''Jeremy Juniore?! Nesu ti to jídlo co jsi řekl ať nakoupím!'' Celým domem se ozval klučičí hlas a já od Jeremyho uskočila a dělala jakoby nic.  

''Ou. Pardon, nevěděl jsem, že máš návštěvu.'' Promluvil hned jak vešel do obýváku, spojeného s kuchyní.

''Ne to je v pořádku. Já už jsem stejně na odchodu.'' Věnovala jsem mu milý úsměv a chtěla odejít.

''Ari počkej chvilku!'' Vyhrkl Jeremy a já se zastavila.

''Minutku. Ryane můžeš na slovíčko?'' Ukázal hlavou ke dveřím vedoucím do chodby.

''Jasně.'' Kluk v šedých teplácích a bílém tričku položil tašky plné různého jídla na zem a odešel do chodby s Jeremym za zády.

Trvalo jim to asi sedm minut, než přišli zpět do obýváku, kde jsem si v pohodě seděla na gauči. Bylo mi trapně, když na mě oba upřely zrak a tak jsem se radši postavila a sklopila pohled.

''Ale je hezká, to se musí uznat.'' Zaslechla jsem jak Ryan promluvil a trochu se začervenala.

''No nic. Máš tam vše co jsi chtěl. Od sladkostí po zeleninu. Měj se bro.'' Promluvil Ryan , plácl si s Jeremym a odešel.

''On má klíče od tvého domu?'' Nahodila jsem téma, aby tu nebylo tak trapné ticho.

''Jo, je jako můj bratr. Občas mi nakoupí jídlo, protože já na to nemám moc čas..'' Uchechtne se a podívá se mi do očí.

''Aha.. No tak já půjdu. Už je dost hodin.'' Usmála jsem se, vzala si telefon a pomalu k němu přešla.

''Díky za dnešek. Je mi s tebou fajn.'' Pousmála jsem se na něj a on přikývl.

''Nemáš za co. I mě je s tebou fajn.'' Úsměv mi opětoval a já cítila, jak se mi podlamují kolena. Ma tak krásný a čistý úsměv.. Ale proč mám takový divný pocit, že mi něco tají..?

''Jeremy.. Je mi to trapné, ale kudy se jde ven?'' Usmála jsem se a on také.

''Tudy.'' Promluvil a šel přede mnou.

Šly jsme chodbou, zatočily doleva a prošly další chodbou. Najednou jsme se ocitly v předsíni. Jeremy se před hlavními dveřmi ještě zastavil a podíval se mi do očí.

''Nechceš svést domů?'' Zeptal se.

''Jeremy, já tě ale nechci obtěžovat..'' Povzdechla jsem si a on se usmál.

''No tak to jdem jinudy.'' Prošel okolo mě, vzal mě za ruku a táhl ke dveřím, které vedly do garáže.

''Jeremy vážně.. Nebudu tě obtěžovat? Určitě něco máš..'' Zastavila jsem se a trvala na svém, že půjdu pěšky.

''Žádné plány nemám.. A když mi dáš za svezení třeba.. Co já vím.. Pusu?.. Budu rád.'' Usmál se a opět mě tahal do garáže. Teď už jsem se ale nechala.

Vzal si klíčky od stejného auta, se kterým jsme přijely a otevřel mi dveře u spolujezdce.

''Děkuji.'' Usmála jsem se a nastoupila.

Jeremy za mnou zavřel dveře, oběhl auto a sedl si na své místo. Stále jsem si nedovedla zvyknout na ten luxus, bylo to tak překrásné auto.. No jo no, jsem prostě holka, která neseděla v dražším autě než za 20 000dolarů.

Připásala jsem se a Jeremy nastartoval, mezitím se otevřela garáž a my mohly vyjet. Byla jsem ráda, za to, že mě Jeremy odveze, protože jsem aspoň nemusela jít pěšky takovou dálku. S tímto autem to ale netrvalo dlouho a po chvilce jsme stály před mým domem. Pohlédla jsem na Jeremyho, který se na mě už usmíval.

''Moc ti děkuju za odvoz a za celkový dnešní den. Bylo to fakt. super..'' Promluvila jsem a on kývl.

''No tak ahoj.'' Řekla jsem najednou po chvíli ticha a chtěla otevřít dveře. Jeremy mě ale zastavil.

''Hele, a co ta pusa?'' Ušklíbl se a já se zmohla na jedno líbnutí na jeho tvář. I tak jsme se tomu oba usmály a navzájem se obejmuly.

''Tak zase někdy. Čauko.'' Tentokrát už mě nechal vystoupit a odjel. Ještě jsem se za ním dlouho dívala, dokud mi nezmizel z obzoru. 

Nakonec mě něco napadlo. Přeběhla jsem k našemu domu, odemkla dveře a vešla. Ani jsem se nezouvala jen zařvala do chodby, že jsem doma. Když mi mi ozval mamky šťastný hlas, přešla jsem do kuchyně.

''Mami, půjdu k Alex ano? Nejspíš se vrátím až zítra. Pa.'' Vyhrkla jsem na ni a zase vyběhla z domu. Musela jsem jí vše hned říct, než mi tyto krásné myšlenky vymizí. 

Hned jak jsem vyběhla z domu, prozvonila Alex. Nebydlela daleko, což mi cestu akorát usnadnilo. Celou dobu jsem běžela a úplně zapomněla na to, že mám podpatky. Jen abych byla co nejdříve u Alex. Myslím, že kdyby mě někdo sledoval, myslel by si, že jsem blázen.

''Ahoj Alex!'' Vypískla jsem do telefonu po druhém pípnutí, kdy to konečně vzala. 

''Nazdárek Ari, tak jak to dopadlo?'' Zajímala se a já se usmála. 

''Hned ti to vše řeknu. Čekej mě za třicet vteřin. Pa.'' Pověděla jsem rychle a zavěsila.

Přesně za třicet sekund jsem doběhla k jejímu domu, kde už čekala usměvavá Alex.

Hned jak mně zahlédla vyběhla ode dveří mi otevřít vrátka.

''Ahojky.'' Vypískla a společně jsme se objaly.

''Ahoj.'' Usmála jsem se a následovala ji do domu.

''Tak jak to všechno dopadlo? A jaký Jeremy byl? Políbily jste se? Vyznaly jste si lásku? Chci vše vědět!'' Vychrlila na mě a já se jen smála.

''Dobře, dobře. Vše ti řeknu, ale až nahoře.'' Zasmála jsem se.

''Dobrý den Lauro.'' Pozdravila jsem Alexiinu maminku a vyšla nahoru po schodech za Alex.

''No tak už mi řekneš co se dělo?'' Zabručela Alex a hupsla na postel.

Sedla jsem si vedle ní a začala vyprávět. Trvalo třičtvrtě hodiny než jsem se dostala k tomu našemu polibku, který Alex úplně hltala.

''Jezus to je tak roztomilý!'' Vypískla.

''No a pak přišel jeho kamarád. Ryan nebo jak se jmenuje.'' Usmála jsem se nad vzpomínkou na kluka v šedých teplákách a bílém tričku.

''Ahá?'' Nadzvedla obočí, abych pokračovala.

''No.. Přinesl mu nákup. Chtěla jsem odejít, ale Jeremy mě zastavil a šel si promluvit s Ryanem, nevim o čem se bavily jen pro zajímavost.. No nakonec Ryan odešel a já chtěla jít už domů. Tak mě Jeremy odvezl před dům a zase odjel.'' Usmála jsem se a Alex přikývla.

''No a co teď?'' Zajímala se.

''Noo.. Myslela jsem si, že by jsme si mohly udělat takovou.. Menší pyžamovou párty když máme to volno?'' Začala jsem a Alex přikývla.

Jinak aby jste se nedivily, že máme tak dlouho volno.. Ono je to vlastně proto, že se celý Starbucks tak nějak modernizuje a tak nám ředitel toho podniku dal volno na měsíc a možná i víc, pokud se to prodlouží. Což je super nemyslíte?

''To by bylo super!'' Vypískla.

''Dobře, más tady to moje pyžamo?'' Zeptala jsem se a ona vyskočila na nohy.

''Jasně, že váháš.'' Zasmála se a přešla ke skříni.

Otevřela poslední šuplík a přehrabovala oblečení. Až nakonec narazila na moje oblíbené pyžamo, které tu u ní mám z takovýchto důvodů.

Já zamířila do koupelny se omýt a Alex do kuchyně pro popcorn a sladké.

Nakonec jsme se obě setkaly v Alexiíným pokoji a vystřídaly se. Alex zamířila do koupelny a já vyhledat nějaký dobrý horor. Vybrala jsem Anabell a jen čekala na Alex než se vytelí z koupelny.

Trvalo to dohromady dvacet minut, než vyšla z koupelny. Dvacet minut, kdy jsme mohly být už zažrané do děje, ale nic jsem jí nezazlívala, vždyť na ten film máme celou noc. Při té myšlence jsem se ušklíbla. Alex si lehla vedle mě na postel a mezi nás postavila velkou mísu pop cornu. 

Byly jsme asi v půlce filmu, obě zažrané do děje a netrpělivě čekaly na tu ošklivou hororovou scénu, kdy se Alex může počůrat strachy. Zrovna před tím příšerným momentem mi zazvonil telefon a Alex vykřikla. Já se jen začala nehorázně smát, až jsem si od Alex vysloužila ránu polštářem. 

A už to tu bylo. Polštářová válka. Trvalo to delší dobu než jsme se uklidnily a znovu si vedle sebe sedly. Obě jsme se podívaly na obrazovku, ale pozdě. Horor zrovna končil a my chytily záchvat smíchu. 

Když jsem se uklidnila, natáhla jsem se pro telefon a odemkla ho. Máte 1 nepřečtenou zprávu. Rozklikla jsem ji a hned se usmála. Jeremy.

Jeremy
Máš zítra dopoledne čas? -J xx

Pro Jeremyho
Mám, proč? :) -A xx

Nemusela jsem čekat dlouho na odpověď, protože mi po pár vteřinách přišla. 

Jeremy
To je super, rád bych ti někoho představil. O jedenácté mě čekej. -J

Pro Jeremyho
Dobře už se těším. xx

Položila jsem telefon na noční stolek vedle mě a koukla na Alex, která mě se zájmem pozorovala.

''Co je?'' Zasmála jsem se a zvedla ruce ve znamení, že nechápu proč na mě tak kouká. 

''Ale nic.Nic.'' Zašklebila se a podívala se před sebe na černou obrazovku. 

''Půjdem spát?'' Nahodila jsem téma po chvíli ticha. 

''Ne, mě se nechce. Pustíme si další horor, co říkáš?''

 Nakonec jsme se ale obě shodly na tom, že nepůjdeme spát a tak si zapnuly další horor. Jsme milovníci hororů no.. 

******
Měla jsem v plánu tuto kapču/část vydat až zítra, ale nakonec jsem se rozhodla ji vydat už dnes :) Mějte se krásně  ^^ S láskou Vaše Sweeaty_