☆30☆ Show
Hned se spustila bouře blesků a otázek, které patřily mé osobě. Jen jsme kolem nich prošly a nasedly do auta. Až tehdy jsem si nahlas oddechla.
Auto zastavilo až před velkou budovou s velkou cedulí označující jméno Show, na kterou mířím. Celou cestu jsem byla děsně nesvá a sama sebe jsem se ptala co budu dělat. Nebo spíš co můžu dělat.
Scott mě popostrčil, abych vystoupila a já s povzdechem chytla kliku a otevřela dveře.
Zase ty blesky, už mě z toho štípou oči. Zakryla jsem si oči rukou a pokračovala v chůzi až do budovy. Okolo mě běhal Jack a dělal mi cestu, jinak bych tou bandou bláznivých paparazziů nikdy neprošla.
Když jsme se konečně dostaly do budovy, mohla jsem se volně nadechnout. Žádne lepení paparazziů. Ještě že sem nesmí..
''Oh, ty musíš být Ariana. Ráda tě poznávám. Zákulisí do Show...'' V tu dobu jsem tu ženu s blonďatýma vlasama přestala poslouchat. ''Tudy.'' Ukázala na schody a já líně vyšla vpřed.
Jack šel po mém levém boku, Scott po pravém a ta blondýna, která neustále o něčem mluvila šla před námi. Začínala mě z toho jejího havraního hlasu bolet hlava, ale i tak jsem z tváře nespouštěna falešný úsměv.
Netrvalo dlouho a my došly do maskérny, ta blondýnka, která se jmenovala Carrie mě posadila na nějakou židly a tam mi další paní mi upravila makeup do dokonalosti.
Mé trochu rozcuchané vlasy uhladila a nakonec jsem se dostala až ke schodům, které vedly na scénu.
''Dobře. Za dvě minuty začínáme. Zatím se mějte.'' Usmála se na nás Carrie a zmizela někde za námi.
''Ari, chci jen aby jsi věděla, že musíš být v klidu. Tvý fanoušci chtějí vidět tu krásnou, milou a usměvavou Arianu, kterou znají. Když nebudeš v klidu a nebudeš se usmívat, poznají, že je něco v nepořádku. Věřím ti.'' Pousmál se na mě Scott a já přikývla.
Zavřela jsem oči a představila si tu nejlepší a nejhezčí vzpomínku, hned se mi na tváři vyrojil úsměv a Scott potěšeně vydechl.
''Tak se mi líbíš, jen tak dál. Mám tě rád.'' Rychle mě obejmul a já přikývla. Otočila jsem se k scéně, na které se už pohybovala žena ve středním věku. Byla oblečená do elegantních šatů nad kolena červené barvy a té samé barvy měla i lodičky. Na obličeji lehký makeup a příjemný úsměv.
''Vítejte u odpoledních zpráv, dobré odpoledne Ameriko!'' Zvolala vesele, když někdo zvolal 'AKCE!'
''Dnes tu máme speciálního hosta, o kterým se teď hodně mluví. Určitě znáte krásnou, usměvavou a velmi milou.. Arianu Grande!'' Zvonu zvolala velmi vesele a muž, který měl na hlavě mikrofón se sluchátky na mě kývl a popostrčil k scéně.
Vyšla jsem ty dva schůdky, nahodila úsměv a přešla k té paní.
''Velmi ráda tě poznávám Ariano, jsem Caroline Anderson.'' Usmála se na mě a potřásla si se mnou.
''Ariana Butera Grande.'' Úsměv jsem ji opětovala.
''Posaď se a pověz nám, je pravda, že chystáš své první debutové album?'' Začala. Nejdříve jsme se posadily a pak jsem jí jednoduše a mile odpověděla.
''Ano je to pravda.'' Usmála jsem se.
''Co všechno bude obsahovat a jak se bude jmenovat?'' Zajímala se.
''Bude se jmenovat Yours Truly. Obsahuje dvanáct písniček a z toho čtyři spolupráce.'' Odpověděla jsem s úsměvem.
''Páni, no to je super. Už se těšíme. A prozradíš nám o jaké spolupráce jde?'' Znovu položila otázku a já se uchechtla.
''To neprozradím, něco musí být přece překvapení ne?'' Zasmála jsem se tomu a ona přikývla. ''Ale určitě o jedné spolupráci víte.'' Poznamenala jsem nakonec.
''Ano, to víme. Jedná se o spolupráci s Macem Millerem. Zaslechly jsme, že jsme se velmi rychle skamarádily.'' Usmála se.
''Ano to ano, Mac je velmi milý a rozhodně upřímný. Spolupráce s ním byla velmi příjemná.'' Pronesla jsem a jí zajiskřilo v očích.
''Páni, mohla by jsi to rozvést?'' Pokračovala.
''Chtěla jsem tím říct, že bylo super strávit pár dní s někým, kdo ví co chce a nebojí se říct svůj názor nebo kdykoliv pomoci.'' Pronesla jsem a ona přikývla.
''To zní zajímavě.. Když už jsme u těch spoluprací, je mezi nimi i nějaká spolupráce s Justinem Bieberem?'' Zajímala se a já nevěděla co říct.
''Ne, není.'' Řekla jsem nakonec. Bylo poznat, že s touto odpovědí nebyla spokojená, ale já to dále nechtěla nějak rozebírat. Bohužel to co já chci a nechci nikoho nezajímá.
''A jak to teď mezi tebou a Justinem je?'' Začala.
''No, nevím co chcete slyšet, ale asi už víte, že s ním nejsem. Z čehož vyplívá, že jsme se rozešly.'' Pronesla jsem v klidu a zadržela slzy.
''Ou.. To je mi moc líto..'' Pronesla milým hlasem a pohladila mě po rameni.
''A jak se to vůbec stalo? A kdy?'' Naléhala a já se snažila mírně usmívat.
''No.. vlastně se to celé stalo narychlo. Nějakou chvíli jsme spolu chodily, abychom zjistily, jestli k sobě něco cítíme. Po pár měsících, kdy Justin cestoval po zeměkouli jsme si ale uvědomily, že to nemá cenu a v dobrém se rozešli.'' Mykla jsem rameny, jakoby to bylo vše dobré. I když nebylo.. Nebo aspoň v mém srdci ne.
''Aha.. Takže jste teď v kontaktu a kamarádi?'' Zajímala se a já přikývla.
''No, tak to bude asi vše. Moc ti děkujeme, že jsi sem přišla.'' Pousmála se na mě a já přikývla, jakoby to byla samozřejmost.
''Momentálně Vám hodíme reportáž z New Yorku a za chvíli se opět vrátím s novinkami.'' Pronesla Caroline a usmála se do kamery.
''Stop! Super.'' Usmál se nějaký pán, který seděl vedle kameramana.
''Dobře. Děkujeme ti za tvůj čas Ariano. Jsi vážně velmi milá. Držím ti všechny mé palce do budoucna.'' Mrkla na mě Caroline a potřásla si se mnou.
''Děkuji.'' Usmála jsem se a odešla.
V zákulisí na mě Scott kývl a očima se mě ptal: Všechno v pořádku? Jen jsem přikývla na nevyrčenou otázku a pomalu procházela zákulisím.
''Byla jsi úžasná.'' Pousmál se na mě Scott a já přikývla.
''Děkuji.'' Děkovně jsem se na něj pousmála a vycházela z místnosti.
''Pro dnes už máš volno. Chceš si zajít ještě na oběd, nebo chceš jet rovnou domů?'' Zeptal se a ja se snažila na tváři držet úsměv, aby nikdo nepoznal jak jsem vevnitř zničená.
''Domů. Potřebuji si vše promyslet a odpočinout si.'' Podívala jsem se mu do očí a on přikývl.
Vyšly jsme společně s Jackem za zády ven, kde bylo pár paparazziů, ale naštěstí jsme dřív nastoupily do auta než se na něco začali vyptávat.
V autě jsem opět vydechla všechen vzduch, který se mi usadil v plicích při východu z budovy.
Unaveně jsem přivřela oči a zabručela, když mi začal vybrovat telefon. Otevřela jsem oči a zjistial, že mi píše Justin.
💜Juss💜: Ariano co se stalo? Co jsem udělal?
💜Juss💜: Co měla znamenat ta Show?
💜Juss💜: My se rozešly? 😔
💜Juss💜: A co ty kecy o Macovi?
💜Juss💜: Notak Ariano. Přestaň mě ignorovat a odpověz!
💜Juss💜: Začínám být naštvaný 😠
💜Juss💜: Fajn jak chceš!
Přečteno. ✔
Po tváři mi stekla jedna slza a já ji hned usušila. Scott mě mile pohladil po rameně a já se pousmála.
''Myslíš, že mi odpustí?'' Šeptla jsem.
''Má tě až moc rád, aby ti odpustil.'' Pousmál se a já přikývla.
*****
Po pár minutách jsme dojely ke mě domů. Vyšla jsem ven, zavřela za sebou dveře a dívala se za autem, které mizelo za zatáčkou.
Nakonec jsem napsala Alex, jestli může za mnou přijít a ať přinese zmrzlinu. Ona ví co to znamená a tak nečekám na odpověď a zamířím do domu.
''Jsem doma!'' Zvolám, ale nikdo se neozve. Ani štěkot malé Coco, která si za tu dobu více oblíbila mamku a tak je nejspíš i s ní v práci.
Vyřízeně jsem skopla lodičky z nohou a vyšla schody do svého pokoje. Hupsla jsem na postel a nechtěně usnula.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro