"Neutíkej prosím." Ozvalo se Petúnii těsně u ucha, když zrovna seděla na staré rezavé houpačce.

"Běž pryč!" Okřikla chlapce se zlostí v hlase.

"Chci ti to jen vysvětlit!" Doléhal na ní zoufale. Měl dívku rád a nechtěl o jejich přátelství přijít, jenže nevěděl, že už se mu to dávno povedlo.

"Jen do toho." Pobídla ho s úšklebkem, protože v hlavě už měla jasnou představu toho, co se v Bradavicích přihodilo.

Já-" začal, ale na chvíli se zasekl ",byl jsem prostě zmatený!"
—————————————————