I přes to, že ještě před měsícem by Petúnie se Severusem neprohodila ani slovo, teď z nich byli opravdu dobří přátelé.

Večer před spaním si sama sobě v duchu nadávala, za svojí dřívější povrchnost, když se s chlapcem nechtěla bavit jen kvůli tomu, že byl o dva roky mladší a trochu zvláštní.

Zpětně si uvědomovala, že kdyby si Severuse připustila k tělu už dříve, mohli by spolu strávit více času, protože Petty začalo docházet, jak málo jim zbývalo.
——————————————————

Krátká, ale nutná kapitola<3