Uběhlo více než týden od večera, kdy mi otec přikázal užívat prášky. Vždy na to řádně dohlížel, ale ani jeden jsem nikdy doopravdy nespolkla. Od té doby jsem svoji terapeutku nenavštívila; ,,Prozatím to není potřeba, navíc tě Edith nechce vidět," tvrdil otec, zato jsem v neděli musela rovnou na dvě mše. Collin se ukázal dvakrát, přičemž jsem to pokaždé dokázala skončit dřív, než jsem si vůbec uvědomila, co se děje.

,,Už několik dní jsi hrozně divná," vyrušila mě z přemýšlení Aria. Prohrabovala se v jídle a přitom naštvaně brblala. ,,A Roy taky. Když se byl předevčírem kouknout na to auto a já se nenápadně zeptala na tebe, uculoval se jak blbec, ale nic mi neřekl."

Nekontrolovaně jsem se zasmála. Představila jsem si Roye, jak se pracně snaží spravit Ariino auto a ona cupitá kolem něj se slovy: ,,A co Eleonora? Jako nejlepší kámoška pro ni chci jen to nejlepší a myslím, že vy dva se k sobě celkem máte. Myslíš to s ní vážně?" Přesně takhle mi to Roy tlumočil a tehdy jsem se smála stejně jako teď.

Bylo faktem, že Aria nic nevěděla a mě u srdce píchlo svědomí. Neřekla jsem ji o první puse ani o několika dalších. Považovala jsem ji za kamarádku a prvního člověka, za kterým bych šla s největším tajemstvím na světě, ale snažila jsem se brát tenhle románek s Royem na lehkou váhu. Stále jsem se nutila být ostražitá a zřejmě jsem si myslela, že to zároveň znamená, že o Royovi nebudu s nikým mluvit - ani s nejlepší kamarádkou.

A nebo nastal čas to změnit.

,,No...," sklopila jsem oči do talíře a opět jsem rudla. Téměř jsem šeptala, aby mě nikdo v jídelně nemohl slyšet. ,,Začalo to minulej týden. Ten den, co mě odvezl domů od terapeutky. Políbil mě,... A ještě párkrát potom, když jsme se viděli."

,,To si děláš srandu?" vyhrkla šeptem, zřejmě uvědomělá s vážností situace. ,,Ty ses líbala s Royem? S ROYEM WALKEREM?"

Souhlasně jsem přikývla, oči upírajíc stále na jídlo.

,,A použil jazyk?!" vyjekla, nečekaně mnohem hlasitěji.

,,Ario, ztichni!" hystericky jsem se po ni ohnala.

Rozhlédla jsem se kolem sebe ve hrůze, že nás každý slyšel. Naštěstí byli zřejmě všichni dostatečně zaneprázdněni vlastním obědem nebo konverzací. Odložila jsem příbor a promnula si čelo.

,,Tak jo nebo ne?" na rtech se ji rýsoval šibalský úsměv.

Hlasitě jsem si povzdechla. Možná, že i tohle byl jeden z důvodů, proč jsem ji nic neřekla; zdlouhavé výslechy a milion otázek. ,,Ne, byly to vždycky spíš jen... pusy. Bylo to hezký, řekla bych, že i roztomilý. Roy je ohleduplný a nechce nikam spěchat."

,,Hmmm," zamumlala zamyšleně s plnou pusou. ,,Páni. Smekám před Royem Walkerem. A to by každej řekl, že do toho Roy půjde po hlavě, viď?"

,,Jo, asi jo," pokrčila jsem rameny.

,,Heh," Aria zvedla oči a pohlédla kamsi za mě. ,,My o vlku a..."

Rychle jsem se otočila. K našemu stolu mířil Roy se dvěma kamarády. Ne. Ne. Ne. Ne teď. Určitě nemohli jít k nám, nemohli... Zrovna teď jsem měla potřebu se někam vypařit, propadnout, utéct. Nechtěla jsem, aby se u mě držel Roy takhle veřejně. V tuhle chvíli na nás všichni doopravdy zírali.

,,Ahoj, kočky!" hlasitě zavýskal jeden z jeho kamarádů - typický fotbalový hráč, světlé vlasy střižené nakrátko a svaly měřítkového objemu. ,,Nevadí, že si k vám sedneme? To víte, všude je hrozně plno a my se nechceme cpát k nějakým ošklivkám. Navíc to vypadá, že u vás je dost místa."

,,No jasný, můžete se přidat k naší debatě," rozchichotala se Aria s červenými tvářemi.

Prosím, jen to ne. Ať nezmiňuje nic z toho, o čem jsme se zrovna bavily.

Roy se posadil vedle mě a na pozdrav mi vlepil pusu. Dostatečně dlouhou, aby si toho každý všiml. Oba kluci, kteří svou přítomností obklopili nadšenou Ariu, hlasitě zajásali. Určitě jsem vypadala jako rak a k tomu se všechny oči, všechny, upíraly na nás. Dokonce i Rebeččiny a Violetiny o dva stoly dál.

,,Děvčata, dovolte mi, abych vám představil Jimmyho Scotta a Erica Rodrígueze," představil je Roy a postupně na oba dva ukázal.

,,Takže," začal Eric - kluk s černými vlasy a pletí tmavšího typu. Když promluvil, Aria se na něj uculila. ,,Slyšeli jsme o tom, že zhruba za nějaký dva týdny má tady tahle slečinka osmnáctý narozky!"

Protočila jsem panenky. Netušila jsem, z kolika chlapců se skládá kompletní Royova partička, ale tihle museli být rozhodně nejhlučnější. Roy si zřejmě všiml mého opovržení a omluvně se na mě pousmál a potom pohled směroval na Ariu, jako kdyby říkal: Promiň, já vím, jsou to pitomci, ale tvoji kamarádce se pravděpodobně líbí.

Roy si odkašlal. ,,Ellie, víš, zrovna jsme protrpěli hodinu s paní Smithovou, tak z toho ještě pořád neseme pár... eh, následků."

Přikývla jsem. ,,Tomu naprosto rozumím."

,,Ale co," rozhodil rukama Eric. ,,Seru na Smithovou. Ještě týden a bude pryč. Je to týden, že jo?"

Jimmy přitakal s divadelní vážností. ,,Ano, přesně tak. Pouze týden a jsme volní!"

,,Aspoň mám jistotu, že nepropadnu," chichotala se Aria.

,,Kotě, já tě ujišťuju, že nepropadneš," naklonil se k ní Eric. Aria se vůbec nebránila a zřejmě si to užívala. ,,I kdybych se o to já sám měl postarat."

,,Toho si velice vážím," několikrát zamrkala.

Vždyť ona s ním flirtuje. Přece se nedá tak snadno. Jen jsem nad celým výjevem kroutila hlavou. Pronásledovaly mě stejné pocity jako ve Wednesday's coffee - chtěla jsem ji odtáhnout do nejvzdálenějšího koutu a křičet, dokud by se nevzpamatovala.

,,Takže," Jimmy si vložil sousto do úst. ,,Jak budou probíhat tvoje narozky?"

Aria se zavrtěla. ,,Já... Já... Vlastně ještě úplně nevím. Detailně jsem to zatím neplánovala."

,,Cože?" plácnul Eric. ,,Ty jsi ještě neplánovala svoje osmnáctiny? A to jsme pozvaní?"

,,No," sklopila nevinně oči. Z každé strany na ni zíral jeden kluk s pootevřenými ústy a ona mezi nimi v tuto chvíli vypadala strašně malinká.

S Royem jsme jenom naslouchali, jeho kamarádi si moji kamarádku vzali do plné parády. A ona se v jejich společnosti cítila dobře; kdybych zmizela, vůbec by si toho nevšimla.

,,Je čas na legendární nápady!" ozval se Jimmy.

,,Ne, já mám legendární nápad!" zařval Eric. ,,Oslavíme Ariiny narozeniny v San José!"

,,COŽE?!" vypadlo ze mě a Arie naprosto souhlasně.

,,Neboj, kočičko," řekl Eric Arii. ,,Mám to skvěle promyšlený. Do San José je to zhruba hodina cesty autem,... ale my pojedeme limuzínou, kterou ti zaplatím jako dárek! Seženu tu nejlepší a největší limuzínu a pak se vydáme do nějakýho baru, co říkáš? Tady Roy stejně povídal, že: ,holky chtěj zapařit'."

V hlavě se mi míhaly nejrůznější scénáře - už teď jsem tušila, jak špatný nápad to je. Zřejmě se nevyhnu alkoholu a to jsem ani nemyslela na to, jak dopadne Aria. Představovala jsem si dialogy s mým otcem a jeho nekonečné protesty. Hlavu jsem si bezmocně založila do dlaní. Aria kolem sebe máchala rukama a nadšeně se rozplývala a rychle něco povídala, nebylo cesty zpět.

Strnule jsem pozorovala trojici před sebou a připravovala se na živoucí katastrofu. Roy si zřejmě všiml mého výrazu a chytil mě kolem ramen.

,,Ellie, San José si užijeme, věř mi," promluvil ke mně.

,,San José si užije nás, sakra!" zvolal Jimmy. ,,Hele, El, nechceš vzít tu tvoji mladší ségru? Je to celkem kus."

,,Ne!" zaprotestovala jsem automaticky. ,,Navíc spolu ani nevycházíme."

,,Už jsi s ní o tom vašem vycházení-nevycházení mluvila? Mám pocit, že jsi říkala, že se na to chystáš," Aria nadzvedla zvídavě obočí.

,,Ne, ještě ne," přiznala jsem.

,,Tak si se sestřičkou popovídej ať může jet!" radoval se Jimmy.

,,Ona by ani nechtěla," vítězně jsem pokrčila rameny. ,,A Aria ji tam nechce. Jsou to přece její narozeniny."

,,Mně to je jedno," zamumlala nepřítomně brunetka naproti mně. Do háje, co ji to popadlo? To nemůže myslet vážně.

,,Nechtěla? Tak sleduj."

Jimmy náhle vstal, přičemž jeho židle spadla a namířil si to rovnou ke stolu, kde seděla Rebecca Cooperová a Violet vedle ní. Ani jsem si to neuvědomila, ale všichni do jednoho v jídelně Greenfieldské střední ztichli.

,,Drahá Violet Hillová-," spustil Jimmy.

,,Violet Anna Hillová," opravila ho se smíchem sestra, načež se všichni krátce zasmáli.

Jimmy počkal, dokud opět nezavládlo ticho.

,,Eh, pardon," přitiskl si v omluvném gestu dlaň na hrudník. ,,Drahá Violet Anno Hillová, poctíš nás svou maličkostí na narozeninovém výletu kamarádky tvé ségry do San José? Pojede se limuzínou!"

Věděla jsem, že se nevyhnu třem věcem: San José, nespočtu pitomců a obrovskému průšvihu.