Louis se vzbudil velmi brzy a cítil se mizerně. Celou noc špatně spal, trápily ho děsivé sny a několikrát za noc se vzbudil. Obrátil se na bok a uviděl Harryho, který ho držel kolem pasu a bradu opřenou o jeho rameno. Vypadal ze spánku tak nevinně, klidně, že se Louisovi nechtělo věřit, že plánuje zkázu Holmes Chapel.

Chlapec si povzdechl a přejel konečky prstů po Harryho tváři. Ze srdce si přál, aby to, co se Zavržení chystají probírat, nebylo nic, co by musel hlásit Olivii. Nechtěl, aby měl Harry problémy. A už si to nadále nedokázal zdůvodňovat tím, že Harryho trest by mohl být trest i pro něj. Nedělalo mu dobře pomyšlení, že by jeho manžel měl jakkoliv trpět. Což bylo ironické, vzhledem k tomu, kolik si toho od Harryho vytrpěl on.

Harryho lehký dotek Louisových prstů probral. Otevřel oči, a když nad sebou spatřil hnědovlasého chlapce, usmál se.

,,Dobré ráno. Vyspal ses dobře?"

,,Dobré ráno, ano, vyspal," zalhal Louis. ,,Měli bychom za chvíli jít, víš, abychom stihli jít do práce."

,,Samozřejmě," přitakal Harry, posadil se a s mocným zívnutím se protáhl, přičemž se mu napnuly všechny svaly, a Louis nasucho polkl. Harry byl po ránu neskutečně přitažlivý.

Oba vstali, oprášili ze sebe prach a kousky hlíny a šli před odchodem zkontrolovat Zayna. Luke u něho seděl, jako věrný pes a dával mu po troškách napít z misky, ze které se kouřilo.

,,Ahoj Zee," usmál se Harry, na tváři viditelnou úlevu, že se Zaynův stav lepší.

,,Ahoj," pousmál se Zayn. Jeho obličej byl stále strhaný, a hlas nejistý, nicméně do obličeje už se mu vrátilo trochu barvy a nevypadal, že by měl každou vteřinu omdlít. ,,Odcházíte?"

,,Jo, musíme do práce," přikývl Harry a Zayn se pobaveně ušklíbl.

,,Ty pracuješ Hazz?"

,,Ve výcvikovém centru," zahučel neochotně Harry a špičkou boty se prohraboval spadanými větvičkami. ,,Učím děcka kolem patnácti, jak se mají rvát a zacházet se zbraněmi."

Zayn se rozesmál, načež dostal záchvat kašle, ale i přesto se dál pobaveně šklebil.

,,To je vážně ironie," chechtal se a Harry ho obdařil naštvaným pohledem.

,,Fajn, my radši jdeme. Zatím se mějte a Zayne, šetři se."

,,Uvidíme se ve.." začal Luke, ale když uviděl Harryho výhružný pohled, zmlkl.

Louis se s kluky rozloučil a ruku v ruce s Harrym odcházel. Ve vlastním zájmu předstíral, že si Lukovi chyby nevšiml.

--

Když dorazili domů, dali si oba rychlou sprchu, každý samostatně navzdory Harryho lákavých nabídek. Louis právě snídal a Harry vedle něho si sušil kudrny ručníkem, když se ozval Louisův tablet s příchozí zprávou. Chlapec se natáhl, aby přehrál zprávu a vzápětí se místností rozezněl Oliviin hlas, který žádal Louise, aby se za ní po práci zastavil.

Louis se kousl do rtu a najednou ho chuť na snídani dočista přešla. Samozřejmě, Olivia už nejspíš ví, že v noci nebyli ani jeden doma a byli v pustině. Bude jí muset říct, co se dozvěděl.

,,Co po tobě Olivia chce?" zeptal se náhle Harry a Louisovy přeběhl mráz po zádech, když slyšel tu míru podezřívavosti v jeho hlase.

,,Nevím..většinou se mě jen ptá jak se mám," sklopil oči a přehraboval se lžičkou v misce s kaší.

,,Nevšiml jsem si, že by si na pokec zvala i ostatní," řekl Harry sarkasticky.

Louis od sebe odstrčil snídani. ,,Já nejsem jako ostatní. Mám za manžela tebe."

,,Tím bych spíš chápal, kdyby si ta blonďatá mrcha zvala k sobě mě. I když ne, že bych o to stál," odfrkl si kudrnáč. ,,Netajíš mi náhodou něco, Louisi?"

,,Nic ti netajím, a neříkej jí mrcha," vyštěkl Louis podrážděně a vstal. Oblékl si sako a hodil si na rameno tašku. ,,Už musím jít. Uvidíme se po práci."

,,Až se vrátíš od Olivie," připomněl Harry a Louis opustil dům s tichou nadávkou na rtech.

--

,,Byli jste zase včera za hranicemi, oba," pronesla Olivia vážným tónem a Louisovi se zatřásly ruce. Už je to tady.

,,Ano, byli," přikývl.

,,Nic proti tomu nemám, pokud to přinese kýžené výsledky," pokračovala Olivia a klepala dlouhými nehty o stůl, což Louise neuvěřitelně znervózňovalo. ,,Ale..zatím je prostě nevidím."

,,Včera když si mysleli, že spím, mluvili o nějakém plánu, že prý ho budou probírat dnes večer," vyhrkl Louis dřív, než si stačil všechno promyslet. Olivii se rozzářily oči a naklonila se blíž k Louisovi.

,,A čeho se ten plán týká?"

,,To nevím, slečno. Počítám, že se to dozvím dnes večer," zamumlal Louis a už teď litoval, že něco řekl.

,,Takže budeš Stylese sledovat? Ráda bych ti připomněla, že to děláš v zájmu společenství, Louisi," dívala se na něj Olivie s dychtivostí v očích.

,,Ano, budu ho sledovat. Doufám, že se něco dozvím."

,,Budu na tebe spoléhat. Nepospíchej, kdyby ses nestihl dostavit do práce, omluvím tě. Tohle je důležitější."

,,Děkuji, slečno."

,,Nebudu tě víc zdržovat jen..dnes už asi své přátelé nenavštívíš, proto ti tu radostnou novinu oznámím já. Zítra je obřad přidělování novorozenců, a po důkladném zvážení jsem se rozhodla, že manželé Paynovi jsou vhodní pro výchovu dítěte."

Louis na ni překvapeně pohlédl. Toto opravdu nečekal. Vzápětí se široce usmál, když si představil Nialla s Liamem, jak spolu vychovávají malého drobečka. Věděl, že budou úžasní rodiče. Jen na krátkou chvíli, ho bodl stín žárlivosti, když si uvědomil, že podobnou radost on nikdy nezažije.

--

Harry ležel na jejich měkké posteli a pozoroval svého manžela, který pravidelně oddechoval, tvář zabořenou do polštáře. Usnul už před půl hodinou, tvrdil, že mu není moc dobře a je unavený, což Harrymu hrálo do karet.

Tiše vstal z postele, sbalil si potřebné dokumenty a oblékl se. Jen doufal, že se Louis během toho, co bude pryč, neprobudí ale i kdyby, ráno se na něco vymluví.

Už byl téměř na odchodu když neodolal, a vrátil se, aby vtiskl Louisovi polibek na čelo.

Poté konečně odešel za svými Zavrženými.

Louis otevřel oči, sotva uslyšel zaklapnout vchodové dveře. Celou dobu mu srdce bušilo tak hlasitě, že si byl jistý, že ten zvuk Harry uslyší. Předstírat spánek bylo těžší, než se mu na první pohled zdálo. Naštěstí mu v žilách kolovalo tolik adrenalinu, že nehrozilo, že usne doopravdy.

Rychle se oblékl, nazul si boty a vyběhl ven. Běžel rychle, ale zároveň si dával pozor, aby někde nedostihl svého manžela. Opravdu nevěděl, jak by mu to vysvětlil. Neobtěžoval se hledat hlídku, která by ho pustila do pustiny. Prostě plot přelezl, jako už tolikrát a uvědomil si, že je to pro něj čím dál lehčí. Nejspíš se mu během těch honiček za manželem zlepšila fyzička.

Ačkoliv se mu dřív zdála pustina jako jedno velké, prázdné a temné místo, kde se snadno ztratíte, dokázal se tu už orientovat i v naprosté tmě. Zamířil poklusem směrem k lesu, dávajíc si při tom pozor, aby byl mimořádně tichý. Dnes jde o hodně. Nikdo ho nesmí slyšet.

Cesta lesem mu trvala déle než jindy, jelikož pečlivě rozmýšlel nad každým krokem, který udělal, odhrnujíc tiše větvičky, které by mohly pod jeho nohama vydat praskavý zvuk a snažíc se našlapovat do trávy a mechu, který tlumil jeho kroky. Připadalo mu, že se lesem prodírá snad věky, když konečně uslyšel vzdálené hlasy.

Došel co nejblíže mohl a spatřil všechny Zavržené, jak jsou shromáždění kolem Zayna, který stále odpočíval. Momentálně měli všichni upřený zrak na Harryho, který držel v rukou štos papírů a něco jim zaujatě vysvětloval. Louis se zhluboka nadechl a pomaličku se přesunul za další strom, kde se skryl. Teď už ho od Zavržených kromě kmene jediného stromu, nedělilo nic.

Nejspíš to poprvé v životě dokázal. Špehovat svého manžela, aniž by si ho někdo všiml. Ale rozhodně se necítil nijak pyšný. Pořád měl pocit, že to co dělá, je neskutečně špatně.

Harry se prohrábl rukou kudrny a mračil se na papíry před sebou. Thomas mu nahlížel přes rameno a tvářil se mimořádně soustředně.

,,Jsou to správné plánky. Tohle je ta chodba, kterou jsme celou dobu hledali," přejede prstem po papíře. ,,Tady je zasedací místnost Rady. Tady je řídící místnost. Měl by tam být generátor elektřiny a taky generátor sítě, která rozesílá signál po Holmes Chapel. Díky tomuhle jim fungují tablety a podobné věci."

,,Bude těžké se tam dostat?" ozval se Zayn.

,,Zkusím to první sám," řekl Harry. ,,Pokud to půjde hladce, zjistím kdy má Rada další zasedání. Důležité je, aby tam byla i Olivia Hallová. Dva z nás musí jít tady," zabodl prst do jednoho místa na plánku. ,,A zničit Systém. Navždy."

,,Předtím bychom měli pokud možno nenápadně zařídit vše potřebné. Odnést léky, potraviny, zbraně.." prohlásil Luke a Harry přikývl.

,,Samozřejmě. Potřebujeme, aby nás bylo o něco více. Až se Zayn uzdraví, obejdeme okolní gangy, máme tam pár známých a jistě nám pomůžou. Nesmíme na nic zapomenout. Jakmile Holmes Chapel lehne plamenem, nebude cesty zpět."

Louisovi oči se rozšířili strachem. Holmes Chapel lehne plamenem? Harry ho nechá zemřít v troskách jeho domu? A co jeho rodiče, Niall, Liam..jeho manžel chce všechny zabít.

Z očí mu vytryskly slzy, když se mu před očima zjevil obrázek Liama a Nialla, s jejich novým dítětem, šťastní, v blažené nevědomosti toho, že brzy si pro ně přijde smrt. Emoce ho přemohli a z jeho hrdla se vydral hlasitý vzlyk, než si rychle přitiskl ruce na ústa.

Zavržení ztuhli a všichni obrátili hlavu směrem k místu, kde se Louis schovával. Chlapec vytušil, že je zle. Rychle vstal a chystal se utéct, když v tom po něm hmátly silné ruce a strčily ho přímo před všechny Zavržené, kteří už byli na nohou s dýkami v ruce. Louis padl na kolena a celý se roztřásl strachem. Zvedl oči, z kterých mu teď už proudem tekly slzy, a jeho oči se střetly se zelenými, které sršely zlobou a hněvem.

V Harryho obličeji nebyla žádná emoce, kromě obrovského vzteku. Díval se svrchu na svého manžela, který před ním klečel a plakal.

Uvědomil si, že tuhle situaci už zná. První noc, kdy se setkali..

Potřásl znechuceně hlavou a probodl Louise téměř nenávistným pohledem.

,,Svažte ho."

--

Ahoj všichni ♥ Chci vám opět strašně moc poděkovat, za všechny votes a hlavně komentáře, ty mi dělají neskutečnou radost :) ♥ You're not my choice má už 3,4K přečtení a téměř 700 votes! Moc děkuji, jsem šťastná že se vám povídka líbí :))

A co myslíte, opravdu chtějí Zavržení zničit celé Holmes Chapel a všechny zabít? A ublíží Harry Louisovi? :)