~50~
Venku už je tma, za chvíli bude večerka, ale houkání sirény neuslyším, pořád jsem v Jungkookově ložnici. Posmutněle stojím u okna a sleduju, jak venku svítí bílé baterky policistů, všude kolem jsou žluto-černé pásky, modré blikačky z aut, tělo zakryté bílou plachtou je právě odváženo pryč. Je to jako z nějaké kriminálky, až na to, že nekoukám na televizi, ale z okna, doteď mě z toho mrazí. Alespoň je mi už lépe, jen jsem se prospal, nakonec z toho ani nebudu mít trauma, což je zázrak.
Okolo pasu se mi obmotají něčí paže, potom ucítím horký dech na svém krku, ke kterému se vzápětí přisají jemné rty. Jungkook mi vytvoří pár malých značek, poté si mě otočí čelem k sobě a svými rty se věnuje těm mým.
„Nedívej se na to, pojď si lehnout, hmm?" naposled pohlédnu ven, ale poté přikývnu. Jungkook zatáhne žaluzie a svalí se se mnou na postel.
„Jsi unavený?" optá se a já zakroutím hlavou. Popravdě, opravdu nejsem unavený, prospal jsem skoro celý den, ale teď to může být i výhoda, alespoň si víc užiju večer zase s Jungkookem.
„Můžeš mě ale nějak unavit, jestli chceš." Usměju se a on hned pochopí, kam tím mířím. To se mu zdá nejspíš jako dobrá nabídka a strhne ze sebe košili, poté ze mě šedé vězeňské tričko, stejně tak to udělá s našimi kalhoty. Všechno oblečení skončí někde v rohu ložnice. Jungkook mě políbí na hrudníku, ale poté se usměje a lehne si na záda.
„Víš co? Dneska to nechám na tobě." Vydechne a čeká, až se do něj pustím. Nemám problém, i já chci něco víc mít s jeho dokonalého těla. Přisaju se mu k bříšku a udělám mu na něm pár značek, přitom se můžu zbláznit s jeho vzdychů, no, to ještě bude vzdychat. Oběma nám sundám boxerky a vrhnu se na jeho ztuhlou chloubu.
Už mi to nepřijde tak trapné, jako prvně, před tím jsem se cítil, jako děvka, která si mu klidně vykouří, ale přitom ani neví, co tohle všechno znamená, teď mi je ale jasný, co to znamená, je to jen mezi námi dvěma, a tak to vždycky bude, ani jeden to nedělá ze zábavy ale z lásky. O to víc si užívám nasávání téhle dokonalosti a naslouchání Jungkookovým stenům.
Tohle asi dlouho nevydržím. Nechám toho cumlání a zadečkem se nasměruju k jeho chloubě, to Jungkooka nejspíš udiví, a ještě na mě pohlédne.
„Bez přípravy?" Pozvednu rameny a opřu se jeho chloubou o svůj vstup.
„Um, já to zvládnu..." víc nejistě jsem to říct nemohl, ale i tak začnu dosedat. Jeho chlouba mi ale nestihne projít skrz a už mě Jungkook rychle ze sebe shodí a břichem položí pod sebe.
„C-Co? Jungkooku, co to děláš?" začnu sebou nespokojeně mlet, chtěl jsem ho rychle v sobě a on mi v tom prostě jen tak zabránil? Co to mám za přítele. On se ale zasměje a jazýčkem mi přejede po páteři až k zadečku.
„Mm, nedočkavče." zamumlá a pohltí můj vstup. Spokojeně zaskučím, když mi jeho jazýček způsobí stejné teplo, jako na té prohlídce, tak moc zbožňuju ten pocit. Ještě se nadzvednu v pánvi, aby měl lepší přístup a nechám se, aby v mém nitru dál bloudil a vlhčil mě tak. Povzdechnu si, když přestane, ale mé tělo pohltí vzrušení, když ucítím jeho špičku u svého navlhčeného vstupu.
„Až teď můžeme, lásko." Zašeptá a pomalu do mě vnikne. Zasténám do polštáře pod sebou a prohnu se v zádech. Beztak je už ve mně celý, sice ho nevidím, protože ležím na břichu, ale cítím, jak se začíná pomalu pohybovat v pravidelném rytmu elegantních přírazů.
„Ahhh~ Jungkooku...j-já už to nevydržím...m-moc tě miluju~" s tímhle se udělám a Jungkook společně se mnou, miluju to teploučko hluboko ve mně. Jungkook se usměje a otočí mě čelem k sobě, aby se mohl opět věnovat mým rtům.
„Já tě miluju taky, nedám na tebe dopustit, ale to už jsem ti slíbil, viď?" přikývnu a zapojím se do polibku, který nabírá na dravosti.
„Jsi úžasný dozorce, víš?"
„A ty úžasný vězeň."
Takže, už jsem se zmínila, že jsme za jakousi "polovinou" tohohle příběhu, to znamená:
-že bych ráda věděla vaše názory k tomuhle příběhu :)
-že to bude můj první příběh delší než 53 kapitol, takže doufám, že vás stále baví
-že ti, co to čtou pravidelně a nehlasují, tak by mohli začít hlasovat xdd (ne, vážně, lidičky, jsem ráda za každou vaši hvězdičku a když to opravdu čtete, tak vás to jedno kliknutí nic nestojí <3) Děkujii moc
💜 I purple you! 💜
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro