Na obrázku Kate před a po změně
Ráno mě probraly sluneční paprsky. Uvědomovala jsem si co se stalo. Nechtěla jsem otevřít oči. Bála jsem se že se objevím znova u Chrise, i když, Uhhh, sakra! Vynadala jsem si že jsem myslela na to, jak je Chris krásný. Byla jsem s ním dlouho, to je vše. Není to láska, není to láska! ,,Sakra!" Vykřikla jsem nahlas a hlavu jsem zabořila do polštáře. ,,To je dobrý, dostaneme tě z toho, teťka půjdeš s námi do kuchyně a povíš nám co se stalo, podle toho se rozhodneme co dál. Tak pojď." Ingrid mě pohladila po hlavě. Pomalu a váhavě jsem se vyhrabala z postele a pomaličku jsem šla za Ingrid. Cestou jsem vzala deku a přehodila jsem si jí přes ramena. Šla jsem za ní. Šli jsme chodbou. Všimla jsem si, že na nohou nemám moje boty, asi mi je zuly, když jsem spala. Došli jsme chodbou ke schodům. Chytila mě potřeba na záchod. ,,Ingrid?" Vydala jsem ze sebe chraplavým hlasem. Včera jsem totiž vypila asi litr vody. Jen čistá voda. Pila jsem to tak průběžně, když na mě Ingrid a Ben šeptaly. Ingrid se na mě s otázkou v očích podívala, hnedka poznala o co jde. ,,Záchody jsou támhle." Ukázala směr rukou. I přes protesty nohou jsem se malátně rozběhla. Nohy mě při prvním? pokusu málem pustily na zem. Pak už mě sice nohy držely, ale běžela jsem jak kdybych byla opilá a bourala jsem do zdí. Ani nevím jak malátně jsem se dostala ke dveřím od záchodu. Otevřela jsem a ke štěstí tam nikdo nebyl.

Došla jsem zpátky ke schodům, Ingrid na mě čekala. Vzala mě jemně za ruku. Šla jsem s tupým a zmateným výrazem za ní. Došly jsme do kuchyně. Ben a Cam na mě smutně koukaly. Připomnělo mi to ty pohledy u Chrise. Cukla jsem hlavou do strany. Sledovaly mě pohledy. Sedly jsme si na židli. ,,Kate, co se stalo?" Zeptal se na rovinu Cam. Nadechla jsem se. ,,Řeknu vám vše, co se stalo od začátku prázdnin. Na začátku si se mnou začal psát Dylan, jestli ho znáte? Ale to je jedno. Chtěl se mnou chodit, tak jsem přijala. Hned nato v noci si se mnou začal psát Chris. Byl milý, ale i mi trochu vyhrožoval. Třetí den prázdnin mě Dylan podvedl s Amélií a Chris mě unesl. ...

O hodinu debaty později
,,Takže abychom to shrnuly, Dylan tě chtěl dostat do blázince, ale Chris tě unesl, choval se k tobě vcelku mile. Poznala si tvojí údajně mrtvou sestru, jeho další kamarády. Snažila jsi se zdrhnout, ale nepovedlo se ti to, tak si se chtěla podřezat. Málem se ti to povedlo, ale zachránily tě. Chris se k tobě začal chovat skoro jak k přítelkyni. Ale ty jsi si vzpomněla na mě, naplánovala jsi že utečeš znova. Dva, nebo tři dny jsi se toulala po lese a pak jsem tě našla." Koukala na mě, zda to pochopila správně. Kývla jsem. Cam se rozesmál. ,,Kámo, ty jsi teda měla zajímavý prázdniny, ale něco o Chrisovy jsem slyšel. Jsi v pěkným loji. Musíme ti udělat novou identitu, změnit tě. Chápeš?" Koukal na mě. Kývla jsem. Jdeme mě měnit.

První zastávka byla v obchodu s oblečením. Měla jsem brýle a na hlavě šátek, protože Chris se mě nevzdá. Sám mi to říkal. Úplně mi změnily styl oblékání. Místo šortek mi rvou sukně, těžké boty se mi vždy líbily, s nimi nebyl problém. Trička, ty byly obyčejný, bílí nebo černý, pak nadkolenky a pásek. Mohl být ještě nějaký šátek na ruku atd. Koukla jsem se do zrcadla. Nevypadala jsem špatně, ale ještě vlasy. S brýlemi a šátkem na hlavě mě táhly do kadeřnictví.

Došli jsme do kadeřnictví. Ben mi vzal moje tašky s oblečením, a jel s nimi domu. Jel na motorce. Cam, Ingrid a já teťka stojíme u kadeřnice. Máme štěstí, nemají ten den moc práce, vzaly si mě do péče hnedka. Ptaly se mě co bych s vlasy chtěla udělat. Nevěděla jsem co očekávat. ,,Úplnou změnu, ale aby nebyly moc krátký." Kadeřnice, mohlo jí být dva a dvacet, se zaradovala a vzala si mě do péče. Zarazila mě do křesla a začala mi česat vlasy. Zavřela jsem oči. Slyšela jsem šmikání vlasů, pak něco mokrého, matlavýho, bylo toho hodně. Oči jsem se neodvážila otevřít. Pak mi je česala a pak mi dělala nějaký účes. ,,Tak hotovo!" Zvolala nadšeně. Donesla ke mě zrcátko. Otevřela jsem oči a koukala jsem do zrcátka. ,,Týbrďo, to je nádherný!" Vypískla jsem nadšeně. ,,Moc děkuji." Stoupla jsem si a prohlídla jsem se v zrcadle. Pozdravily jsem šli jsme domů.

Když jsme došli domů, bylo půl osmý. Ben pro nás připravil večeři. Ingrid mi už zařídila práci na další den. Budu pracovat s ní jako prodavačka. Máme spojené směny. Od zítřka nastupuji. Mimochodem je 20. srpna. Byla jsem docela dlouhou dobu unesená. Bych řekla, že jsem tam nemohla být tak dlouho, tak dva týdny, ale je to tak. Byla jsem tam fakt dlouho. Šla jsem spát s pocitem konce, ale konec to ještě nebyl.

Crrrrrrrr!! ,,Sakra, vypněte to!" Vykřikla jsem a přikryla jsem si hlavu polštářem. Nevyspala jsem se zrovna do růžova. Dneska jsem si oblíkla bílí tričko, a k tomu černou pohodlnou sukni. K tomu černý boty na mírným podpatku. Z vlasů jsem udělala ohon a v šest jsme vyšly. Obchod otevíral v půl osmý, musely jsme tam být už v sedm. Autobus jel v šest deset a v šest padesát tam dojel. Je to dálka. Autobus jsme stihly a jely jsme do práce.

Došly jsme do obchodu. Vypadalo to tam hezky...
Konečně nás v šest večer propustily. Autobus nám jede v šest třicet. Šli jsme do obchodu s potravinami opodál nakoupit. Ingrid měla seznam surovin, co máme koupit. Nakoupily jsme a šli jsme na autobus. Ten jsme stíhaly s pěti minutovým náskokem. Takhle to teda bude chodit pořád. Každý den, až na neděli, to máme volno. Super! Díky Ingrid jsem zapadla do normálního života a zase normálně žiji. Je to snad konec?