Čekám před ředitelnou, než mě přijme ředitelka. Kdyby se můj syn nepředváděl před jeho 'kamarády' už bych mohl být na natáčení, ale místo toho tady, sedím než mě přijme ředitelka Johnsová. Otevřou se dveře. Zvednu hlavu a z ředitelny vyjde ta blonďatá učitelka, co supluje u Emily. Ještě se otočí a rozhodí rukou a následně se zasměje.

"Můžet-..." Otočí se na mě. "Zase vy?!"

"Jaké to slušné vychování."Ušklíbám se nad její reakcí.

"Omlouvám se, ale ne všichni s vámi budou jednat s úctou, protože jste herec."

"Zapoměla jste herec s nominováním na Oskara."Mrknu na ní a vstanu.

Protočí očima.

Vejdu do ředitelny.

"Dobrý den, pane Harrelsone. Posaďte se."Pokyne mi ředitelka od okna, ze kterého vyhlíží ven.

Sednu si na židli před jejím stolem, která určitě slouží k případům jako je incident s mým synem.

"Ten bazén budete muset zaplatit.

"Samozřejmě."Kývnu

"Vašemu synovi hrozí dočasné vyloučení."

"Ale noták. To nebude myslím nutné. Určitě se dohodneme."

"Mně nejde o peníze."

"A o co vám jde?"Zeptám se přidrzle.

"Domluvte mu. Řekněte mu, že tímhle si kamarády nezíská, že si tím akorát přidělá problémy. To by mohlo pro začátek stačit. Ale příště už ho dočasně vyloučím."

"Jen tohle?"

"Za to poděkujte slečně Banks-ové. Když se o tom dozvěděla přimluvila se za Joshe i za vás."

"Proč?"

"To já nevím, ale mělo to určitě pádný důvod."

"Hm, dobře. Děkuji. S Joshem si o tom promluvím."

"Dobře...Můžete jít."Pokyne mi ke dveřím.

Zvednu se a odejdu.

Před ředitelnou sedí Banks-ová.

"Proč jste to udělala?"Zeptám se hned jak se zavřou dveře.

"Berte to jako omluvu za včerejšek. Nebylo fér vás soudit podle toho, co jsem četla v bulváru."

Přisednu si vedle ní."Možná nebudete taková kráva jak jsem si myslel."Vyhrknu aniž bych si to předem promyslel.

"Páni....Mám to brát jako lichotku?" Zasměj se.

"Ne...teda...omlouvám se.  To mi ujelo."

"Beru to tedy tak, že lepší lichotku nevymyslíte."

"Ale notak. Určitě jo."Poprvé si jí pořádně prohlédnu. Má krásné oči, rty, nos, vlasy snad všechno. Ona je krásná.

"Máte...krásné oči. Takové...modré."Vykoktám.

"Na to, že jste herec máte docela problémy s vyjadřováním a malou slovní zásobu."Znovu se zasměje.

"Jste krásná."

"Pokrok." Už zase se zasměje tím svým roztomilým zvonivým smíchem. "Budu muset jít. Jsem stále v práci."

"Můžeme se sejít potom?" Navrhnu.

"Ještě před chvílí jsem podle vás byla kráva."

"Změnil jsem názor. Na to mám právo nebo ne?"

"Samozřejmě. Ale já už opravdu musím jít." Otáčí se k odchodu. Rychle se zvedám a doženu jí.

"Půjdete se mnou tedy na kafe?"

"Nehodí se mi to." Zalže.

"Právě jste mi lhala. Takže buď nechcete jít se mnou nebo nepijete kafe."

Zasměje se."Nemůžu jít, protože si nesmím začít nic s rodiči jakožto učitelka."

"Ou...Aha."

"No nic. Nashle, pane Harrelsone."

"Nashle slečno."Otočím se a odcházím. Za cesty do auta vytahuji mobil a vytáčím Johnovo číslo.

"Woody?"Zvedne mi to po třech zazvoněních.

"Něco po tobě potřebuji."

"Co to je?"

"Potřebuju aby jsi mi zjistil všechno o Elizabeth Banks-ové."

"Co myslíš tím všechno?"

"Kdy se narodila. Kam chodí. Kolik má přátel. Kdy ráno vstává. Kdy chodí spát. Kde pracuje. Kolikrát denně jde na záchod..."

"Kámo, to je trochu moc."

"Jo, máš pravdu to kde pracuje tam být nemusí. To vím."

"To jsem zrovna nemyslel."Zamrmlá.

"Zjistíš mi to?"

"Levou zadní. Dej mi hodinku."

"Super. Čau."

"Zdarec."

Položím hovor, nasednu do auta a vydávám se na natáčení.