Už-už se naše rty skoro dotýkají, když v tom mu zazvoní mobil. Naštvaně zavrčí a odtáhne se. Zvedne hovor.

"Prosím?"
"Tati...Kdy se uráčíš přijít domů?! Slíbil si Joshovi, že se s ním budeš dívat na baseball!"

"Promiň. Už jsem na cestě."
"Kde jsi?!"

"To je snad moje věc!"
"Hmf!"

Woody položí hovor.

"Promiň. Musím domů."Pohlédne na mě.

"Jo, to je v pořádku."Řeknu jako by nic.

"Můžu tě ještě vidět?"Zeptá se.

"Samozřejmě."

"Kdy?"

"Kdykoliv. Stačí zavolat."Usměji se.

Oplatí mi úsměv.

"Teď už opravdu budu muset jít. Děkuju za čaj."

"Za málo. To já děkuji."

"Zavolám ti."

"Budu čekat."Vyprovázím ho ke dveřím.

Ve dveřích se na mě ještě otočí. Obejmu ho.

Objímáme se asi pět minut.

"Už bys měl jít."Řeknu.

"Ještě se mi nechce."

Tiše se zasměju. Opět mu začne vyzvánět mobil.

"Tak já půjdu."Odtáhne se s povzdychem.

"Ahoj."

"Ahoj, Elizabeth."

Seběhne schody. Zavřu dveře.

Cítím se špatně. Neměla jsem ho zvát dál. Byl to pitomej nápad. Ten chlap vždycky dostane co chce. A když ne tak si to prostě vezme.
Ale prosímtě! Neříkej, že bys ho nechtěla do postele.

O můj bože! Ne!
Já říkám šuk, šuk, šukyty šuk. Pam, pam, pam.

Zalez!
Šuk, šuk...

Protřesu hlavou abych si jí pročistila. Já se v duchu hádám sama se sebou! Až takhle nízko jsem klesla. Měla bych si zajít někam s přáteli.
Děláš jako bys nějaké měla...

Ha, ha moc vtipné.
Řekni mi dvě jména.

...
Ha!

Tak třeba Woody.
Přátele s výhodama neberu.

Není to přátelství s výhodama!
No...Kdo dál?Hmmm?

A vůbec proč se s tebou bavím!

Beru hrníčky z obýváku a jdu ke dřezu.

Začnu je umývat, když v tom zaslechnu televizi z obýváku.
"...Woody Harrelson a jeho nová známost. Dnes viděni v E-marketu..."

Přeběhnu z kuchyně do obýváku. Přehybám se přes opěradlo gauče pro ovladač, ale neudrž rovnováhu a přepadnu. Skutálím se na zem a bouchnu se o roh konferenčního stolku.

"Auu...!"Zaskučím. Zvýším hlasitost pomocí ovladače, který držím v ruce.
"Woody Harrelson a jeho nová známost, drobná blondýnka, byli dnes viděni v E-marketu. Že by se konečně vzpamatoval po rozvodu se svou ženou se kterou byl šestnáct let? Nebo je to jen chvilková známost?"

Hm. Byla jsem ve zprávách.
Woody Po'V

Odemknu domovní dveře a vejdu dovnitř. 

"Tati?!"Zavolá na mě Amy.

"Ahoj."Vejdu do kuchyně a položím nákup na stůl.

"Takže..."Otočí se a opře si dlaňe o barový pult.

"Co?"

"Kdy ses nám chystal představit naší novou maminu?"Zeptá se ostře.

"Co prosím?"

"Prosímtě...Určitě jsi jí dneska celej den nakládal místo toho aby jsi byl s náma!"

"Jak to se mnou mluvíš?! A o kom to mluvíš?!"Zvýším hlas.

"Jo tak ty nevíš! A kdo je ta bloncka se kterou si dneska byl?!"

"Ahá.. Ty myslíš Elizabeth. Potkal jsem jí v E-marketu a pak se jí rozbilo a tak jsem jí odvezl domů a ona mi nabídla čaj, tak jsme si vypili čaj a pak jsi mi volala ty a tak jsem jel domů."

Zamračí se."Nelžeš?"

Zvednu pravou ruku."Přísahám Amy."

Kývne a pousměje se. Přejde ke mě a obejme mě.

"Bála jsem se, že nás vyměníš."

"Jak bych mohl? Jste můj největší poklad."

Do kuchyně se přiřítí Emily a za ní hned Josh.

"Pomóóóc!"Křičí Emily a skočí mi do nastavené náruče.

"Ahoj, tati."Zašeptá mi do ucha.

"Co se děje? Ahoj, princezno."Políbím jí do vlasů.

"Roztrhala mi komix!"

"Koupíš si novej."

"Nedal jsi mi kapesný. Pamatuješ?"

Položím Emily na zem. Vytáhnu ze zadní kapsy peněženky a dám mu nějaké peníze.

"Díky, tati." Odejde.

"Umyju nádobí, tati. Udělej si s Emily úkol co má ze včera."Řekne Amy.

"Dobře."Kývnu.

Po úkolech s Emily se jdu s Joshem koukat na slíbený zápas. Když si jdou všichni lehnout vytahuji mobil a vytáčím Elizabethtino číslo.