Na obrázku Ingrid
Z pohledu Kate
Nějak zázračně jsem se dostala z Chrisova sevření. Vzala jsem si na sebe mikinu, venku bylo tak patnáct stupňů, docela zima, ale poběžím, tak to snad bude dobrý. Potichoučku jsem sťapkala dolů. Vzala jsem si svoje černý kecky a rozběhla jsem se k zadnímu východu. V obýváku spal Benedikt. Proběhla jsem kolem něj s záměrem neprobudit ho. Potichu jsem se dostala ke dveřím. Otevřela jsem je. S cvaknutím se otevřely. Cukla jsem sebou a koukla jsem na probouzejícího Benedikta. ,,Sakra." Zanadávala jsem a rozběhla jsem se ven. Za sebou jsem slyšela kroky, zdály se být rychlejší jak já. Když jsem je slyšela těsně za mnou, vyskočila jsem a přeskočila jsem plot. Dopadla jsem do dřepu. Benedikt zmizel. V okně jsem zahlídla Chrise. Koukal na mě. Já se tak snadno nevzdávám. Když mám naději, bojuji až do posledního dechu, ale to on taky. Rozběhla jsem se do lesa. Když jsem je zaslechla za mnou, vlezla jsem do bodavého smrku. Vylezla jsem výš, asi tři metry nad zem. Čekala jsem až přestanou hledat. Pak mohu vyjít a vyrazit pryč.

Vzbudily mě paprsky slunce a čerství vzduch. Rychle jsem si sedla. To byla chyba. Zamotala se mi hlava, měla jsem vyschlo v krku a byla jsem celá stuhlá, jak jsem spala na větvích jehličnatého stromu. Nenašli mě? Jupí! Pomalu jsem si stoupla a vykoukla jsem ze své skrýše. Nikdo nikde. Chvíli jsem naslouchala okolí, a pak jsem vylezla. Rozešla jsem se nějakým směrem a jen jsem doufala, že nejdu zpátky k vile. Za pár minut jsem našla silnici. ,,Tak, jdeme najít město." Zašeptala jsem si pro sebe a vyrazila jsem vpřed. Šla jsem stále ve stínu, krytá stromy, takže mě z auta nemohly zahlídnout. V mikině mi bylo vedro. Vysvlékla jsem si jí a ovázala jsem si jí kolem pasu. Opravila jsem svůj ohon na přijatelnou verzi a šla jsem dál. Padla jsem ke stromu. Slunce zapadalo. Nemohla jsem jít dál. Jak jsem ležela, celý les pomalu pohltila tma a já propadla únavě.

,,Kate?" Vzbudila jsem se. Co se děje? Vše se mi vybavilo. Celý včerejší den jsem nepila, šla jsem lesem. Někdo mě ale našel? Trhla jsem sebou a narovnala jsem se do sedu. Koukala jsem do očí mí kamarádce Ingrid. Za ní stály Ben a Cam. ,,Ahoj? Co ty tady?" Zeptaly se Cam a Ben sborově. Koukala jsem na ně a nevěřila jsem vlastním očím. Moje pusa se otevřela, ale nevyšla z ní ani hláska. Ingrid na mě koukala. Byla jsem trošku víc mimo hru. Se divím že ještě žiji. Omdlívala jsem, ale stále jsem na živu. Bolela mě každá část těla, i uvnitř. Ingrid si s kluky stoupla opodál a něco s nimi řešila. Pohledem přitom několikrát zalítla ke mě. Promnula jsem si obličej a pokusila jsem se pomocí stromu vstát. Opírala jsem se o něj a s jeho pomocí jsem se dostala na podlomený nohy, který už nechtěly sloužit. V dáli jsem zahlídla Benedikta. To ne! Oni jsou tady, najdou mě odnesou mě zpátky! Chtěla jsem zacouvat, ale spadla jsem na zem. Couvala jsem po zemi skoro jak zabitý rak. ,,Kate! Přehoďte přes ní deku, ať se uklidní!" Ingrid se ozvala. Hned na to jsem skončila pod dekou. Ani jsem nedutala, a ani jsem se nehnula. Někdo mě i s dekou zvedl do vzduchu. Položila jsem si hlavu na něčí rameno a nechala jsem téct slzy proudem. Někudy jsme šli. Cítila jsem že se pohybujeme, ale nic jsem neviděla. Cítila jsem pocit bezpečí, po tak dlouhé době. Chybělo mi to. Musel mě nést Ben nebo Cam. No i když, je mi to jedno. Oni spolu chodí. Na škole se jim polovina kluků posmívala i holky. Já a Ingrid jsme je neodsuzovaly. Staly se z nás nejlepší kámarádi.

Zastavily jsme. Slyším zámek a odemykání. Otevírají dveře. Už jsem nebrečela. Čekala jsem co se bude dít. Vešli jsme dovnitř. Pak jsem zase někam šli. Stoupaly jsme po schodech. Celou dobu mě někdo nesl s dekou na hlavě. Nakonec jsme se někde zastavily. Položil mě na zem. Nechtěla jsem mluvit. Líbilo se mi to ticho. Oni mě odkryly. Do očí mě uhodilo světlo. Zakryla jsem si jednou rukou oči. Ale ta po pár chvílích ruka padla k zemi a já omámeně koukala do světla. Venku zapadalo slunce. Cítila jsem na sobě jejich pohledy. Někdo si ke mě přisedl. Pak jsem slyšela kroky a někdo odešel. ,,Kate?" Otočila jsem se a koukala jsem na Ingrid. Zmateně jsem se rozhlídla. Ben a Cam odešli. Ingrid ke mě natáhla ruku se skleničkou. Koukala jsem na obsah, vypadalo to jak voda. Opatrně jsem si přičichla. Starý zvyk. Byla to perlivá voda. Začala jsem se smát mému zvyku všechno řádně očuchat, než to pozřu. Ale bohužel, měla jsem vyschlo v krku atd... Začala mě děsně bolet hlava, zamlžil se mi zrak a začala jsem se dusit. Do toho sem se smála. Tak to znělo hodně divně, ale bylo mi to jedno. Byla jsem unesená, den předtím mě můj dá se říct přítel podvedl s kamarádkou v uvozovkách. Ještě před tím si se mnou psal můj únosce. Pak jsem teda byla unesená, nic špatného se mi nestalo, jak dlouho se to vlastně dělo? Nemohla jsem se přestat hystericky smát. Byla jsem sto pro mimo. Moje kámoška si o mě asi myslí že jsem magor. ,,Kate? Uklidni se." Objala mě a začala se mnou kolíbat ze strany na stranu. Ten pohyb mě paralizoval. Zmlkla jsem a napjala jsem se. Koukala jsem před sebe. Všechno se tady hýbalo. Pomalu jsem propadala dolů. Moje psychika byla na dně, ale vyhrabu se na povrch? Pomalu jsem se napila ze skleničky ale začala jsem se kuckat. Moje kámoška mě poplácala po zádech. Začala jsem zhluboka dýchat. Rozdýchala jsem to, tak jsem pomalu upíjela. Šíleně mě pálil krk.

Moje kámoška mě kolíbala a něco mi šeptala v cizím jazyce, asi němčině. Nevím co to bylo, ale uklidňovalo to. Položila jsem jí hlavu na rameno a koukala jsem ven. Zářily na mě poslední paprsky slunce. Potichu se otevřely dveře. Někdo mě pomalu objal a Ingrid vstala a odešla. Vzala si Cama sebou za dveře. Se mnou tady zůstal Ben. ,,Půjdeme spinkat?" Zeptal se šeptem. Jen jsem dál koukala ven, před sebe. Chvíli se mnou houpal a taky na mě cosi šeptal v cizím jazyce. Začínala jsem být unavená. Ty jejich abraka dabraka blablabla mě uspávají. Tak jsem znova usnula, ale tentokrát s pocitem, že je vše v pořádku a že začínám znova. Tak, co bude dál?

Tak kapitoly by měli vycházet každou sobotu, možná opožděně v neděli, ale jelikož tento víkend se sem asi nedostanu, zvěřejňuji dříve, a další by byl příští sobotu, pokud se něco nezmění 😉