Z pohledu Ariany

O měsíc později
Je to už měsíc. Měsíc od toho, co jsem se probudila v hotelovém pokoji ve své posteli po boku Justina. Od té doby si nepamatuji, že bych se jinak probudila.

A dnes tomu nebylo jinak. Jako každé ráno, jsem se probudila jako první. Pro tentokrát čelem k Justinovi.

Sladce spinkal a mě bylo líto ho vzbudit, a tak jsem pozorovala rysy v jeho tváři a poslouchala jeho pravidelné oddechování.
Z ničeho nic nespokojeně zabručel.

''Nekoukej tak na mě..'' Zabručel a já se usmála. 

''Promiň, nechtěla jsem tě vzbudit.'' Pronesla jsem potichu a políbila ho na nos. Jen se usmál, ale oči nechal stále zavřené.

''Kdy máš být ve studiu?'' Promluvil tím jeho ranním chrapákem a já se k němu přitulila.

''Až ve dvě.'' Pronesla jsem klidně a on mě políbil do vlasů.

''Tak to máme spousty času.'' Zašklebil se a já hned věděla, na co myslí.

''Hele, nemysly na úchylárny.'' Zasmála jsem se a on se mnou.

''Já tu nejsem ten, kdo si hned myslí tohle.'' Zasmál se.

''Jo jo, jasně. To ti tak věřím. Za ten měsíc tě mám už přečteného.'' Zasmála jsem se a on prudce otevřel oči.

Najednou se otřásla postel, zašuměla deka a než jsem se nadála ležel nademnou. Vedle mé hlavy měl položené obě ruce, aby mě nezalehl a díval se mi do očí.

''To už je to měsíc?'' Vyhrkl než jsem se stačila na něco zeptat nebo nějak zareagovat.

Jen jsem přikývla, on se usmál a přilepil na mé rty. Trvalo to jen chvíli, ale i tak jsem se zamilovala do jeho rtů, které jsou mojí drogou.

''Mám tě rád Shawty, víš to? A každým dnem tě mám radši a radši. Nevím jestli je to láska, ale vím, že jsi v mém životě důležitá a že nikoho jiného než tebe nechci po svém boku. Jsi úžasná, jsi milá, jsi krásná a sexy. Jsi nadaná a nejlepší.'' Pronesl a znovu se mi přilepil na rty.

Tentokrát náš polibek prohloubil a víc se na mě přilepil. Jeho polibky jsem opětovala a nemohla se ho nabažit. Bohužel naši překrásnou chvilku zničilo klepání na dveře.

''Ari? Promiňte, že vás ruším vy dvě hrdličky, ale teď mi volal Scott. Nahrávání se přesouvá, za půl hodiny máte být na místě.'' Pronesla mamka, hned jak vlezla do mého pokoje bez vyzvání.

''Mami! Tos mi to nemohla říct za dveřmi nebo aspoň počkat na vyzvání?'' Nechápala jsem a zakryla se.

''Promiň zlatíčko, příště už se polepším.'' Zasmála se a zase odešla.

Hodila jsem sebou do polštářů a zakryla si rukama obličej. Bože, můj. To byl takový trapas.

''Buď v klidu. Jsem na to zvyklý, moje máma je úplně stejná.'' Zasmál se a já na něj pohlédla.

''Fakt?'' Zeptala jsem se s nadějí, že moje máma není sama kdo je úplně praštěnej.

''Jasně. Možná že je i horší,'' Zasmál se. ''ta kdyby mohla, tak při intimní chvíli ti vleze do pokoje a zeptá se, jestli mám kondom.'' Přiznal a já propadla záchvatu smíchu.

''No to kecáš.'' Pronesla jsem mezi smíchem a on s úsměvem na rtech zakroutil hlavou do nesouhlasu.

''No to ne. Počkej až ji poznáš.'' Pousmál se a mě smích přešel.

''Myslíš, že mě bude mít ráda?'' Podívala jsem se mu do očí a on přikývl.

''Když tě mám rád já..'' Pohladil mě po tváři a já čekala co řekne.  ''Tak tě bude mít ráda i ona.'' Políbil mě na rty a já se usmála.

Najednou se odtáhl a promluvil.  ''Měly bychom jít. Scott nemá rád opozdilce. Vlastní zkušenost.'' Uchechtl se a já přikývla.

Vstala jsem z postele a přešla do koupelny, provedla jsem ranní hygienu, namalovala se.. Znáte to.

Pak jsem přešla k šatníku a vytáhla si obyčejné bíle tričko bez ramínek. Černé skinny a nějakou bundu navrch, aby mi nebyla zima. Vše jsem si oblékla a vešla do pokoje, kde už čekal připravený Justin.

''Sluši ti to.'' Usmál se a přitáhl si mě k sobě.

Hned se mi přilepil na rty a hladil po zádech. Po chvíli jsem se ale odtáhla, na tohle máme přece čas jindy.

''Pojď. Musíme jít.'' Usmála jsem se nad jeho obličejem a on protočil očima.

''Přiznám se, že se mi nikam nechce. Sice je to úžasné a zábavné nahrávat písničky pro fanoušky.. A pak poslouchat to, jak znají text, ale vůbec na sebe nemáme čas.'' Kňučel mezitím co jsem si dávala důležité věci do kabelky.

''Ále klid. Uvidíš, že na sebe budeme mít čas.'' Snažila jsem se ho uklidnit a on přikývl.

Jemně a rychle jsem ho políbila, vzala za ruku a táhla ven z pokoje. Po schodech dolů, do kuchyně za mamkou, která se usmívala jako sluníčko. No.. Já na tom nebyla o moc lépe.

''Ták už jedete? Budete muset jet svým autem zlatíčka, já musím do práce.'' Pronesla a já přikývla.

''Jo a tady máte svačiny.'' Vrazila nám do rukou sáčky s jídlem a já se usmála. Mám celkem hlad..

''Mějte se hezky a zatím paa.'' Rychle mi vlepila pusu na tvář a přeběhla do předsíně. Justin se za ní díval s nechápavým obličejem a já se mu smála. U nás je totiž úplně normální, že nestíháme.

''Tak pojď jdeme. Určitě si zvykneš.'' Zasmála jsem se mu, vzala ho za ruku a táhla do předsíně kde už mamka nebyla.

Obula jsem si své oblíbené bílé lodičky a čekala na Justina, až si obuje své Vans a budeme moct jít.

Naštěstí mu to moc dlouho netrvalo a tak jsme rychle vyrazily k autu. Justin mi gentlemansky otevřel dveře a já ho popohnala ať kašle na slušné chování a nasedá. Ten se tomu jen zasmál, rychle oběhl autu a nasedl.

Co nejrychleji nastartoval, zařadil a vyjel. Ani nečekal na to, než se zavře brána, jak je to mým zvykem a šlápl na pedál.

Za deset minut jsme pak parkovaly na soukromém parkovišti, které je určeno pro nás a pracovníky studia. Rychle jsem vystoupila a Justin nebyl pozadu.

Přeběhly jsme k zadnímu vchodu, odemkla jsem dveře a společně jsme vstoupily.

''No konečně, kde jste? Scott tu šílý.'' Promluvila na nás Amy, kterou jsme potkaly po cestě. Mimochodem Amy je žena, která tu různě vypomáhá. Je moc hodná, nosí nám svačiny, kafe, je to taková přidej podrž jak se říká.

''No jo Amy. Mamka nás vzbudila pozdě.'' Zašklebila jsem se a ona přikývla.

Vstoupily jsme do mé místnosti a všechny oči se upřely na mě.

''Ariano! Justine!'' Zvolal vesele Scott a objal nás.

''Ahoj Scotte, co se děje, že jsme sem musely dřív?'' Zajímala jsem se, když jsem opustila jeho náruč.

''Jo.. Za to se omlouvám, ale máme spousty práce. Pamatuješ jak jsem tě žádal, aby jsi mi dala všechny texty tvých už napsaných písniček, ty jsi mi je donesla a já ti slíbil, že si je co nejdříve přečtu a řeknu co s nimi?'' Dokončil svůj prolog a já horlivě přikývla. Začínám být nervózní, že se mu ani jeden text mé písničky nelíbil.. Poslední dobou mi najeho názorech dost záleží.

''Ty texty jsou báječné, fakt se ti povedly a já cítím, že budou mít úspěch. Pro začátek jsou výborné. Proto máme spousty práce-'' Nedořekl to co chtěl, protože jsem mu skočila do řeči.

''To fakt?!'' Vypískla jsem.  ''Opravdu se ti líbily?'' Radovala jsem se a on jen přikývl hlavou.

''Ano, líbily a hodně. Jen to bude trvat dlouho, než je všechny přezpíváš, udělá se k nim hudba, pak i videoklip.. Nakonec dát na YouTube a udělat reklamu.'' Zašklebil se Scott a já přikývla.

''Super. S tím jsem určitě počítala, jen.. Cca asi jak dlouho by to trvalo? Jen tak pro přehned.'' Pronesla jsem a Scooter se na chvíli zamyslel.

''Asi rok. Mluvil jsem s Lipman(-ovými) a oni se vším souhlasily, pod podmínkou, pokud budeš souhlasit ty. Udělají reklamu, založí ti Instagram, Facebook a Youtube. To jsou tři základní sociální sítě, které budeš muset mít a vést. Své soukromé účty, si klidně pak nech různě pro své známé a tak, ale tyto účty budou veřejné.'' Pronesl Scott a já přikývla.

''Dobře. Souhlasím. S čím začnem?'' Svojí otázkou jsem každého úplně zaskočila. Jen Justin se usmíval od ucha k uchu.

''Ehmmm.. Jo jasně. S čím začneme.. No asi s formulováním. Vymyšlení názvů a nakonec i celkového názvu alba.'' Pronesl po chvíli ticha Scooter a já přikývla.

''Fajn, tak se jde na to.'' Tleskla jsem a přešla ke stolu, kde byly různé papíry.

Rok. Mám rok na to, zformulovat své první album.. Jsem neuvěřitelně nervózní, co když neuspěji? Co když se to nikomu nebude líbit? Co když mě kvůli tomu vyhodí? To je ale život. Život je rysk a za to to stojí..

Ale jsem zároveň i natěšená. Poznám nové lidi, budu konečně dělat to co mě baví! A třeba se potkám i s Nicki Minaj?