☆23☆ Západ Slunce
''Justine, asi by jsme měly jít. Bůh ví co tam je.. Může to být třeba divoké prase nebo-'' Nedořekla jsem to, protože mi skočil do řeči.
''Novinář.'' Pronesl a já přikývla.
''No, třeba novinář nebo medvěd..'' Přiznala jsem.
''Ne, třeba, ale určitě. Támhle.'' Ukázal do křoví, za kterým byl vidět fotoaparát. A kruci..
Vzal mě za ruku a táhl ke křoví.
''Justine nechoď taam.'' Promluvila jsem na něj, ale on byl úplně hluchej.
Novinář se už nesnažil ani zakrýt, jednoduše vyskočil ze křoví a fotil. Justin byl tak naštvaný.. Pustil mou ruku a než jsem stačila něco udělat, držel toho hajzla s foťákem pod krkem.
''Okamžitě ty fotky vymažeš. Nebo si mě nepřej.'' Zabručel Justin a já si přikryla pusu když s ním bouchl o strom.
''Justine nech toho! Vždyť mu něco uděláš a bude průser..'' Pronesla jsem a chytla ho za ruku.
''Ale Ari, ty to nechápeš. Nechci aby o našem čerstvém vztahu někdo věděl..'' Vyjasnil mi situaci a já se zamračila.
''A to proč? Jsem snad nějaká špatná? Nebo.. Ještě nejsem celebrita? Hmm?'' Zvedla jsem obočí a on sklopil pohled.
''Bože tak to není.'' Vydechl.
''Chci, aby to první věděly naše rodiny a pak teprv veřejnost.. Budou tě sledovat, jako mě.. Bude to šílené.'' Vysvětlil mi to a já přikývla.
Bohužel Justin nedával pozor, když se díval na mě a novinář utekl. Snažil se ho dohnat, ale marně. Měl moc velký náskok.
''Zlato to nevadí.. Tak to rodinám zavoláme..'' Promluvila jsem na něj a přitáhla si ho do obětí.
Stály jsme před našim autem a obýmaly se. Bože.. jak já miluji tu jeho náruč. Připadám si tak v bezpečí..
Ucítila jsem jak mě políbil do vlasů a mírně jsem se pousmála.
''Měly bychom jít.. Začíná se smívat.'' Šeptl, aby nepokazil tuto chvíli.
''A co zůstat na západ Slunce?'' Napadlo mě a Justinovi zajiskřilo v očích.
''To není špatný nápad.'' Pronesl po chvilce.
''Ale tady ne, znám lepší místo.'' Usmál se a já přikývla.
Přešel se mnou k mým dveřím, které otevřel a já nastoupila.
****
Bylo něco okolo osmé hodiny, prostě typický čas na to si sednout na břeh moře a pozorovat západ Slunce. A to jsme přesně udělaly. S Jussem jsme se stavily ve Starbucksu pro dvě horké čokolády a nakonec vyrazily.
Přejely jsme Georg Washingtonův most na druhou stranu a nakonec nás Justin dostal někam ke břehu, odkud byl krásný výhled na New York.
Justin vytáhl svoji bundu a položil ji na zem, oba jsme si na ni sedly a přitulily se k sobě. Při kouzelné podívané na západ Slunce jsme oba popíjely horkou čokoládu a přitom si povídaly o různých věcech.
''Kolik je?'' Zeptala jsem se po chvíli ticha. Justin se podíval na hodinky a povzdechl si.
''Skoro deset. Asi bychom měly jít.. Aby jsme to do jedenácti stihly.'' Povzdechl si a já se usmála.
''V klidu, mamka to myslela ze srandy.'' Uchechtla jsem se a on přikývl.
''No jen aby, nechtěl bych mít hned první den našeho vztahu průser u tvé mamky.'' Ironicky se zasmál a já se usmála.
''Neboj se. Nebudeš.'' Pronesla jsem a ochvěla se zimou. Začínalo být chladno..
''Je ti zima?'' Zeptal se a já přikývla.
Chtěl si sundat tričko, ale já se ho se smíchem zastavila.
''Neblázni. Nastydneš a já pak za tebou budu muset jezdit do pokoje.'' Zasmála jsem se a dívala se mu do očí z jeho klína, na kterým jsem měla položenou hlavu.
''Hmm..To by se mi líbilo.'' Zasmál se a já ho jemně praštila.
''Hele joo.. Bych se na tebe vyprdla.'' Pronesla jsem a on se na mě podíval ublíženě.
''To bys neudělala.'' Naoko fňukl.
''Ále udělala.'' Zasmála jsem se a pohladila ho po ruce.
''Cc..'' Naoko naštvaně zvedl hlavu a složil si ruce na hruď, jen jsem se tomu zasmála a přitáhla si ho do polibku.
''Fájn.. Možná neudělala, ale štvalo by mě to, že by jsme nemohly prožívat takovéto chvilky.'' Přiznala jsem na rtech a pak je spojila v jedny.
''Nic takového.. Takové chvilky budeme prožívat každý týden minimálně jednou.'' Pronesl a znovu se přilepil na mé rty. Ach jak se pletl..
''Tak pojď. Pojedem.'' Promluvil po chvilce polibku a já si povzdechla.
''Nee... Mě se nechce.'' Zakňučela jsem a on se tomu zasmál.
''Budem muset Shawty, ale neboj se. Zítra si to třeba vynahradíme.'' Usmál se a věnoval mi letmý polibek na tvář.
Přikývla jsem a nakonec vstala. Justin vzal bundu, kterou mi položil kolem ramen a já vzala kelímky. Vyhodila jsem je po cestě do koše a nasedla na své místo.
Zaslechla jsem, jak Justin zavřel dveře a nastartoval. Opřela jsem si hlavu o okýnko a sledovala ubíhající krajinu. Pomalu se mi začínaly klížit víčka a já se bála toho, že usnu. No nakonec to stejně tak dopadlo..
****
''Shawty? Jsme tady.'' Šeptl Justin a snažil se mě probudit.
''Co? To už jsme tady?'' Promluvila jsem ospale a zamžourala řasama. Svět se zdál být nějaký rozmazaný a víčka až moc těžká. Justin mi něco říkal, ale já znovu propadla temnotě.
Z pohledu Justina
''Ari.. Noták vzbuď see.'' Pronesl jsem, ale ona nic. Už zase spí. S úsměvem na tváři jsem nad ní pokroutil hlavou, takový spánek ale bude potřebovat. Pomyslel jsem si, když jsem si vzpomněl na svoje poslední Tour. To pak člověk usíná kdekoliv. A když myslím KDEKOLIV, myslím to doslova.
S tichým smíchem jsem se odpásal a vyšel z auta. Doufal jsem, že nejsou poblíž paparazzi, ale to se mi nepovedlo. Hned jak jsem vylezl mě oslepily blesky fotoaparátů a já si musel zakrýt oči.
Hned ke mě přiběhla ochranka a odehnala je ode mě, já se mezitím dostal k mé princezně a vzal si jí do náruče. Spala jako dřevo a já se nad tím jen pousmál.
''Klíče jsou v zapalování. Postarejte se o mou lásku co nejlépe.'' Promluvil jsem na obsluhu u dveří a ten muž přikývl.
''Dobrý den, prosim Vás kde bydlí Joan a Ariana Grande?'' Zastavil jsem jednu slečnu a ta se usmála.
''Hned se podívám pane Bieber.'' Štěbetala a přeběhla k počítači.
''Ohh.. Pokoj číslo 33. Třetí poschodí a v chodbě vlevo.'' Pronesla a já přikývl.
Došel jsem k výtahu, který byl pro mé štěstí zrovna otevřený a stiskl trojku. Fuuh.. Ari je sice lehoučká, ale už mě začínají bolet ruce..
Trochu jsem se naklonil a nechal polospící Arianu stát na svých nohou. Musely jsme vypadat komicky. Když výtah zastavil, vzal jsem si ji opět do náruče a hledal pokoj s číslem 33.
32..
31..
Sakra. Zpátky!
32..
33!
Bingo.
Zaťukal jsem a vyčkával. Už jsem se bál, že i její mamka spí tvrdým spánkem, ale naštěstí mi otevřela.
''Ohh.. Justine. Proč-'' Pohlédla na Arianu a hned jí to bylo jasné.
''Pojď dále. Musí být těžká..'' Pronesla a já přikývl a přešel k nim do pokoje.
Po mých nohou hned začal skákat malý pes a já se bál, že společně s Ari spadnu na zem. Nebo spíš.. Že spadnu na Ari.
''Coco. Notak. Ššš..'' Zamračila se na pejska Joan a vzala si ho/ji (neznám pohlaví) do náruče.
Já mezitím přešel s šípkovou růženkou k její posteli, na kterou jsem ji položil. Jen si ze spaní něco zamrmlala a přetočila na druhý bok.
''To vždy tak tvrdě spí?'' Zajímal jsem se a její mamka přikývla.
''Jo. Pokaždé.'' Ucechtla se. ''Někdy si říkám, jak je to možné.. Ale já byla stejná.'' Zasmála se a já přikývl.
''No tak nic. Moc děkuji, že jste jí pustila a už bych měl jít.'' Pousmál jsem se a zamířil ke dveřím, ale Joan mě zastavila.
''Nemáš za co Justine, spíš já jsem ráda, že je to mezi vámi zase v pořádku. Jinak nechtěl bys tu zůstat? Kam by jsi pak šel?'' Pousmála se Joan.
''No.. Mám v New Yorku hotel, ale je pravda, že je to na druhém konci NYC.'' Ironicky jsem se zasmál.
''Tak můžeš zůstat u nás. Mě to nebude vadit a Ariana jistě bude ráda.'' Navrhla a já váhal.
''No.. Fakt vám to nebude vadit? Nerad bych nějak obtěžoval..'' Podrbal jsem se na zátylku a ona nesouhlasně zakroutila hlavou.
''Ne, to určitě ne. Tak trochu patříš do naší rodiny, takže jsi u nás kdykoliv vítaný.. Jen tu nemám žádné oblečení pro tebe.'' Povzdechla si a já se usmál.
''To je v pořádku, jestli to nebude vadit.. Mohl bych spát se spoďárách a tričku.'' Mykl jsem rameny a ona přikývla.
''Jo. Koupelna je prázdá. Arianu necháme spát, protože tu by jsme do koupelny musely odvéct.'' Potichu se zasmála a já s ní.
''Tak já se jdu omýt.'' Pouze přikývla a já zamířil do koupelny.
Trochu zvláštní část/kapitola, ale snad se líbilo 😁 Myslím, že další kapitoly budou už lepší 😊 Přeju hezký den 😄
Sweeaty_
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro