Na obrázku Kate
Ráno začaly letní prázdniny. Ukončila jsem školu. V září mám nastoupit do práce. Probudilo mě pípnutí messengeru. Dostala jsem žádost od "your best friend". Žádost jsem přijala. Hned mi pípla zprava.
YBF (your best friend): Ahoj kočko
Kate:Ahojky, mňauky
YBF: krásný pozdrav od krásné slečny, kolik ti je?
Kate: jé moc děkuji, je mi devatenáct a tobě?
YBF: 20 když mi bylo devatenáct, byly to krásný časy, a máš přítele
Kate: proč se ptáš;-)
YBF: odpověz, please:'-(
Kate: no jo no, nemám a ty :-D
YBF: ne nemam kluka, ani holku, a už si někoho měla :-P
Kate: no měla, tři, ale nic to nebylo, na základce jsem byla nejoblíbenější, první dva se mnou chodily jen kvůli popularitě. A ty??
YBF: no já měl jednu holku, měl jsem jí rád, ale ona mě podvedla. Psala jsi že si měla tři kluky, co ten třetí?
Kate: ta je hloupá, já bych nikdy nikoho nepodvedla
YBF: a co ten třetí?
Z očí mi začaly téct slzy, když jsem si na něj vzpomněla. Rozbrečela jsem se a vypnula notebook. Šla jsem do koupelny a vykonala hygienu. Své vlasy jsem učesala a stáhla do ohonu. Převlíkla jsem se do červeného trička a tmavě modrých šortek. K tomu jsem měla svůj náramek na každé ruce a pásek(viz obrázek). Šla jsem dolů na snídani. Udělala jsem si rohlík se salámem.

Snědla jsem snídani a nandala si brusle. Do kapsy jsem dala mp3 a sluchátka a vyrazila ven. Kousek od baráku stálo hřiště. V deset ráno tady ještě nikdo nebyl. Když jsem se dostala na hřiště, zapnula jsem si písničky a ve sluchátkách mi začala hrát písnička Lush life od Zara Larsson. Rozjela jsem se jezdila do kolečka. Po hodině ježdění jsem si sedla na lavičku. Bolely mě nohy. Stejně jsem po pěti minutách vstala a šla jsem jezdit znova. Rozjela jsem se, ale osud mi nepřál. Při třetím kolečku kolem hřiště se mi do brusle dostal kamínek a já letěla k zemi. Chvíli jsem byla ve vzduchu a pak jsem narazila do země a chvíli jsem jela po zemi. Dopadla jsem na kolena a na ruce, který jsem vyšvihla před sebe. Chvíli jsem přemýšlela co se stalo a pak jsem se zvedla a došla jsem na lavičku.

Sundala jsem si brusle a ponožky a šla jsem bosky domu. Měla jsem odřený dlaně a kolena, ale není to nic vážného. Sedla jsem si a stříkla jsem si na levou dlaň dezinfekci. Au! Štípe to!! Zopakovala jsem to i u pravé dlaně a pak přišel čas na nohy. Natáhla jsem je před sebe na druhou židli a stříkla na pravý koleno. A pak na levý. Šla jsem do pokoje. Sedla jsem si a zapnula notebook. Měla jsem nový zprávy na messengeru.
YBF: Co se stalo
Je mi to líto
Jsi tam ještě?
Odepiš, please :'(
Kate: Promiň že jsem ti neodepsala, byla jsem si zajezdit na bruslích. Normálně bych nedopsala alespoň do dvou odpoledne.
YBF: A co se stalo že jsi doma dřív?
Kate: Spadla jsem, ale jsem v pohodě, jen mám sedřený kolena.
Asi minutu bylo na druhý straně ticho a pak začal odepisovat
YBF: Cože? Měla by si s tím jet do nemocnice, okamžitě
Jeho reakci jsem se podivila. S kým si to píšu?
Kate: Ježiš neboj, vydezinfikovala jsem si to.
YBF: Kde bydlíš? Dojedu k tobě a sjedeme do nemocnice, a neodmlouvej.
Kate: Hele zas tak blbá abych ti vykecala adresu nejsem. Sejdeme se na hřišti v Liternu.
YBF: Bydlím kousek od Literna, jsem tam za patnáct minut
Vypnula jsem notebook a rozešla jsem se s kabelkou na hřiště. Nohy mě nebolely, jen pálila ta dezinfekce. Došla jsem na lavičku a sedla jsem si. Koukala jsem na jeho fotku.

,,Ahoj Kate." Otočila jsem se a on stál za mnou. Skoro jsem se ho lekla. ,,Ahoj." Vstala jsem na nohy, ale on mě vyzvedl do náruče. ,,Nebudeš chodit, když máš rozmlácený kolena." Donesl mě na sedadlo spolujezdce a sám si sedl na sedadlo jezdce. Rozjely jsme se do nemocnice. ,,Můžu tě potom vzít na rande?" ,,Jasně." Ještě že jsem si vzala peněženku. Máma pracuje jako učitelka ve školce. Končí ve dvě a doma je ve tři. No co. Šla jsem si ven zaběhat. Jakoby. ,,Bolí to?" Pořád se koukal na silnici. ,,Ani ne. Když to nebolí, tak je to v pohodě." ,,Stejně tě zavezu do nemocnice, ať ti to vyšetří." ,,Ježiši, vždyť je to odřenina, nic víc." ,,Tak ti to ošetřím u mě doma. Jo?" ,,Tak jo." Zbytek cesty proběhl mlčky. Dojely jsme k jeho bytu. Začínal se mračit. ,,Děje se něco?" Začínala jsem mít strach. Počkat, co? Já a strach, tak to asi fakt ne. Tak to ani nápad. Vždyť je to v pohodě. Ne? ,,Ale nic, dozvíš se to až dojedeme." Zakroutila jsem si nad tím hlavou a věnovala se cestě před námi. Jeli jsme po cestě až jsme dojely k paneláku. Vystoupily jsem a on mě zavedl k němu domu. Byl doma sám. Vzal lékárničku a ovázal mi kolena. Koukala jsem na něj pohledem 'co to?'. On se zasmál. ,,Jdeme na oběd, mám hlad." Zatvářil se zkroušeně. Zasmála jsem se a zvedla jsem se na nohy. Vyrazily jsme k jeho autu. Nasedli jsme a za chvíli jsme dojely k restauraci. Nebudu kecat, jsem hladový tvor, mám taky docela hlad. Sedli jsme si a on mi taky něco objednal. Po chvíli zavolali naše číslo a on došel pro jídlo. Když přišel nesl dva talíře. Když jsme snědly vše z talíře svezl mě do parku. Sedli jsme si tam a začali jsem si povídat.

Potom mě odvezl domu. Dojela jsem domů v půl pátý. Vešla jsem dovnitř. ,,Ahoj mami!" Zakřičela jsem a odběhla jsem do pokoje. Sedla jsem si a cinkl mi messenger.
YBF: Ahoj, chtěl bych si někdy dnešní den zopakovat, a když jsou prázdniny je času dost
Kate: uvidíme, dobrou
Vypnula jsem messenger a lehla si do postele. Za chvíli jsem usnula.