyby se Zavržení rozhodli chránit Spořádané před ostatními Zavrženými?? Obmotal sis Stylese kolem prstu natolik, že začal vraždit své bratry! Ale to vám neprojde, tohle ne," zuřil muž a Louisovi se spustily z očí slzy bolesti a strachu.

,,Ale Harry už není Zavržený," vzlykl tiše.

,,Tím spíš mám o důvod víc ho zabít, nemyslíš? Ale první bych mohl udělat to, co můj bratr nedokončil..co myslíš?" zasmál se a přejel hřbetem ruky po jemné kůži, kde předtím přistála jeho facka. Louis se otřásl odporem a se zakňučením ucukl hlavou.

,,Andrewe, potřebujeme tě tady!" ozvalo se z dálky volání a muž neochotně vstal. Než odešel, naposledy se na plačícího chlapce otočil.

,,Styles tě najde, o tom nepochybuju. Ale až se mu to povede, bude vás to oba stát život."

Louis se po jeho odchodu zhroutil. Hlasitě se rozplakal a mezi vzlyky šeptal Harryho jméno. Proč jim osud staví do cesty neustále nějaké překážky? Proč si nemůžou vychutnat svůj kousek štěstí a žít si svůj život?

,,Lásko," zašeptal zlomeně. Teď mu nezbývalo než doufat, že ho Harry nikdy nenajde. Protože jestli ano, zemře jeho vinou. Kdyby se ho tenkrát nepokusil zradit tím, že se ho vydal špehovat, Andrewův bratr by se ho nepokusil znásilnit a Harry by ho nezabil. Všechno to byla jeho vina. Bude spravedlivé, když zemře jen on, a Harry přežije.

--

Uběhlo 48 hodin a Harry byl prakticky na pokraji zhroucení. Prohledali pustinu od hranice k hranici a Louise nikde nenašli. Setkali se s ostatními skupinami Zavržených, ale nikdo o chlapci neslyšel, ani ho neviděl. Jako by se po jeho princezně slehla zem.

Zrovna se vrátil z další pátrací akce, která byla naprosto bezvýsledná. Sesunul se na zem a vděčně přijal od Jamese trochu vody, kterou zahnal palčivou žízeň. Kousek od něj seděl Zayn, bledý jako stěna a vypadal, že je mu na zvracení.

,,Zayne," ozval se Harry a kamarád k němu vzhlédl. ,,Vím, co si myslíš. Ale není to tvoje vina, co se stalo."

,,Měl jsem ho ochránit," řekl Zayn tiše. Harry jen zavrtěl hlavou.

,,To je můj úkol, chránit ho. Byl jsi zesláblý po té zasrané nemoci, neměl jsi tak dobré reflexy jako jindy. Nikoho nenapadlo, že by Louisovi hrozilo nějaké nebezpečí. Nesmíš si to vyčítat. Jestli je tu někdo, kdo by měl cítit vinu, jsem to já," řekl a do očí se mu tlačily slzy. Už se pomalu vzdával naděje, že někde Louise najdou živého a zdravého. Pokud ho někdo nezabil, a on se toulal sám někde v pustině, divocí mutanti, kteří se tu potulovali, ho dozajista rozsápali na kusy. Jen z té představy, se mu chtělo zemřít.

,,Na příští průzkum jdu s vámi," řekl tvrdohlavě Zayn a Harry mu to nerozmlouval. Chápal, že se potřebuje cítit užitečný, aby snížil pocit viny. Znaveně si protřel oči. Už poněkolikáté svou princeznu zklamal. Neochránil ho, stejně jako tenkrát, když se ho ten hajzl pokusil..

Moment..

Harry vytřeštil oči. Jak mohl být tak hloupý! Gang Zavržených, kterým vládli železnou rukou bratři Danielsovi. Nebyli na svém obvyklém místě, nezůstalo po nich ani památky, ale Harry se ve snaze najít co nejrychleji Louise nad tím nepozastavoval, nebylo nic neobvyklého, že se skupiny stěhovali pro bezpečnost z místa na místo. Byl si stoprocentně jistý, že Andrew Daniels nechal unést Louise jako pomstu, za svého mrtvého bratra.

Zrovna chtěl zakřičet na ostatní, ať jdou co nejrychleji sem, když uslyšel neznámý hlas, který chrlil nadávky z plna hrdla a Thomasův rozhořčený hlas. Rychle vstal a se Zaynem v závěsu se vydal k ohni, kde se Thomasovi v rukou zmítala chlapecká postava.

,,Co to má znamenat?" zeptal se naštvaně.

,,Motal se kolem tábora, je to Spořádaný šéfe!" odpověděl Thomas a v tu chvíli neznámý zvedl hlavu a Harry ho bezpečně poznal.

,,Liame!" vykřikl překvapeně a Thomas se přestal snažit Liama udeřit. ,,Co tu do prdele děláš?"

,,Ahoj Harry," ušklíbl se Liam a setřel si rukou krev z nosu, hned co ho Thomas pustil. ,,Nejste už třetí den doma. Ne že by mě to u tebe překvapovalo, ale máme strach o Louise, tak jsem pro něho přišel." Zarazil se, když uviděl Harryho vážný výraz. Přeběhl mu mráz po zádech.

,,Harry, kde je Louis?"

Harry tiše zasténal a opřel se čelem o strom. ,,Louise unesl nepřátelský gang Zavržených."

Liam zbledl a na malý okamžik vypadal, že omdlí nebo začne panikařit. Několikrát ztěžka polkl, hlasitě se nadechl a ovládl své emoce.

,,Kdy?"

,,Před třemi dny."

,,A ty jsi ho ještě nenašel??"

,,Teprve teď jsem se dozvěděl, kdo ho unesl," vysvětlil zahanbeně a ostatní na něho upřeli tázavý výraz. ,,Daniels," vysvětlil stručně.

,,A víš kde je?" ptal se Liam naléhavě.

,,Ne..někde se ukryli. Ale my je najdeme Liame. Já nenechám Louise umřít," slíbil Harry a Liam viděl, že mluví pravdu. Harry byl schopný pro Louise obětovat život.

,,Půjdu s tebou."

,,Na to zapomeň chlapečku," odfrkl si Luke. ,,Poslední co potřebujeme je, aby se nám pod nohama motal neschopný Spořádaný."

,,Ten Spořádaný, kterému se podařilo vám utéct, když jste ho chtěli znásilnit a který u toho ještě stačil ochránit manžela," odsekl Liam a podíval se tvrdě do Harryho váhavých očí. ,,Tak co?"

,,A co Niall?" zaprotestoval Harry a chlapec si povzdechl.

,,Je doma s Connorem. Není hloupý, Harry. Kdybych se nevrátil, bude vědět, že se něco stalo a..pochopí to."

Harry už dávno pochopil, jak silné pouto mezi sebou tito tři chlapci mají, a nejspíš to bylo tím impulsem, pod kterým se rozhodl přikývnout na Liamův návrh.

,,Dobře tedy. Dáme ti jiné oblečení a zbraně. Za hodinu vyrazíme," prohlásil a ignoroval nesouhlasné pohledy ostatních Zavržených. ,,Liame budeš mě poslouchat na slovo. Když ti řeknu aby jsi utekl, utečeš. Když ti řeknu schovej se, schováš se, jasný? Nechci, aby Connor přišel o otce. I když jsi jeho nevlastní otec."

Liam přikývl.

--

Za hodinu byli všichni připravení na cestu. V táboře zůstal jen James, i když protestoval. Harry potřeboval, aby alespoň jeden ze Zavržených zůstal v bezpečí a navíc si pořád uchovával naději, že se třeba Louis vrátí do tábora sám.

Už chtěl zavelet k odchodu, když v tom jeho bystrý sluch zaregistroval tichounké křupnutí větvičky po jeho pravé straně. Bylo tak tiché, že by to mohl způsobit jen vánek, který by se proháněl mezi stromy, ale Harryho lovecký instinkt říkal, že to bude víc, než vítr.

Podnikl prudký výpad mezi stromy a uviděl temnou postavu, která se při zvuku jeho kroků otočila a prchala pryč. Harry ji dvěma dlouhými skoky dostihl a strhl na zem.

,,Kdo jsi ty hajzle?" zařval a uštědřil bránící se postavě ránu pěstí. Mužský hlas pod jeho tělem zaúpěl a Harry ho rychle znehybnil, aby se nemohl dál zmítat. Popadl ho za límec od trička a neurvale ho odvlekl k ostatním Zavrženým, kteří už měli zbraně v pohotovosti, včetně Liama.

Kudrnáč hodil muže k ohni a světlo plamenů ozářilo jeho tvář.

Všichni přítomní zalapali tiše po dechu.

Muž měl na tváři tetování. Tetování, které měli všichni Danielsovi Zavržení.

--

Zas a znovu vám musím poděkovat za všechny hvězdičky a komentáře u minulého dílu, jste prostě úžasní ♥♥♥ :)

Co myslíte? Stihne Harry zachránit Louise včas, nebo ne?