1. Příběh Xaviera a Astry se nese ve vánočně nevánočním duchu, který pro mě hodně znamená. Vím, že Vánoce jsou vnímány jako to světlo, které nás vede ze tmy. A čas, kdy jsme všichni veselí, šťastní a hřeje nás oheň v krbu. Ale čím jsem starší, tím víc vnímám i tu druhou, odvrácenou stranu. Prvek chladu, odcizení. Možná i samoty, která je znatelnější, čím více v okolí vidíte šťastných, přešťastných rodinek. 

Proto byl příběh věnován všem, co se cítí sami.  Někdy svátky postavené na radosti a štěstí, mohou jen zvětšit díru, kterou si v sobě neseme.

Tímto bych zároveň ráda odhalila jména Wattpad autorek, které ani netuší, že toto dílo pomohly stvořit. Jedná se o alexcoorne , která ve mně svým sci-fi zápalem vytvořila nutkání napsat pravé sci-fi z hlubin vesmíru a plné mimozemšťanů. Dále se jedná  o jeanblack2056 , jejíž schopnost sblížit postavu se čtenářem, a pak ji od něj odtrhnout, by se měla zkoumat pod mikroskopem.

2. Příběh se odehrává kolem roku 2130, což znamená, že ze sci-fi děl je mu nejblíže Vetřelec.  Loď Sindibád pluje vesmírem krátce potom, co se řešil problém s tím šíleným mimozemšťanem.

3. Xavier Magnum Omáčka své jméno získal i díky tomu, s jakou rychlostí se jména dětí v České republice stávají bizarními. Píší se šíleně, čtou se bláznivě, a tak jsem si řekla: "Jakou absurditu budou mít ve 22. století?" A spojení Xavier Magnum zvítězilo. Chudák jeho bratr Tomáš, ten tam musí působit za exota.

4.  Akwantufo v překladu znamená Poutník, je to založeno na jazyku Twi, kterým se mluví zejména v Nigérii. Odtud pochází i zvyk nepojmenovávat barvy - proto Astra v jedné kapitole zmiňuje, že jsou jim někteří pozemšťné blízcí. Kdo četl Zimžírku, ví, že se v tomto díle tato kultura objevila. A když už jsem před čtyřmi lety dělala sáhodlouhé rešerše, proč je znovu nevyužít, že?

Astra se tak původně měla jmenovat jinak - v této kultuře se jména dávají dle dnů narození - ale vzhledem k tomu, že to latinsky znamená hvězda, nechala jsem to tam jako odkaz.

5. Některé domovy vyslanců skutečně existují. Kromě planety Země sem patří trpasličí planeta Eris nebo měsíc Ganymede. Jejich povrch jsem dost zkoumala, abych tam mohla nasadit ty "správné" obyvatele jakými jsou Ulin, Levandule nebo omylové.

Na druhou stranu, kromě planety Akwantufo, patří i domov Skirčanů, planeta Sakrapes, Galimed a Blop k mým výmyslům. U domova Lyksiho je to nejisté, protože Xavier nedával pozor - a planet s množstvím čísel v názvu bude ve vesmíru jak smetí.

6. Výcvik astronautů v bazénu je založen na skutečném videu. Vážně tak zkouší stavy bez tíže! Stejně tak jsem zjiišťovala tloušťku skla vesmírných lodí, venkovvní teplotu,  proces zániku hvězdy i pachy, které ve vesmíru převládají. Kdo četl povídku Krystalek Sylvia, tak obohatil  maliny a rum o střelný prach. XD

7. Hlavní inspirací pro příběh se stala nejen píseň od Lindsey Stirling, ale také její samotné vystoupení na koncertě, kdy jedna z tanečnic měla stříbrné, blýskavé šaty, ze kterých jako by jí odpadával hvězdný prach.

Tehdy se mi spojily útržky se scénou z kresleného seriálu - neznám jméno, neviděla jsem ani jednu epizodu, ale objevil se mi na Instagramu - kde je mimozemská holčička "odsouzena" na smrt a její energie se otočí proti ní. Otec stojí celou dobu při ní a emoce z toho drastického odchodu se daly dohromady s melodií plnou klidu.

Díky tomu se zrodila dynamika hrdinů, Xaviera a Astry. Ten kontrast mi v mozku vytvořil naprosto šílenou reakci, a tak jsme tady!

P. S. Jinak jsem se dostala do fáze, kdy lehce otrávený dospělák starající se o dítě, které se na něj zkrátka pověsilo a nepustilo, asi tvoří něco, co fakt nutně potřebuji. Takže ještě minimálně jeden takový příběh očekávejte.

8. Vynález BADE-ROBE je slovní hříčkou z norštiny, znamená to něco jako koupelnová skříň. A objevuje se zde jako fan service, protože Xaviera jsme v plavkách museli vidět. MUSELI! Zároveň se mi u bazénu zdrželi déle, než jsem čekala. Hodně jsem tak přemýšlela nad tím, jak se z toho vymotáme a hle! Otřes mozku se zdál být dostatečnou odpovědí XD

9. Názvy kapitol tvoří zavedené fráze, různé narážky na popkulturu, či slovní hříčky. Samotné jméno díla svým způsobem sděluje konec celého příběhu. Čtenář jej tak má celou dobu před očima.

10. Odchod Astry představuje metaforu pro věci, které nedokážeme ovlivnit. Už jako malý mýválek jsem se potýkala s úzkostmi, existenční krizí. Nedokázala jsem přijmout, že v jednu chvíli vše skončí a já s tím nebudu moct nic udělat. Vlastně s tím stále tak trochu bojuji, ale podařilo se mi ten tlak i strach změnit v něco pozitivního. V energii, která mi dovoluje ocenit každou minutu, každou vteřinu, co jsem na světě.

Proti některým věcem se nedá vyhrát, ani prohrát. Některé věci nejsou dobré, ani špatné, zkrátka jen jsou. A když proti nim člověk nebojuje a přijme je, nalezne něco krásného. Objeví klid.

Vím, že tenhle příběh nebude pro každého, ale pokud se najde alespoň jedna osoba, kterou zahřál u srdíčka, které pomohl a věnoval jí třeba jen chvilkový pocit úlevy, pak byl můj úkol splněn.

Opatrujte se a pokud chcete kvůli tomu konci vzít na mývala vidle, doporučuji nabodnout na ně kousky marshmallows. Nad plameny pochodní se krásně upečou! XD