☆22☆ Polibky
Ták 😊 A je tu další část/kapitolaa. Snad se vám bude líbit 😁❤ Přeji hezký zbytek dne a příjemné čtení.
Sweeaty_
''Mám neskutečnou chuť tě políbit.'' Pronesl mi na rtech a jemně se o ty mé otřel. Projela mnou neskutečná energie, která vykouzlila miliony motýlků v mém břiše.
''Tak mě polib.'' Uculila jsem se a on se usmál. Lehce se dotkl mých rtů, ale hned se zase odtáhl.
''Tady ne.'' Pronesl a otočil hlavu zpět k oknu na silnici.
Nastartoval, zařadil a vyjel. Projížděl ulicemi New Yorku tou nejrychlejší rychlostí, jakou se mohlo a já se mezitím dívala z okna.
Najednou jsem na svém stehně ucítila ruku. Justinovu ruku, abych byla přesná... Držel mě a k tomu řídil. Usmála jsem se a dál to neřešila.
Po několika dalších minutách, které pro mě byly nepochpitelně rychlé v jeho blízkosti, jsme konečně zastavily. Pohlédla jsem okolo sebe a zjistila, že stojíme někde na nenavštěvovaném místě za New Yorkem.
Bylo tu ale krásně. Otočila jsem se na Justina, který už byl ve stejné pozici jako v té uličce. Mírně si mě přitáhl k sobě a já cítila jeho dech na mém krku.
Letmo mě na něj políbil a mě vyskočila husina. Bože.. To bylo tak příjemné. Když zjistil, že se mi to líbí, začal mi krk obsypávat polibky, mírně jsem naklonila hlavu, aby měl lepší přístup a slastně vydechla.
Pak ale přestal a podíval se mi do očí. Jeho pohled ale sklouzl na mé pootevřené rty a já přikývla na nevyrčenou otázku.
Pomalu se přiblížil k mým rtům a lehce se o ně otřel. Nemohla jsem to dále vydržet a tak jsem naše rty spojila v jedny.
V mém podbříšku explodovala nečekaná exploze motýlků, které jsem za tu cestu sem postrácela. Usmál se do polibku a udělal první pohyb rty, já ho po něm zopakovala a tak to šlo dále.
Po chvilce mi svým jazykem přejel po dolním rtu a já lehce pootevřela pusu, aby měl přístup. Lehce a přitom tak dravě se otíral jazykem o ten můj a já to po něm opakovala.
Ucítila jsem jeho ruku, která mě chytla za tvář a druhou, která mě držela za pas. Jemně si mě přitáhl blíž a mé ruce vystřelily do jeho vlasů, se kterými si hrály.
Na nedostatek kyslíku jsme se od sebe odtáhly, ale ne moc daleko. Přesně tak, aby jsme se dotýkaly nosy. Dívaly jsme si vzájemně do očí a užívaly si tuto ukradenou chvíli.
''Nepůjdeme ven? Si to tu trochu prohlédnout?'' Zeptal se najednou Justin a já přikývla.
Oba jsme vystoupily, Justin zamkl auto, propletl si se mnou prsty a šly jsme.
''Znáš to tu?'' Zajímala jsem se.
''Moc ne, ale párkrát jsem tu už byl. Když jsem se dusil v NYC, přijel jsem sem. Je to takové moje uklidňující místo.'' Pronesl a přitom se díval před sebe.
Pochopeně jsem zakývala hlavou do souhlasu a nechala se vést. Najednou se na mě podíval a usmál se.
''Pojď. Něco ti ukážu.'' Pronesl a někam šel. Zamířil do lesa, což mě trochu překvapilo, ale nechala jsem to tak.
Netrvalo dlouho a my se objevily na menší mýtině. Všude po zemi byl krásný zelený mech osvětlený sluníčkem, které sem prosvítalo přes vysoké stromy okolo.
Ani bych se nedivila, kdyby tu večer létaly světlušky. Toto místo bylo tak kouzelné...
Zaslechla jsem, jak se Justin usmál a tak jsem se mu podívala do tváře. Celou dobu mě pozoroval s přihlouplím úsměvem na tváři, který mu tak slušel. Nebyl tu nikdo, nikdo kromě nás, pár zvířátek a přírody okolo.
Přešla jsem až úplně k němu, objala ho kolem krku a položila si hlavu na jeho hruď. Slyšela jsem jeho srdce jak divoce bušilo, dokonce i jeho dech, který se snažil tlumit. Ucítila jsem, jak mě políbil do vlasů a tak jsem zvedla pohled k jeho očím.
Usmál se a malinko se naklonil, aby mi dosáhl na rty, které sladce políbil. Usmála jsem se do polibku a nechala své rty přiložené na těch jeho.
''Jak to teď mezi námi vlastně je..?'' Promluvil najednou a já otevřela oči, které jsem měla zavřené, abych si zapamatovala ten klid a ticho.
''Já.. Já nevím Justine..'' Povzdechla jsem si a odtáhla se od něj.
''Usmíváš se, líbáš a obímáš mě jako tvoji přítelkyni, ale vzdaluješ se ode mě jako bych byla kamarádka..'' Sklopila jsem pohled a on si mě přitáhl zase zpět k sobě.
''Co kdyby jsme to spolu zkusily?'' Zeptal se najednou po chvíli ticha a políbil mě do vlasů. Zvedla jsem k němu pohled a zjistila, že to myslí vážně.
''Já..'' Zadrhl se mi dech. Mám říct ano nebo ne? Já vůbec nevím! Mám ho moc ráda, ale miluji ho? Není na ty dvě slova, ještě moc brzy? Ale to je vlastně jedno. Vztahy jsou od toho, aby se to zjistilo.. Nebo snad ne? Nevyznám se v sobě! Bože jsem blázen, bavím se sama se sebou..
''Řekni ano.. Prosím..'' Zaprosil a já si všimla slzy, která se mu utvořila v rohu oka.
''Justine.. Já.. Mám tě moc ráda, ale stále nevím jestli tě miluji.. Známe se jen chvíli.. Nechtěla bych tě sratit a hlavně se bojím.. Bojím se, že ti ublížím..'' Vzlykla jsem a on se mírně pousmál, i když mu po tváři také stékaly slzy.
''Cítím to stejně Shawty.. Ale proč to nezkusit..? A nezjistit, co k sobě cítíme?'' Šeptl.
''Tak dobře. Zkusíme to.'' Řekla jsem už vyrovnaným hlasem.
Chvíli si mě prohlížel, jestli to myslím vážně a když zjistil, že ano. Byl ticho, pak se mu na tváři vytvořil neodolatelný úsměv, který odhalil jeho bílé zoubky.
Nakonec mě vzal okolo pasu, vyzvedl do vzduchu a radoval se.
''Jsi moje!.. Bože! Ty jsi moje!'' Vypískl a já se smála.
''Ano jsem tvoje. Jen tvoje.'' Smála jsem se a on se mnou točil.
''Bože já jsem tak rád!'' Vydechl a položil mě zpět na zem. Silně si mě k sobě přitáhl a objal.
Položila jsem si hlavu na jeho hruď a vdechovala jeho dokonalou vůni.
Najednou jsme zaslechly prasknutí nějakého klacku, okamžitě jsem se otočila a dívala se někam za nás do lesa.
''Klid.. To bylo nějaké zvíře.'' Zasmál se Justin, aby ulehčil situaci a já se otočila zpět k němu. Věnovala jsem mu sladkou pusu na rty a když jsem se chtěla odtáhnout, přitáhl si mě k sobě a tím prohloubil náš polibek.
Možná, by náš polibek trval déle, kdyby nás opět nevyrušilo prasknutí klacku. To už mi přišlo divné.
''Justine, asi by jsme měly jít. Bůh ví co tam je.. Může to být třeba divoké prase nebo-'' Nedořekla jsem to, protože mi skočil do řeči.
''Novinář.'' Pronesl a já přikývla.
''No, třeba novinář nebo medvěd..'' Přiznala jsem.
''Ne, třeba, ale určitě. Támhle.'' Ukázal do křoví, za kterým byl vidět fotoaparát. A kruci..
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro