''Tak už si sedni!''

Křikl na mě až se mi kůže na rukou zježila. Ten nesnesitelný pocit, když cítíte, že jste u konce, ale bojujete. Stejně to nemá cenu bojovat, když vím, že tohle jsou poslední dny.

''Sedneš si už?!''

Sklopila jsem pohled níže a dívala se na své nohy. Vyslala jsem nohy aby se dali do pohybu a mě přenesli mě ke stolu.

,,Sláva, už můžeme jíst!''

,,Nemám moc hlad..''

Justin strnul v pohybu. Asi jsem měla jíst a nekecat. Rychle jsem si vzala příbory a začala jíst.

,,Je to móc dobrý!'' Usmála jsem se.

Justin mi úsměv oplatil a jedli jsme. Celou dobu jsme byli ticho. I špendlík by šlo slyšel kdyby spadl. No tak ani se nedivím v tomhle velkém sále. Když jsme dojedli jenom jsme seděli a dívali se na sebe. Nemohla jsem, nechtěla jsem odejít. Jeho oříškové oči mě hypnotizovali a já byla jako v tranzu. Jemně se usmál a pohled sklopil k zemi. Viděla jsem jeho úsměv, který se mu rozšiřoval a odhaloval jeho zuby. Znovu se na mě podíval a opřel se o ruku, kterou měl v pěst. Usmíval se a díval se mi do očí. Byli jsme tam dobrou půl hodinu, možná víc. Byla jsem jak němá a dívala se na něho. Jeho vlasy, jeho oči, jeho úsměv..jeho hlas. Postavil se a pomalu přicházel ke mě. Dívala jsem se jak mu tričko obepíná tělo. Instiktivně jsem se postavila. Přišel ke mě tak strašně blízko. Usmál se podíval se mi do očí.

,,Miluju tě..''

Chytl mě za bok a za bradu a políbil mě. Cítila jsem každý jeho kousek rtů, který se vpíjel do mých. Sametové rty drtili ty moje. Jako extáze. Jeho doteky na mém těle způsobili husinu. Nevěděla jsem, co dělám, proč to dělám, ale věděla jsem, že k němu něco cítím. Odtáhl se ode mě a já se vrátila do kruté reality..

,,A teď padej nahoru!''

Otočil se a šel pryč. Všechno, co jsem cítila začalo sílit..

Děkuju všem čtenářům a hlavně těm, kteří mi píší o nové části. Doufám, že se vám líbila:3

Vote&Comment

- xoxo