Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

☆41☆ Štěstí i Smůla

Když jsem se podívala na židli, na které seděla osoba, kterou jsem vůbec nečekala, nemohla jsem uvěřit svým očím.

''O můj bože!'' Vypískla jsem a zakryla si ústa.

''Spousty lidí jsem takto překvapila, ale ještě nikdo mě nenazval Bohem.'' Zasmála se Nicki a já zhluboka dýchala.

''O můj bože..'' Šeptla jsem a ucítila, jak mi po tvářích stékají slzy štěstí.

''Jsem už dlouho Tvoje obdivovatelka.'' Natáhla jsem k ní ruce a ona je přijmula.

''To jsem ráda, protože když jsi se ukázala světu, řekla jsem si: "Teda ta holka má ale hlas..".'' Pronesla a já s brekem se tomu zasmála.

''Jinak já jsem Nicki Minaj.. Budu ráda, když mi budes tykat.'' Usmála se a natáhla ke mě ruku.

Chvíli jsem na ni koukala jak na zjevení a pak její ruku horlivě přijmula.

''Ariana Grande, rozhodně velice ráda ti budu tykat. Mohu Tě obejmout?'' Uculila jsem se a ona se usmála.

''Ale samozřejmě zlatíčko.'' Rozpřáhla ruce a já ji objala. Páni.. Ta má pevná prsa. Bože, co mě to napadá?

Když jsem se od ní odtáhla, podívala jsem se na Frankieho, který se usmíval a také ho silně objala. Přece jenom on to celé zařídil..

''No nic.. Moc ráda jsem Tě poznala Ari, ale už budu muset jít.. Za chvíli mám vystoupení.'' Pousměje se na mě a já přikývnu.

Společně s svými lidmi pak odešla ze své šatny a já Frankieho ještě jednou objala a poděkovala mu.

''Jsi ten nejlepší brácha, jakého kdy můžu mít.'' Pronesla jsem s úsměvem a on se uculil.

''Ále nech toho.. Ještě se budu červenat.'' Pronesl jako holka a nevím jak to udělal, ale začaly se mu červenat tváře.

Zasmály jsme se tomu a pak se vydaly do zákuslisí sledovat vystoupení Nicki.

Celou dobu jsem tancovala, pak jsem ale zesmutněla ze vzpominky na Justina. Kde asi je? A co dělá?

Nedalo mi to. Nepozorovaně jsem se zdejchla a popadla telefon. Zašla jsem někam, kde bylo víc klidu a znovu se mu snažila dovolat.

*Pííp*
*Píííp*
*Píííp*
''Dostaly jste se do hlasové schránky. Zanechte vzkaz po pípnutí.''
*Píp*

''Justine.. Tady Ariana, prosím ozvy se. Bojím se o tebe..'' Pronesla jsem a típla hovor.

Když jsem se otočila, vylekala jsem se. Přede mnou stál Frankie s Scooterem.

''Nerad to říkám.. Ale je čas. Stopni si dole taxíka a jeď za ním. Určitě na tebe čeká.'' Pousmál se na mě Frankie a já si povzdechla.

''Frankie to nejde.. Jsem tu s tebou.. A navíc Juszin je v LA-'' Nedokončila jsem to.

''Není v LA.. Je tu v Miami. Ve svém domě.. Schodou náhod včera musel sem zajet, kvůli nějaké práci..'' Pronesl Scott a mě se zadrhl dech. To jsem nevěděla..

''T-tak fajn.'' Chtěla jsem Frankieho obejmout, ale on mě zastavil.

''Žádný obímání. Padej.'' Zasmál se a ukázal na východ. Scooter s nim souhlasil.

Usmála jsem se a přikývla. Vzala jsem si své věci, rychle Frankieho políbila na tvář a prchala k východu.

Vyšla jsem ven a stopla si prvního taxíka, který jel kolem. Štěstí, že jsem zvyklá z Los Angeles.. Počkat! Nemám adresu!

Najednou mi v ruce zavybroval telefon. Zpráva. Rozklikla jsem jí a usmála se. Bože díky za Scootera.

Nasedla jsem a nadiktovala adresu, kterou jsem měla napsanou ve zprávě. Odjely jsme dřív, než si mě stačili všimnout novináři.

''Bude to 5.35$'' Pronesl taxikář, který zastavil u velkého domu.

Přikývla jsem, zaplatila mu a vystoupila. Zhluboka jsem se nadechla a zaslechla, jak taxík odjíždí.

Dobrá zpráva byla, že se v oknech svítilo. Špatná, že se tam mihotá víc stínů než by mělo..

Mám tam jít nebo ne..? Ptám se sama sebe. Jdi tam! Třeba tam má jen kamarády.. Povzbudí mě vnitřní hlas a já mu dám za pravdu.

Přejdu k hlavním dveřím, protože je brána překvapivě otevřená. Přemáhám se, jestli mám zaťukat nebo zazvonit..

Z domu se line tlumená hudba a něčí smích. Zaháním špatné myšlenky na to, že tam má Justin dívku a zazvoním.

''Hh..'' Zasměje se někdo. Zazvoním tedy znovu.

''Ššš.. Miláčku někdo zvoní.'' Zasmál se.. Dívčí hlas?!

''Jdu otevřít.'' Pronese někdo a než stačím rychle zmizet, dveře se otevřou a v nich stojí snědá brunetta. Měla na sobě jen černou mini sukn a podprsenku, nad kterou byli vidět čerstvé cucáky.

Okamžitě jako bych zapomněla mluvit a dýchát zároveň. To není možné... Ne.. Ne. To by Justin neudělal! Asi jsem si spletla adresu.

''Přejete si?'' Pousměje se mile.

Nevěděla jsem co říct, když jsem se ale nadechovala k odpovědi typu: Asi jsem si spletla adresu.. Nebo tak něco.

Za jejími zády se objevil usměvavý Justin. Když ale zaznamenal mou přítomnost, jako-by skameněl.

''A do pytle..'' Šeptl.

''Proto nezvedáš telefony? Krásné. Přeji hezký večer.'' Falešně jsem se usmála na tu dívku a rychle odešla.

Nestihl nic říct, ani mi to vysvětlit. Jednoduše jsem s slzami v očích utekla. Běžela jsem co nejrychleji mi podpatky dovolily.

Když jsem zaslechla, jak nastartoval své stříbrné Ferrarri, zahnula jsem někam do keře a schovala se. Projel kolem mě a když jsem si byla jistá, že je pryč, zavolala jsem si taxík a odjela.

Napadlo mě se vrátit zpět na Jingle Ball, ale to by si na mě novináři smlsli. A tak jsem zamířila domů.

Když mi ale taxík zastavil před vchodem.. Zamyslela jsem se. První, kam Justin zajede je ke mě domů. Teda pokud na to má kuráž.

Vyšla jsem tedy do ulice a šla na mé nejoblíbenější místo. Jen jeden člověk ví o tom, že tam chodím.. A to je Frankie. Tomu ale věřím a tak jsem se tam v klidu vydala.

Procházím parkem se sklopenou hlavou ke svým špinavým a mokrým lodičkám. Už nejsou bílé..

I když je Miami plážové a teplé místo, dnes pršelo a tak je všude mokro. Navíc se začíná stmívat a být zima.

Přitáhnu si víc k sobě kabát a sednu si na mokrou lavičku. Se sklopenou tváří do svého klína poplakávám a vzpomínám na chvíle s Justinem. Ani si nedokážete představit jak to bolí. To už je podruhé!

Několikrát mi zavybruje telefon při informaci příchozího hovoru, ale ať už je to kdokoli, típnu hovor a brečím dál.

Zaslechnu něčí kroky, ale ignoruji je. Sedím v té samé pozici a brečím. Po chvíli se ta osoba ozve.

''Ari co se stalo?'' Šeptl Frankie a já na něj pohlédnu.

Při pohledu na můj obličej se zděsil. To je to tak hrozné..? No, možná že ano.. Měla jsem řasenku a makeup.. K tomu slzy.. No.. to asi není hezký obrázek.

Okamžitě mě objal a tím mě zvedl z lavičky. Bylo mu úplně jedno, že jsem byla celá promáčená a rozteklá jako zmrzlina. Věděl, že teď potřebuji jen a jen objetí.

Když se můj dech trochu sklidnil a slzy přestaly téct, pustil mě. Podíval se mi do promáčených očí a hledal odpovědi na jeho nevyrčené otázky.

''Pojď domů.. Pak nám vše vysvětlíš..'' Pronesl nakonec a já jen přikývla.

Neměla jsem sílu protestovat a navíc mi byla zima. Byla jsem promrzlá a nejspíš si zadělala na zápal plic.

Nasedly jsme do auta, kterým sem Frankie přijel a odjely k nám domů. Chtěla jsem se Frankieho zeptat, jestli mu volal Justin.. Nebo jestli ho někde neviděl.. Ale zmohla jsem se jen na klepání kosy.

Než jsem se nadála, zastavily jsme před domem. Oba jsme celou cestu mlčely. Frankie na mě před chvílí pustil klimatizaci a tak jsem si užívala tepla.

''Co se stalo, že jsi brečela?'' Začal vyzvídat a mě se do očí nahrnuly slzy.

''Justin.. On...'' Než jsem ale stačila dokončit větu, pláč mě umlčel.

''Ššš.. Řekneš mi to doma, v klidu, objetí a s zmrzlinou plus s filmy. Dobře?'' Objal mě a já přikývla.

Jako na povel jsem zadržela pláč. Vylezla z auta a cupitala domů. Frankie nebyl pozadu, zamkl své auto a odemkl dům.

Okamžitě jsem se zula a přeběhla do svého pokoje dřív, než si mě všimla mamka.

Frankie ji pak uklidnil, že jsem v pořádku, jen trochu mokrá od deště. Jejich rozhovor jsem ale přestala poslouchat, když jsem se zavřela v pokoji.

Všechno ze mě spadlo na zem s mojí pomocí a já zamířila do své koupelny, ve které jsem tak dlouho nebyla.. Většinou jsme totiž v LA, kde má mamka práci.

Pustila jsem horkou vodu do vany a došla k umyvadlu se odlíčit. Rozpustila jsem si vlasy a dala stranou příčesky.

Nakonec jsem své vlasy svázala do drdolu a zamířila do vany. Pomalu jsem se ponořila do horké vody a zavřela oči.

❗❗👇👇Otázka👇👇❗❗
Co říkáte na Justina? 😕 A na to jak se zachovala Ariana? Popř. Měla se zachovat jinak? 😏

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro