Byl to jeden z dalších nudných dnů. Stereotyp se pomalu, ale jistě vkrádal do života Simona Chaina. Každé odpoledne po škole ležel v knihách a připravoval se na další důležitou zkoušku jeho života.

Právě v jeden takový den přišla změna. Pročítal unaveně učebnici matematiky, když v tom ho vyrušil pronikavý zvuk. Zvonek u dveří. Otráveně sešel schody a zamířil k domovním dveřím. ,,No?" zeptal se, když je otevřel. K jeho překvapení však za dveřmi čekala pouhá krabice. Rozhlédl se na obě strany jejich ulice, ale nikoho neviděl. Podezřívavě si onu krabici prohlédl. S uvážením, že je pro někoho z rodičů, ji odnesl dovnitř.

Simon položil krabici na stůl v jídelně a všiml si papíru, který byl na ní přilepený. Na malém kousku papíru stálo jeho jméno. Kdo by mu něco posílal? Zamyšleně přenesl krabici do svého pokoje. Sedl si na podlahu a začal krabici rozbalovat. Její obsah ho překvapil. Někdo mu poslal krabici plnou dopisů.

A kdyby věděl, co se v nich ukrývá, nikdy by je neotevřel. Protože ty dopisy ukrývaly příběh, na který se on sám snažil zapomenout.