Aaaa... Chápete to? Už máme 60.kapitoluu! 🙊💕 Když už jsme u těch kapitol... Pomalu se nám blíží konec 😏(😓😭)❤  Jinak omlouvám se, že je tato kapitola tak dlouhá, ale jinak to nešlo.. (Šlo, ale já jsem moc líná na to, ji rozdělit na dvě části.) Veselé Vánoce! 

O několik dní později
O několik dní později, přesněji 15.února 2016 se konalo rozdávání cen Grammy a já měla to štěstí, že jsem se jich mohla zúčastnit. 

Pro změnu jsem ale nebyla nominovaná do žádné kategorie. Byla jsem vybrána jako moderátorka, která uváděla slavného The Weeknda.

Bezpochyby jsem to přijala a přípravou na tuto ''slavnost'', na kterou jsem shodou náhod šla s Justinem a jeho mladším bratrem, zabíjela ubíhající čas.

Ptáte se proč tam šel Justin? Na to mohu odpovědět jednoduše. Justin je slavný zpěvák, který v minulém roce nazpíval pár velmi dobrých písniček a hlavní vedoucí této show, ho společně s Diplem požádali, aby zazpívali jejich písničku. 

Vybrala jsem si červenou róbu, která mezi ostatními krásně vynikala, k tomu doplňky z bílého zlata s malými diamanty.

Musím uznat, že se mi celý tento večer opravdu líbil, až na to, že jsme s Justinem poskytli médiím menší skandál...

Když jsem se s ním a jeho malým bratrem potkala na červeném koberci, média nás vybízela k tomu, aby jsme se spolu vyfotili a třeba si dali i pusu.

Justin toho využil a vlepil mi na tvář dlouhou pusu, která okamžitě vyvolala veliký poplach u médií.

Jinak to bylo naprosto v pořádku, užívala jsem si takovéto akce a ještě lepší byly, když tam byl se mnou i Justin. Byla jsem moc ráda, že jsem na pár hodin či chvil zapomněla na ztrátu mé milované osoby. 

Po 9 dnech jsem pak seděla u televize a sledovala živé vysílání udělování Britských muzikálních cen, na kterých jsem byla nominována. Bohužel bez úspěchu, ale nevadilo mi to. Minulá akce byla totiž senzační..

Den potom mi Justin volal, že mě zve ven, někam, kde budeme sami. Okamžitě jsem to s radostí přijala.

Asi Vás zajímá, proč mi volal, když jsem ještě o kapitolu dozadu psala o tom, že byl neustále se mnou.

Problém je v tom, že nový rok s sebou přinesl spousty nových starostí, které postupně musíme srovnat a splnit. 

Oba dva jsme se dohodli na tom, že náš vztah oznámíme médiím v tu nejlepší chvíli, ještě před tím, než Justin odjede na jeho zcela nové světové Tour, které mimochodem už pomalu klepe na dveře. 

No a jelikož chceme, aby to bylo veliké překvapení, snažíme se tvářit jako by nic. Navíc se Justin musel dlouho domlouvat s jeho Pastorem Carlem Lentz (-em), který mu říká, co má dělat a co ne. Je to otřesné, ale jinak to v dnešní době nejde..

Celý den jsem byla neskutečně natěšená na dnešní večer. Nevěděla jsem co má zalubem, ale líbila se mi představa, že si vzpomněl na naše 3leté výročí.

Ano, přesně tak. Jsou to už TŘI ROKY od doby, kdy jsem se poprvé setkala s Justinem. Lépe řečeno - kdy jsem na něho narazila. 

Ještě do dnes si ten okamžik živě pamatuji. V ten den jsem zamykala dveře od Starbucksu, kde jsem pracovala a pospíchala na autobus.

Než jsem se ale vůbec hnula od dveří, Justin ke mě přišel, schovaný pod černou kapucí s brýlemi a dožadoval se o jedno kafe. 

V té době jsem vůbec nevěděla o koho jde, což bylo celkem zvláštní vzhledem k tomu, že byl dost známý.

Dost mě naštval tím, že mě zdržel a mě, kvůli němu ujel autobus, i když jsem mu žádné kafe neudělala. Druhého dne pak přišel znovu - tentokrát včas- a omlouval se mi. K tomu mi koupil donuty a nechal tučné dýško. 

Ach.. Nedokážu pochopit ten čas.. Tak strašně rychle to utíká. Pamatuji si den, kdy jsem se poprvé dostala do nahrávacího studia, jako by to bylo včera. 

''Ari, ty jdeš dneska někam s Jussem?'' Zeptal se mě Frankie, když mi koukal přes rameno do telefonu, kde jsem měla otevřený chat s Justinem.

''Jop. Hrozně se těším.. Nevím co má zalubem, ale jelikož je to dnes -zrovna dnes, když slavíme tří leté výročí poznání - tak se na to extra těším.'' Rozplívala jsem se nad představou romantické večeře a malým dárečkem.

''Jsi si jistá, že si vzpomněl?'' Zajímal se a já ho spálila pohledem.

''Nekaž mi tooo.'' Zabručela jsem a prohlížela si dále své oblečení.

''No jo, promiň. Já to nemyslel zle, jen Juss toho má hodně, tak nebuď zklamaná, pokud si nevzpomene.'' Vlepil mi pusu do vlasů a z šatníku mi vytáhl jedny večerní šaty, které jsem si nedávno koupila.

''Vem si tyhle. Moc ti sluší.'' Pronesl a pak se uculil.

Chvíli jsem na ně koukala a pak se pousmála.

''Dobrý nápad.'' Přiznala jsem, vzala si je a přitom mu vlepila pusu na tvář.

Pak jsem zašla do šatníku a vzala si je na sebe. Frankie měl pravdu, tak jako vždy co se týkalo mého oblečení, opravdu mi slušely.

Tyto šaty, měly černou barvu. Třpytivý top bez ramínek a vzdušnou černou sukni nad kolena. Nebyly nijak extra originální, ale zase nebyly obyčejné.

K tomu jsem si vybrala široký chooker a černé lodičky na platformě.

Svázala jsem si vlasy do klasického okrasného culíku a culík si vyžehlila.

Udělala jsem si lehký makeup a nalepila řasy. Usmála jsem se na svůj odraz v zrdcadle a vydala se do pokoje za Frankiem.

Když jsem přišla, celou si mě prohlédl a široce se usmál.

''Sluší ti to sestřičko.'' Vydechl nakonec a já se uculila.

''Kolik je hodin bratříčku?'' Zeptala jsem se a on se podíval na ručičkové hodinky na jeho ruce.

''Sedm a několik minut. Podle toho, co jsi říkala, by tu každou chvílí měl být.'' Pronesl.

Než jsem však stačila odpovědět, nějaké auto zatroubilo na silnici a mě nenapadlo nic jiného, než přeběhnout pokoj k oknu a podívat se kdo to je.

Hned jak jsem vykoukla, se mi po tváři rozjel obrovský úsměv. Před našim domem stála vyleštěná stříbrná sportovní verze Fisker Karma, která nepatřila nikomu jinému než mému princovi.

Hned, jak jsem toto auto viděla, mi to připomnělo moment, před pár lety, kdy pro mě Justin přijel tímto autem a já kulila oči, protože jsem neměla potuchy, co je to za značku.

Okamžitě mě zahřálo u srdce. Nezapomněl.

''Vidíš? Nezapomněl.'' Uculila jsem se na Frankieho, který nemohl vědět jak to myslím.

Vlepila jsem mu rychlou pusu, v rychlosti si vzala černé psaníčko s nutnostmi a už jsem scházela schody k předsíni.

''Mějte se!'' Zvolala jsem do domu a než mi někdo stihl odpovědět -kromě mých milovaných chlupáčků- , vyšla jsem ven.

Poohlédla jsem se, jestli někde nečíhají novináři a když jsem se přesvědčila, že ne, vyšla jsem směrem k autu s přiblblým úsměvem.

Když jsem však k autu došla, zarazilo mě, že před ním nestojí Justin, ale jeho osobní bodyguard s dopisem v ruce.

''Dobrý večer Ariano. Justin si musel něco zařídit a tak Vám mám předat tento dopis a odvést na domluvené místo, kde na Vás bude čekat.'' Vysvětlil mi a já přikývla.

Vzala jsem si od něj dopis a poděkovala. Poté ustoupil, otevřel mi zadní dveře a já s tichým Děkuji, nastoupila.

Když za mnou zavřel dveře, nasedl na své místo a vyjel neznámo kam, otevřela jsem dopis od Justina a pustila se do čtení.

Má milovaná Ariano,
Omlouvám se, že jsem pro tebe nemohl přijet osobně, ale musel jsem si ještě něco zařídit. Snad ti to moc nevadí.. Každopádně budu na tebe čekat. ♡ Teď ti Harry dá další obálku s nápovědou co se bude dít dál a kde mě najdeš ♡
Tvůj Justin

Zamračila jsem se nad obsahem dopisu a ještě jednou si ho přečetla.

Pak jsem se podívala na Harryho, který soustředěně držel volat a promluvila.

''Co znamená, cituji: Teď ti Harry dá..'' Nestačil jsem to dokončit, protože mi Harry podal další obálku v levandulové barvě.

Bože.. Miluji věci v levandulové barvě. Ale to nemohl vědět..

Okamžitě jsem obálku otevřela a jediné co v ní bylo byl malinký lísteček.

Řekni té paní Tvé jméno. Ona už bude vědět co má dělat ♡

Znovu jsem to nechápala. Jak to myslí?

V tu chvíli ale Harry zastavil a stáhl mé okýnko.

Najednou jsem zahlédla nějakou paní s stánkem s květinami. Přešla k autu a podívala se na mě.

''Jste Ariana Grande?'' Zeptala se a já přikývla.

Přešla zpět ke svému stánku, poohlédla se okolo sebe a ze strany vytáhla nádhernou kytici s světle růžovými a bílými růžemi.

Přešla až k autu s s tichou větou, "Ta je pro Vás." Mi ji podala. 

''O můj bože..'' Vydechla jsem a opatrně si kytici převzala.

''Mockrát děkuju.'' Pousmála jsem se na tu paní a ona přikývla.

Harry pomalu zatáhl mé okno, paní odešla ke svému stánku a my vyjeli dál.

Když jsem si růže prohlížela, zjistila jsem, že je v nich vložený vzkaz.

Jak se ti líbí růže miláčku? Ne neodpovídej, řekneš mi to pak ♡ Teď Tě čeká další zastávka. Doufám, že se ti bude líbit víc.

Další zastávka? Další dárek? Zbláznil se? Až ho najdu, vlepím mu jednu obrovskou pusu, která bude jen takový začátek těch dalších milionů pusinek.

Otočila jsem ten vzkaz a tam bylo jen jedno slovo. ZLATÍČKO. Usmála jsem se nad tím a s zavřenýma očima si čuchla růží..

Než jsem se nadála, Harry opět zastavil. Venku už stála nějaká paní s světle růžovou krabicí a bílou stužkou.

Stáhla jsem okýnko a pozdravila paní s úsměvem ve tváři.

''Ariana Grande?'' Zeptala se.

''Ano, to jsem já.'' Pousmála jsem se a ona mi pomalu podala tu krabici s dírami.

Proč má ta krabice díry?

''Opatrně.'' Pronesla a já přikývla.

''Děkuji.'' Pousmála jsem se a ona přikývla. Pak odešla a my jeli dál.

Nedalo mi to, protože mi přišlo, že se v té krabici něco hejblo. A tak jsem pomalu rozdělala krásnou bílou mašli a otevřela víčko.

Hned jak jsem ji uviděla jsem se neudržela a rozplakala se. V té růžové krabici leželo malé stěňátko. Nebyla jsem schopná určit jeho plemeno, ale už teď jsem ho milovala.

Bože Justine ty víš jak na mě..

Opatrně jsem to drobátko vyndala z krabice a vzala si ho do náruče. Přitom jsem cítila, jak mi po tvářích stékají slzy.

Nebyly to slzy smutku, ale štěstí. Kdykoliv totiž vidím něco roztomilého, rozpláči se.

Po chvíli jsem zjistila, že je to holčička. Unavená holčička, a tak jsem ji položila zpět do krabice, ve které měla hedvábný pelíšek. A samozřejmě vzkaz.

Vzala jsem si ho a začala číst.

Nevěděl jsem jaký dárek ti dát.. Takový, který by ti zůstal déle než růže a Ty, při jakýmkoliv pohledu na tu věc (V tomto případě na toho prcka) jsi si okamžitě vzpomněla na mě. Septal jsem si seznam věcí, které máš ráda a vyšel do centra. Nic mi ale nepadlo do oka. Když v tom jsem šel kolem útulku, vzpomněl jsem si, že miluješ spy a Ophelii, Coco, Siriuse, Fawkes, Cinnamon a Toulouse máš všude s sebou, neodolal jsem a zkusil štěstí.
Okamžitě jak jsem ji uviděl, věděl jsem, že se ti bude líbit. Tak snad jsem se trefil. :) ♡ Tvůj Justin.

To víš, že ses trefil. Pomyslela jsem si a pousmála se na to ospalé zlatíčko v mém klíně.

Opět z druhé strany vzkazu bylo jedno slovo. DOMA.

Tentokrát jsem to nepochopila. Zlatíčko a doma?

Jeli jsme dál, když v tom jsem si všimla, že si mě Harry v zrdcátku prohlíží. Jsem snad ušpiněná?

Prohlédla jsem se, ale nic. Neměla jsem být od čeho ušpiněná. Zvedla jsem tedy pohled zpátky k jeho očím, které se už dívali před sebe.

Najednou jsem si všimla, že se blížíme k nějakému domu. Nebyl to obyčejny dům, byla to vila.

Hodně moderní vila, tipla bych si, že byla do tvaru kruhu a celá ze skla a železa.

Přijeli jsme před bránu, která se sama otevřela a Harry mi podal další obálku.

Pokud toto čteš, máš všechny dárky u sebe a jsi na cestě za mnou. (Samozřejmě, pokud Harry nepopletl obálky)

Při poslední větě jsem se mírně zasmála a pokračovala v čtení.

Teď Tě čeká.. Takové poslední překvapení.. Ale neřeknu ti, o jaké se jedná. ♡

Justine, Justine.. Ty mě asi vážně nepřestaneš překvapovat.

Z druhé strany dopisu bylo další slovo. VÍTEJ.

Počkat.. To je skládačka? Zlatíčko, doma a vítej. Tákže.. Vítej doma zlatíčko? Není to nic velkého a originálního, ale i jeho snaha se mi líbila.

Harry zastavil u domu, do kterého vedla cestička z svíček. Svíčky.. (Symboly romantiky?)

''Já tu zůstanu slečno, nechte tady ty dva dárky a běžte dovnitř. Šéf už na Vás čeká.'' Pousmál se na mě a já přikývla.

Opatrně jsem položila krabici s maličkou na sedačku vedle sebe a vyšla z auta. Zavřela jsem za sebou dveře a zamířila do domu.

Na dveřích domu byl další vzkaz, který jen potvrdil to, co jsem si říkala sama pro sebe. Stálo na nich "Vítej doma zlatíčko."

S úsměvem jsem vstoupila a ocitla se v chodbě. Všude bylo rozsvíceno a místo svíček se na zemi válely další a další růže, za kterými jsem šla.

Myslela jsem si, že mě zavedou za Justinem a měla jsem pravdu. Prošla jsem chodbou, obývákem, kuchyní, terasou až na zahradu, která byla obrovská a ve tvaru kruhu.

Uprostřed byl prostřený stůl pro dva. U něj stál už připravený Harry s prckem v náručí. Zajímalo by mě, jak se sem tak rychle dostal. Poznamenala jsem v hlavě. 

Dívala jsem se všude okolo a přitom mířila doprostřed zahrady k tomu nasvícenému a prostřenému stolu. Mohla jsem se snažit jak jsem chtěla, ale Justina jsem nikde neviděla. 

Trochu jsem posmutněla, ale jakmile jsem byla kousek od stolu, zahlédla jsem ho ani né metr přede mnou. Usmála jsem se a přeběhla k němu. 

Usmíval se stejně jako já, oči mu svítili jako dvě hvězdy a já si ho k sobě přitáhla za krk do obětí, které mi opětoval. 

''Chyběl jsi mi..'' Šeptla jsem mu do ucha a on se usmál. 

''Ty mě taky..'' Políbil mě na krk a pak se na pár milimetrů odtáhl. 

''Jsem zvědav, jak to zvládneme až budu na Tour..'' Mírně se pousmál, ale pak ten chabý úsměv opadl. 

''Zvládneme to.'' Řekla jsem a opřela si své čelo o to jeho. 

''Musíme.'' Zašeptala jsem na jeho rtech, na které jsem ho následovně políbila. 

Musím uznat, že ráno jsem si nemyslela, že by dnešek mohl být tak kouzelný.. Ale opravdu se to dělo a já byla šťastná, že ho můžu mít u sebe. 

Poté, co jsme se od sebe odtáhli, jsme si sedli ke stolu a dali si  vynikající večeři, kterou nebylo nic jiného, než Justinovi oblíbené špagety. Byly opravdu vynikající a ještě víc mi chutnaly, když jsem zjistila, že je vařil sám Justin. 

Při večeři jsme si povídali o různých věcech a přitom popíjeli šampaňské. Jak už jsem říkala.. Bylo to jedním slovem kouzelné. 

''No.. Je mi blbé se ptát, ale já fakt musím. Vím, že jsme spolu už nějaký ten čas, ale tohle jsem se o tobě ještě nedozvěděl. Taky vím, že miluješ svojí práci a všechny věci s tím spojené. Miluješ svou rodinu, nejbližší a hlavně své psi. Ale nevím, co děláš ráda.'' Pronesl a já se usmála, položila jsem příbor a usušila si rty o ubrousek.

''Kdyby ses mě zeptal před tím, než jsem začala být slavná.'' U posledního slova jsem udělala malinké uvozovky.  ''Bych ti řekla, právě to, co se mi teď děje. Zpívala, a plnila si sny.. Ale teď?'' Mírně jsem nadzvedla jedno obočí a Justin mě bedlivě poslouchal. 

''Přála bych si chodit na pláž, jíst hodně ovoce a bavit se s nejbližšími, při poslechu letní hudby v létě.'' Pousmála jsem se nad tou představou a mírně přivřela oči. 

Justin se usmál a pokýval hlavou na souhlas. ''To je opravdu hezké a velmi komplikované přání.'' Pronesl a já přikývla. 

''Vzhledem k tomu, co se poslední dobou děje.'' Dořekl to, co začal a já nemohla jinak, než opět přikývnout. 

''Přesně tak, proto je to mé nejoblíbenější přání, které si schovávám na nejlepší chvíli.'' Pousmála jsem se a položila jsem ruku na stůl. 

Justin si toho všiml a mírně se pousmál. Nenápadně položil ruku na stůl, přesně na tu mou. 

Podívala jsem se mu do očí a opět v nich zahlédla ty okouzlující jiskřičky, na které mě učaroval, stejně tak s jeho úsměvem. 

''Miluji Tě, Justine.'' Šeptla jsem a on se usmál. 

''Miluji Tě Ariano.''