,,Co? Co ještě chceš!"

,,Omlouvám se... Já... Netušil jsem, že by to mohl být tvůj bratranec. Myslel jsem na nejhorší a proto jsem se ti... Teda... Ehm..."

,,Co ses mi?"

,,To jsem se jen přeřekl..."

,,No jasně. Nevěřím ti a pokud mi chceš lhát, tak odcházím."

,,Proto jsem se ti pomstil."

,,Co že si udělal? Ne... To nemyslíš vážně... Jak, jak si mi to mohl udělat? Jaká kurva!!"

,,Je mi to tak strašně líto Zoe! Byl jsem mimo a oslepen nenávistí k tobě. Chtěl jsem se s tebou teď i rozejít jenomže... Nemohl bych bez tebe žít. Uvědomil jsem si to pozdě, aniž bych si to uvědomoval, zamiloval jsem se do tebe ještě víc než kdy předtím. Víc už to snad ani nejde. Zoe, prosím... Odpusť."

,,..."

,,..."

Tak, co myslíte... Měla by mu odpustit nebo ho nechat trpět za to, co jí udělal? Já bych volila tu druhou možnost :) :D

Snad se kapitolka líbila. Btw... Chystám nový příběh, aaaaa! :DDDD Těšte se! :P :D

Báj!!