15. ,,Buď mu to řekneš ty, anebo já, jdeme."
Vzbudila jsem se v koupelně v Chrisově objetí. Myslelo mi to pořád nějak divně. Pomalu, abych ho nevzbudila jsem se dostala z jeho sevření. Stoupla jsem si, ale zamotala se mi hlava. Nohy se mi podlomily a já se opřela o umyvadlo. Jen jsem doufala, že mě unese. Když jsem nohy donutila spolupracovat, zanesly mě do pokoje. Tam jsem si sedla na postel. Napila jsem se a vypila jsem skoro litr vody. Hnedka jsem se cítila živější. Protřela jsem si obličej. Chris zrovna vyšel z koupelny. Dole jsem uslyšela ránu a něčí hlas. ,,Potichu, ať je nevzbudíte." Koukla jsem na Chrise. On zbělal. ,,Co se děje?" Zeptala jsem se Chrise. On se na mě koukl. ,,Oni si myslí, že spolu chodíme." Trošku smutně jsem na něj koukla. On to tak necítí? Koukl na mě omluvným pohledem. ,,Jdu jim říct, že se spletly." Nestihla jsem nic namítnout a on odešel. Sesunula jsem se ke zdi. Tam jsem sebou trhla a začala jsem se hystericky smát. Nikdy spolu nebudeme. Už mě nikdy neobejme. Smích pomalu přecházel v divné pištění a to přešlo v ticho. Fascinovaně jsem zírala na strop, sama jsem nevěděla, co tam vidím, ale hodně mě to zajímalo. ,,Takhle se chovala normálně?" Někdo se vedle mě zeptal šeptem, asi Alex. Dál jsem fascinovaně čučela do stropu. ,,Nevím, asi ne." Ingrid, je smutný, že mě nezná. ,,Chris ale něco o tom říkal, ale zrovna dole sedí a zapíjí smutek či co. To je poprvé co tolik pije. Oni jsou vskutku záhadný pár. Ona se zblázní a z něj se stane alkoholik, to musí skončit, pomůžeme jim?" Navrhl Alex. ,,Tak jo, já tady pohlídám Kate a ty zajdi pro Chrise." Ingrid zavelela a začaly utvářet svůj geniální plán. Ingrid si ke mě klekla. ,,Kate?" Sáhla mi na rameno. Zasekla jsem se, a otočila jsem mé vykulené oči na ní. ,,Jsi v pohodě?" Vnímala jsem napůl.
Najednou mě v hlavě píchla ostrá bolest. Chytla jsem se za hlavu. ,,Auuvajs, moje hlava." Ingrid mě posadila. ,,Kate, vnímáš už?" ,,Jojo, už jo, proč?" ,,Měla si výpad, teda pokud se to tak dá nazvat." ,,Spíše trošku melancholické hysterčení." Navrhla jsem a usmála jsem se. ,,Snad jí ten úsměv vydrží." Ozval se ode dveří Alex a měl přes ramena hozenou Chrisovo ruku. Vykulila jsem oči a z úsměvu se stala udivená grimasa. ,,Co to?" ,,Chris se trošku opil, potřebuje, aby ses o něj postarala, když se on včera postaral o tebe." Řekl Alex a položil opatrně Chrise do postele. Naklonila jsem hlavu na stranu. ,,No tak to počkat, uklidnit někoho kdo brečí je stokrát lehčí než se starat o někoho v tomhle stavu." Namítla jsem. Chris mezitím usnul. ,,Kate, potřebuji s tebou mluvit." Řekl Alex vážně a stoupl si. ,,O samotě." Koukl na Ingrid omluvným pohledem. ,,V pohodě, já ho pohlídám." Mávla na nás Ingrid. On se na ní děkovně usmál a zašly jsme do koupelny. ,,Tak, když jsi ve stavu, kdy vnímáš, chtěl bych se tě zeptat, jak to s Chrisem máte, jste přátelé, nebo spolu chodíte?" Koukal na mě. ,,Já nevím. To záleží na něm." Prohrábla jsem si své rozpuštěné vlasy a zasekla se rukou o něco, co by mohlo být za týden dredem. Vzala jsem hřeben a začala jsem si pročesávat vlasy. Alex se opřel o dveře a já o vanu. Koukaly jsme na sebe. ,,Nene, ne na něm, ale i na tobě. On tě totiž miluje, a co ty?" ,,No, já ani nevím." Opřela jsem hlavu o zeď. O chladivý kachličky na zdi. Pořád jsem ale sledovala Alexe. Ten mě taky sledoval. Vlasy už byly rozčesaný a stažený do dvou culíčků. Měla jsem je pod ramena. Zase sestříhaný. Alex na mě koukal. ,,Záleží ti na něm?" ,,Jasně že jo, ale záleží mi i na tobě, na Ingrid." ,,Kdyby po něm někdo vystřelil, skočila by jsi před něj?" Zamyslela jsem se. ,,Asi jo, ale zase, skočila bych i před tebe, před Ingrid." ,,No tak jinak, jak mě bereš?" ,,Co?" ,,Tak třeba, Ingrid bereš jako sestru, nepletu se." Kývla jsem hlavou na souhlas. ,,Bratr." ,,Cože?" ,, Beru tě jako bráchu." Křikla jsem po něm. ,,A Chrise." Zamyslela jsem se. Jako přítele. Aha, já se do Chrise zamilovala. Alex se zasmál. Poznal z mého obličeje, jak na tom sem. ,,Nesměj se mi a poraď mi, co s tím?" Vyjela jsem po něm. Znova jsem se opřela o zeď. Vydýchávala jsem. ,,Měla by jsi mu to říct." Vyskočila jsem do stoje. ,,Zešílel si?" Koukla jsem na něj. ,,No samozřejmě až se probere z jeho stavu." Uklidnil mě Alex. ,,No jasně, já mu to řeknu a on mě shodí na dno, a nedá mi ani žiletku, abych se mohla podřezat." ,,On tě taky miluje..." ,,Jak to můžeš vědět?" ,,Je to můj kámoš, řekl mi to."
,,Už se vzbudil!" Naší hádku vyrušila Ingrid. ,,Buď mu to řekneš ty, anebo já, jdeme." Alex mě chytil za loket a dotáhl mě do pokoje. Ingrid stála u dveří. ,,Tak, řekni mu, co si mu chtěla říct." Alex mě postrčil vpřed. Koukala jsem na Chrise. ,,No, Kate, co jsi mi chtěla říct." Zeptal se Chris a skenoval mě pohledem. Ty pohledy mě ubíjely. A pak mě z neustálého stresu začalo bolet břicho. Chytila jsem se za něj. ,,A já už si myslela, že to nepřijde." Chris ke mě došel. Podepřel mě a s jeho nepotřebnou pomocí jsem se posadila na postel. ,,Jsi v pořádku?" ,,Jojo, jen mě ze stresu bolí břicho." Alex se mezitím přidal k Ingrid. ,,Tak dáme tvému stresu amen, Chrisi, Kate tě taky miluje. Tak už to víte nešťastně zamilovaný párečku." Dořekl a vypařil se. Moje bolest břicha se zdvojnásobila a já měla pocit, že puknu. ,,Kate, pojď ke mě." Chris mě objal. ,,Je to pravda, já tě totiž miluji od chvíle, co jsi mi odporovala, snažila se utéct. S takovou odvahou jsem se u nikoho nesetkal. Až u tebe. Objal mě pevněji. ,,Miluješ mě?" Kývla jsem hlavou na znamení souhlasu. Na nic víc jsem se nezmohla. Chris mi ale zvedl obličej. Ani jsem nedýchala strachy. ,,Lepší se to, už nebrečíš." Poznamenal, čímž mě zmátl. A moje zmatení mu dalo čas na to, aby mě mohl políbit. Úplně jsem se napnula. Chtěla jsem se odtáhnout, ale chytil mě na lopatkách. Cukla jsem sebou a přerušila jsem ho. On mě shodil pod něho. ,,A co teťka, když jsme konečně spolu?" Zeptal se s úsměvem. Rukou po zádech sjel níž, ale stále jí měl na zádech. Tentokrát, ale pod hrudníkem. Cukla jsem sebou, ale ničeho jsem nedocílila. Chris se na mě pobaveně koukl. ,,Máš nějaký návrh?" Zeptal se mě a já přemýšlela, jak se z téhle nevýhodné situace dostat. ,,Co takhle si zajít na čerstvý vzduch?" Hlas mi málem vyskočil o oktávu výš, ale udržela jsem ho. Chris se začal smát. ,,Tak pojď." Vzal mě za ruku. Společně jsme vyšli.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro