(písničku si prosím pusťte až zhruba mezi čtvrtinou a půlkou)

Položila jsem tácek s pěti panákovými skleničkami na malý stoleček ve tvaru krychle a Aria se bleskurychle po jedné natáhla. V momentě, kdy ji ale došlo, že jsem vlastně zpátky, se ke mně obrátila a zpražila mě pohledem.

,,Co ti tak trvalo, El? Že ty ses zakecala s nějakým frajerem?" hlasitě se rozesmála.

Na mysli mi ihned vytanul neodolatelný Daniel Evans. Okamžik, kdy se mnou před pár minutami mluvil a v tu malou chvíli jeho zrak spočinul na mně, jsem neustále měla před očima. Ve skutečnosti jsem se snažila jeho přítomnost zachytit prostorovým vnímáním, ale ani jsem nestihla postřehnout, kam odešel.

Přistihla jsem, jak mé opilé já chtělo říct celou historku a začít se rozplývat nad faktem, že jsem měla tu čest potkat v Liquid Lounge samotného učitele. Naštěstí jsem se včas zarazila a z mého příběhu se vyklubalo pouhé odkašlání.

,,Nevidíš, jaká je u baru řada?" zakroutila jsem očima a sedla si na své původní místo vedle sestry. Violet mě místo přivítání změřila pohledem a poté jej směrovala k Royovi. ,,Navíc mi to ta barmanka málem neprodala, protože ještě nemám dvacet jedna."

Rozhlédla jsem se a zjistila, že se všichni kluci vypařili buď na taneční parket, nebo pravděpodobně hledali příhodné úlovky. Na sedačce zůstala pouze Aria s Ericem, kousek vedle nich Roy, sestra a Jimmy, který se k ní pokoušel nenápadně přiblížit.

,,Já to říkala," zabořila Aria hlavu do Ericovy hrudě a snažila se tuto větu adresovat jen jemu.

,,Tys věděla, že mi to nebude chtít prodat?" rozhořčila jsem se.

Na projev nesouhlasu mávla rukou a bez sebemenších problémů či nechutě vypila prvního Jägermaistera. Hned nato ji sklenička vyklouzla z ruky, přičemž se střepy rozletěly všude kolem.

,,Normálka, to se stává," pokrčila rameny, když oči upírala na zem. ,,A ne, El, nevěděla jsem to, jen jsme o tom.... o tom... o tom tak polemizovali."

Moje kamarádka se opila na šrot, to byla jasná věc. Přemítala jsem, jestli zvládne chůzi na těch svých podpatcích, až vstane.

,,Jdu si taky koupit něco k pití," prohlásila jasně sestra.

Zachvátil mě ochranitelský pud. ,,Jdu s tebou!"

Otráveně protočila oči v sloup a vstala.

Vzala jsem si svůj drink a následovala ji na druhou stranu místnosti. Přišpendlila jsem oči na Violetiny bloňďaté vlasy, které z davu jako jediné vyčnívaly. Vůbec jsem se nedívala před sebe a cestou se kvůli tomu střetla s nějakou ženou.

,,Strašně se omlouvám, fakt jsem nechtěla," začala jsem blábolit a pak mou pozornost upoutalo její tričko a skvrna, kterou jsem způsobila. Cítila jsem, jak mi pod tíhou trapasu zrudly tváře. ,,Ježiši, promiňte, to mě mrzí, já-"

,,To je v pohodě," zvedla koutek. Poznala jsem, že je určitě naštvaná, ale zároveň asi chápala, v jakém stavu se zrovna nacházím. ,,Neřeš to."

Provinile jsem se na ní ještě zakřenila a vydala se za Violet, která div nebyla daleko.

,,Ty jsi samý neštěstí, Elo," překryla si dlaní ústa a rozchichotala se, poté co se opřela o bar. ,,Buď v pohodě, to je normální."

,,Jo, asi jo," rozpačitě jsem přešlapovala. ,,Objednala sis něco, zatímco jsem svoje pití lila kolem sebe? A nechtěli občanku?"

,,Jasně, už čekám až mi pán barman umíchá Sex on the-," zarazila se, když civěla někam do dáli přes moje rameno. Okamžitě se všechny svaly v jejím obličeji napjaly a smích nahradil zhrozený výraz. ,,-beach."

,,Co ti je?" otočila jsem se ve směru, kterým koukala. Nenaskytl se mi jiný výhled, než doposud. Všude byli cizí lidé. Lidé, kteří pili, tancovali, povídali si, líbali se,... Nic neobvyklého. ,,Co jsi viděla?"

,,Co tady sakra dělá Da... profesor Evans?" zamumlala nepřítomně.

,,Jo, taky jsem ho potkala," vyletělo ze mě. Nevědomky jsem se tomu i zasmála a pak jsem si několikrát dlouze lokla z brčka.

,,Tys ho potkala?" upřela na mě pohled se svraštěným obočím. Poslední slovo jasně zdůraznila a vyslovila zřetelně nahlas.

,,Jojo, když jsem kupovala toho Jägera pro Ariu."

,,Aha," Violet se uklidnila a napětí v její tváři pominulo. Nepřikládala jsem tomu velký význam, mně samotné se ten chlap celkem líbil. S největší pravděpodobností jsem se při setkání s ním tvářila úplně stejně. ,,A co ti říkal?"

,,Nic extra," zalhala jsem. ,,Vlastně vůbec nic."

Sestra zvídavě nadzvedla obočí, přičemž se ji na čele vytvořilo pár nepatrných vrásek ,,Nic extra. Vlastně vůbec nic. Zajímavé..."

,,Sex on the beach!" zakřičel barman za našimi zády.

,,Můžem se vrátit," rozhodla Violet, když si vzala skleničku s růžovým nápojem ozdobenou třešní, ananasem a pomerančem.

Ačkoli jsem se tomu celý večer chtěla vyvarovat, skončila jsem s Royem na parketu. Myslela jsem si, že tancovat neumím, ale zjistila jsem, že po několika skleničkách je přeborník úplně každý.

Pohybovala jsem boky v rytmu hudby a kroutila se s rukama nad hlavou. Roy většinu času tančil za mnou tak, že mě držel, dotýkal se mě a vedl mě ve správném směru. Jeho tělo se otíralo o moje a když jsme se nechali unášet hudbou, nastal mezi námi naprostý soulad.

Chytil mě za zadek a otočil čelem k sobě. Nechala jsem se jím vést, takže jsem ruce obtočila kolem jeho krku a užívala si všechna světla, která na nás přerušovaně blikala a svítila. Už jsem ani nepočítala, kolikátý drink mi před chvílí donesl a šlo to znát. Dokonce mi ani nevadilo, že mě držel níž, než v úrovni zad.

Přestal tancovat a obdaroval mě toužebným polibkem plným chtíče.

,,Pojď za mnou," vydechl mi přerývaně přímo do ucha.

Chytila jsem se ho a následovala jej, ačkoli jsem neměla tušení, kam jde. Roy mě zavedl do chodby, která byla opuštěná a dále se rozpojovala na dámské a pánské toalety, na rozcestí se ale zastavil.

Beze slov si mě prohlédl a než jsem stihla zaregistrovat, co se děje, mě přitlačil na zeď celou svou váhou a začal nenasytně líbat. Ze začátku jsem se pokoušela polibky oplácet a jemně ho odstrčit, ale Roy nic neslyšel a neviděl. Vůbec nereagoval.

,,Royi, přestaň," řekla jsem, ruce položené na jeho prsou, jak jsem se ho snažila odtlačit. ,,Slyšíš? Nech toho!"

Ať jsem říkala cokoli, bylo to marné. Stále přilepený na mně mi začal hrubě stahovat bundu z ramen a poté ji jedním škubnutím serval a hodil na zem.

Začala mě zachvacovat panika. Celá jsem se klepala, zavírala jsem pusu, když se snažil mě líbat a bránila jsem se před jeho doteky, ale byl moc silný.

Když nahmatal lem mých šatů a chtěl je vyhrnout nahoru, rozkřičela jsem se z plných plic.

,,Royi, přestaň, prosím přestaň!" křičela jsem, po tvářích se mi řinuly horké slzy. Ve snaze máchat kolem sebe rukama a naslepo kopat jsem ubližovala akorát sama sobě. ,,Royi, já to nechci! Tohle přece nemůžeš udělat, přestaň! Pomoc! Sakra pomoc!"

,,Kočko, skoro celej večer ses mi vyhejbala a já na tebe celej večer mám hroznou chuť, teď tě nenechám utýct," ovanul mě alkoholový odér linoucí se z jeho úst.

,,Co blázníš?" můj hlas se proměnil v jeden dlouhý protáhlý vzlyk, jak jsem si uvědomila, že se mu podařilo mi úplně vyhrnout šaty a celou spodní část mého těla zahaloval jen malý kousek prádla. ,,Takovej přece nejseš, tohle nejsi ty! Přestaň! Royi, přestaň!"

Ústavičně jsem vzlykala a přes obrovský vodopád slz jsem viděla jen rozmazaně. Celé tělo mě bolelo, protože se rozhodl mě znehybnit plnou silou. Naplňoval mě obrovský strach a ponížení a ať jsem křičela sebevíc, hudba byla moc hlasitá. Nikdo mě neuslyší, nikdo mi nepomůže, uvědomila jsem si.

,,Prosím, přestaň, přestaň, prosím...," vřískala jsem to stejné v kuse dokola. Pomalu jsem přestala svá vlastní slova vnímat.

Pocítila jsem jeho studenou dlaň na mém odhaleném břiše a hystericky jsem ječela. Věděla jsem, že to je můj konec. Ječela, kopala a házela jsem rukama i ve chvíli, kdy mi došlo, že ačkoli se na mě pořád mačká a jednou rukou mě surově drží, druhou si pomalu rozepíná pásek.

,,Royi, prosím, nedělej to! Prosím, pusť mě, prosím nech-"

,,Neslyšel jsi slečnu?!" ozval se přímo u mě rozhněvaný mužský křik těsně před tím, než Roy schytal obrovskou ránu a v šoku spadnul na zem.

Rychle jsem začala mrkat, pořád jsem se klepala a pořád mi z očí tekly slzy. Roztěkaně jsem si stáhla šaty a zvedla ze země bundu, kterou jsem si oblékla. Všechno se seběhlo hrozně rychle. Než mi došlo, že už nejsem vězněná Royovým tělem, Roy dávno ležel na zemi a Daniel na něm seděl, ruce zaťaté v pěsti.

Roy neměl sebemenší šanci. Jen ležel a chtěl si chránit obličej, zatímco Daniel do něj bušil ze všech stran. Vypadal rozzuřeně a připraveně Roye klidně i zabít.

Párkrát se Roy pokusil ubránit, ale marně. Nejdříve mu Daniel zlomil nos, kdy z něj automaticky začala sršet krev, poté mu na jednu ránu rozsekl ret, na podruhé zlomil nos a uštedřil dvě rány pod oko. Začínalo to vypadat jako krvavá jatka.

,,Pane profesore, dost, už má dost!" přiřítila jsem se k nim a znovu křičela. Chytila jsem Daniela Evanse v podpaží a i když kolem sebe rozdával pěsti, snažila jsem se ho odtáhnout nebo mu alespoň domluvit. ,,Takhle mu opravdu ublížíte! Podívejte se na něj, on už je hotovej, nechte toho! Přišel jste včas, nic mi neudělal, tak prosím dost!"

,,Noro, on tě chtěl znásilnit, uvědomuješ si to?!" odpověděl mi taky křikem s nataženou paží a další ránou v rukávu. ,,Víš, co by ti ten hajzl udělal, kdybych tě nenašel?!"

,,Já to vím, moc dobře to vím," plakala jsem. Všimla jsem si, že už na Royovi jen nehybně sedí. ,,Jen už ho, prosím, nechte. Dal jste mu co proto, ale to stačí."

Stále jsem ho tahala, konečně povolil a začal se zvedat.

Roy pomalu couval a plazil se směrem od nás. Chraptěl a prskal. Zůstávala po něm krvavá stopa, jak mu pořád tekla krev z nosu a ze rtu.

,,Ihned vypadni, než si to rozmyslím!" zařval Daniel na Roye. ,,Walkere, vypadni, nebo tě zabiju!"

Nehledě na svá poranění se Roy bleskově zvedl a utekl. Nedokázala jsem se na něj v tu chvíli ani podívat. Když byl pryč, složila jsem se na zem v místě, kde nebyla krev, do dřepu a rozbrečela se.

,,Eleonoro," přistoupil ke mně Daniel. Jeho vztek se vytratil a vystřídala jej lítost. ,,Co ti to provedl..."

Držela jsem si obličej v dlaních a plakala. Slzy protékaly mými prsty na zem, dokud se ke mně Daniel nesklonil a nezvedl mě obratně do náruče.

Jednou rukou jsem se ho chytila, ale to nebylo potřeba - nesl mě, jako kdybych nevážila vůbec nic. Do druhé ruky jsem pořád brečela.

,,Kam mě nesete?" zamumlala jsem mezi vzlyky. Ve finále mi stejně bylo jedno kam mě odnese. Chtěla jsem jen, abych už byla pryč.

,,Do bezpečí. Nenechám tě tady a rozhodně ne v takovém stavu," rozhodl pevně.

Bylo paradoxní, že přes to všechno, co se v posledních okamžicích událo, mi dokázaly myslí problesknout dvě myšlenky: První, že musí mít opravdu kvalitní kolínskou. Tiskla jsem obličej k jeho hrudi a nedokázala se té vůně nabažit. A druhá, že se už absolutně nebojím. Mohl mě odnést kamkoli a chtít mi udělat to stejné, co zamýšlel Roy. Já jsem ale vnímala zvláštní a nevysvětlitelný pocit bezpečí, který to popíral.

Postavil mě na nohy před východem a odhrnul vlasy, které mi padaly do obličeje.

,,Počkej tady," zašeptal, protože hudba se už ozývala pouze tlumeně. ,,Já se hned vrátím."

Vchodové dveře se rozrazily a v nich se ocitla skupinka tří smějících se lidí - jedné ženy a dvou mužů - kteří zapáchali cigaretami.

Daniel se po nich instinktivně ohlédl. ,,Zrovna jsem vás chtěl jít hledat. Jedu pryč," kývnul směrem ke mně.

Všichni tři na mně spočinuli svými pohledy, ale ani jeden se netvářil překvapeně. Dokonce mě nikdo z nich nijak nezkoumal, což se mi ulevilo. Určitě jsem musela být celá rozmazaná a rozcuchaná.

Zato já jsem si je pečlivě prohlédla všechny a zjistila jsem, že se jedná o tu ženu, kterou jsem polila. Na místě jsem zase zrudla.

,,V pohodě, Danieli, napíšeme si," řekl suše jeden z mužů.

,,Počkejte," obrátila jsem se na svého profesora. ,,Mám tady sestru. Měla by sice spát u mojí nejlepší kamarádky, ale nechci, aby se o mě bála."

,,Dobře," vydechl Daniel. Když jsem se na něj teď podívala, všimla jsem si, že na modrém triku vyčnívají skvrny od krve. ,,Já ji jdu najít a vzkážu jí, že budeš v pořádku. Ty tady zatím počkej s mými přáteli, ano?"

,,Jo," kývla jsem.

,,Ty jsi Nora, viď?" řekl mi chlapík, který zrovna hlasitě žvýkal žvýkačku a i na tu dálku jsem cítila mentol. Asi chtěl přerušit trapné ticho, zatímco Daniel dole hledal Violet.

Zcela nechápavě jsem na něj vykulila oči, protože jsem netušila, kde k tomu přišel a opravila ho: ,,Eleonora."

,,Hm, nojo," žvýkal a koukal směrem ze schodů. ,,Takže Nora."

,,Jacku, zavři klapačku," napomenul ho jeho kamarád.

Zmíněný Jack poslechl a nastalo další dlouhé ticho, kdy ani jeden z nás nic neříkal. Oddechla jsem si, jakmile se Daniel vynořil.

,,Tvoji sestru jsem nenašel, ale pokud nebyla samotná, snad bude v pořádku. Nebo se tam můžu vrátit a-"

,,Ne," přerušila jsem ho. Věděla jsem, že Violet se nikdy nikde neztratí, navíc byla celou dobu s Ariou. ,,Celou dobu se držela u Arie, určitě bude v pohodě. Napíšu ji esemesku. Beztak si na mě ani nevzpomene."

Daniel chápavě kývnul, zvedl svůj telefon a začal telefonovat: ,,Dobrý večer, prosím..."

Mezitím jsem vyťukala textovou zprávu: VIOLET, JSEM V POHODE, JED K ARII A NEBOJ SE O ME. PAK TI NEJAK BRNKNU., a bez zaváhání odeslala.

Danielovi kamarádi se dávno ztratili zpátky v centru dění a my se ocitli před klubem sami. Zastrčil telefon do kapsy a vytáhl z krabičky cigaretu a zapálil si ji. Poté se na mě podíval a znovu mi odhrnul vlasy z tváře.

,,Opravdu jsi v pořádku?" zeptal se mě. Jeho grimasa prozrazovala, že se vážně bojí. A mě zase omámila vůně kolínské. ,,Nic ti neudělal?"

,,Ne, fakt se o mě nemusíte bát," odpověděla jsem upřímně. ,,Vy jste mě hledal? Říkal jste kdyby... kdyby to, kdyby jste mě nenašel."

Ironicky se uchechtnul. ,,Přestaň s tím vykáním, znervózňuje mě to."

,,A odpovíte - teda - odpovíš mi?"

,,Ne," típnul cigaretu. ,,Později možná. Teď se ničím nestresuj a na nic se neptej. Za chvíli přijede taxi a zatímco jsem s tebou, tak nedovolím, aby ti někdo ublížil."