Taehyung P. O. V.

Už stojíme v pozoru a čekáme, až nás přijde omrknout nějaký dozorce, stojím trochu dál od kluků, protože mi dávají značně najevo, že jim moje aroma vadí. Už slyšíme kroky, poté do cely vejde můj oblíbený černovlásek. Ach jo, proč jsem trochu tušil, že přijde zrovna on?

„Dobrý den, pane Jeone." Zamumláme všichni tři naráz a necháme ho, aby si to tady omrknul.

„Dobrý den, doufám, že máte důkladně uklizeno." Všichni přikývneme a zůstaneme stát na místě. Jungkook si prohlédne stolek, poté šuplíky pod ním, také přejde k postelím. Nadzvedne matrace a zkontroluje to i pod nimi, ale přijde mi, že celou dobu po mě hází pohledem.

„Všechno v pořádku, pane Jeone?" optá se s úsměvem Hoseok a Jungkook přikývne.

„Ano, vypadá to čistě...ehm, teda skoro," Jungkook přijde ke mně a projede si mě pohledem od hlavy až k patě, „mohl bys jít prosím se mnou, Taehyungu?" nejistě přikývnu a následuju Jungkooka ven z cely.

Přijdeme k jeho kumbálu, otevře dveře a pobídne mě, abych vlezl dovnitř. Nevím, co mám teď čekat, buď jsem provedl něco, o čem nevím, nebo mi chce Jungkook znovu ukázat svoje krásné břicho, nebo třeba koupil další čokoládu? Pořád tady má takové šero, zavře za námi dveře a ukáže na gauč. Posadím se tedy a on se naproti mně opře o stůl.

„Taehyungu, ty máš nějaký problém?" zaskočeně na něj pohlédnu.

„Um...cože?"

„Všichni okolo mě si mi stěžují, že trochu...no, že jdeš trochu cítit, hele, pokud se tak moc potíš, pak je to samozřejmě v pořádku, jen musíš chodit častěji do sprchy, to je celé." Sklopím zrak a povzdechnu si.

„Um...ne, tím to není..." Jungkook se zamračí a nakloní hlavu na stranu.

„Ne? A čím to teda je?" mlčím, stydím se říct, že jsem se nesprchoval už čtyři dny, jen kvůli nějakému vězňovi, co si o mě Jungkook pomyslí?

„Tae?" vzhlédnu k němu s nejistým výrazem, „kdy ses naposledy sprchoval?" polknu a začnu si hrát s prsty, uhm, nechci to říkat! Ale teď už asi budu muset, protože když řeknu, že se sprchuju každý den, ale stejně to nepomáhá, donutí mě tam chodit dvakrát tak často.

„Um...no...já..."

„Ano? Pokračuj."

„Já...já se nesprchoval už čtyři dny." špitnu a zrudnu studem, ještě, že je tady takové šero. Jungkook si povzdechne a posadí se vedle mě, letmo na něj kouknu, ale hned na to odvrátím zrak.

„Proč se nechodíš sprchovat, Tae?" oh, mluví tak klidně a tiše, že to uklidňuje i mě samotného, ale zároveň mi to nahání slzy do očí. Vždycky, když ke mně někdo tak mile mluví, najednou celý změknu a jsem tak hrozně moc citlivý.

„P-Protože...protože se bojím."

„A čeho se bojíš? Je totiž velký rozdíl mezi slovy: bát se a stydět se."

„Ale já se nestydím, já se bojím. Začal se okolo mě motat nějaký vězeň, Hyun Minsun, první vypadal, že je v pohodě, ale teď z něj mám strach, chce mi něco špatného udělat, něco, co já nechci, říkal, že si na mě počká ve sprchách, protože tam nechodí dozor." Vyhrknu ze sebe a schovám si obličej do dlaní. Pak ucítím Jungkookovu horkou dlaň, jak mě pohladí po zádech.

„Tae, proč jsi mi to neřekl?"

„Já...já nevím, styděl jsem se, přišlo mi to hloupé."

„Není to hloupé, tohle je vlastně docela vážné, Minsun tady dělá problémy už dlouho, pořád ho posíláme na samotku, ale pak se vrátí a opět otravuje, už dlouho jsem přemýšlel, jestli ho neposlat do jiné věznice s maximální ostrahou."

„A...co mám teď teda dělat?"

„Ty se teď půjdeš osprchovat, neboj, dohlédnu na tebe, nic se ti nestane, pak vyřeším Minsuna, zařídím jeho převoz."

„Um...děkuju, pane Jeone." Jungkook si odkašle a pozvedne mi bradu.

„hele, víš co? Tohle už mě začíná přerůstat přes hlavu, nechceš mi tykat?" vykulím na něj oči a málem se zadávím vlastní slinou.

„Huh? Tykat vám? A...to jako můžu?"

„No, můžeš, ale jen když budeme sami, jinak na veřejnosti mi budeš vykat nadále, jasný? Takže od teď, když budeme o samotě, tak jen Jungkook, hmm?" Nervózně přikývnu, ale pak se pousměju.

„Dobře...um, Jungkooku."

„Jo, a abych nezapomněl, kdykoliv budeš mít jakýkoliv problém, tak mi to řekneš, jasný? Od toho jsem tady."

„U-hum." přikývnu. Jungkook se usměje a rozcuchá mi vlasy, přitom samozřejmě zase zrudnu, asi už bych si měl plně uvědomit fakt, že se mi tenhle dozorce opravdu líbí.

Těšíte se na další kapitolu? Protože snad jste si nemysleli, že bych vynechala přímo tu sprchu 😏😏😏