Přesně na desátou hodinu jsme byly v budově nesoucí jméno Capital Music, Republic Records. V budově, která měla tvar oválu s anténou na střeše, vyčnívající mezi stromy a obytnými domy.

S mamkou jsme koukaly všude okolo sebe. Bylo to tu velmi příjemné a budova vypadala přesně podle mých představ. Moderně, navenek i zevnitř.

Byly tu černo-šedé a bílé chodby s fotografiemi na stěnách. Byla tu recepce, u které stála žena s hnědýma vlasama a přívětivým pohledem.

''Dobrý den, vy budete určitě Ariana Butera Grande, že?'' Vyhrkla a já přikývla.

Hned se usmála a vzala do ruky telefon. Společně s mamkou jsme došly až k ní a vyčkávaly.

''Pánové Lipman, tu budou za chvíli.'' Pronesla potom co položila telefon.

Pouze jsme přikývly a šly si sednout. Měla jsem nutkání vyndat si telefon z kabelky a napsat Justinovi, ale pak jsem si řekla, že by to nebylo moc slušné a tak jsem nechala telefon telefonem a rovně seděla vedle své maminky.

Netrvalo dlouho a ve dveřích od výtahu se objevily dva muži. Byly asi tak stejně staří jako má mamka, akorát jeden vypadal že je starší než ten druhý.

Oba na sobě měly černé formální obleky s modrou košilý a různýma kravatama. Když zamířily k nám, postavily jsme se a nahodily úsměvy, které máme obě úplně stejné.

''Dobrý den, já se jmenuji Monte Lipman jsem ředitelem Republic Records a toto je můj bratr Avery Lipman, můj zástupce.'' Představil se vzhledově mladší muž a my přikývly.

''Dobrý den, já jsem Joan Grande a toto je moje dcera Ariana Butera Grande.'' Představila nás mamka a všichni jsme si potřásli rukama.

''Pojďte s námi.'' Pousmál se Monte a ukázal na výtah.

Společně s mamkou a bratry Lipman(-ovými) po boku jsme došly do výtahu.

''Jsme opravdu rádi, že jste přišly.'' Pronesl Avery předtím, než jsme nastoupily do výtahu.

''Radost je na naší straně pane.'' Pousměji se na něj a on mi úsměv opětuje.

''No, než dojdeme do kanceláře, co kdybych Vám řekl něco o této budově? Teda pokud máte zájem.'' Usmál se na nás Monte a my přikývly.

''Tato budova má patnáct pater včetně přízemí.'' Pronesl a já vykulila oči. Páni..

''Byla postavena před pár lety, proto je tu vše moderně zařízené. Možná jste si všimly fotografií na zdích, věřte mi, na každé chodbě je jich nespočet.'' Zasmál se a my s ním.

''Všechny jsou s našimi artisty, kterých je něco okolo stošedesáti. Naše kancelář je v posledním patře, kam teď míříme, ale aby jste se tam dostaly, musíte projít dlouhou chodbou slávy.'' Vysvětlil a my přikývly.

''Proč se tomu říká chodba slávy?'' Nechápala jsem.

''Protože na obouch zdech jsou namalovaní naši nejlepší artisti.'' Vysvětlil Avery a já chápavě přikývla.

''Myslím, že Nicki Minaj, The Weekend, Drake, Enrique Inglesias, Demi Lovato a spousty dalších určitě znáte.'' Pohlédl na nás a já otevřela pusu.

''T-tou chodbou, kterou teď projdu prošla Nicki Minaj?'' Zajímala jsem se užasle.

''Ale noták Ari, chovej se slušně.'' Kárala mě mamka, ale bratři Lipman(-ovi) se jen usmály.

''To je v pořádku paní Grande.'' Promluvil Avery.

''A ano, prošla tudy a několikrát. Je to váš vzor, že se zrovna zajímáte o tuto nadanou ženu?'' Zajímal se a já přikývla.

''Tak to se vám nedivím, ale myslím, že máte úplně jiný talent. Nicki Minaj je spíše rapperka, ale vy.'' Pronesl Monte a pohlédl na mě. ''Jste nadaná jako zpěvačka velmi populárního Popu.'' Pousmál se na mě a já cítila jak mi zajiskřilo v očích.

''Áno, vypadá to, že jste dojata těmito slovy, ale máme pravdu. Náš velmi úspěšný manažer, Scooter Braun, který objevil velmi nadané talenty jako je třeba váš kamarád Justin Bieber, Martin Garrix, Hilary Duff, Madison Beer a další. On nejeví zájem o obyčejné talenty. On má zájem o velmi talentované lidi, kterých není moc a pokaždé uspěje. A teď si vybral Vás. Myslíme, že to není jen tak.''  Pronesl Monte a Avery přikývl.

''Dobře tedy. Děkujeme za Váš názor.'' Poděkovala za mě mamka a usmála se.

*cink*
Najednou se ozval výtah a my vystoupily. Nemohla jsem uvěřit svým očím. Chodba slávy! Oni nekecaly!

Po levé ruce byl obrovský černo-bílý obdélník s nápisem Republic Records. Znak této firmy. Po pravé ruce pak stříbrno černá deska s velkým dolarem uprostřed, Republic nápisem nahoře a Records nápisem dole. Vedle kterého pak byly nějaké dveře.

Nad námi pak byly stříbrné lampy v kulatém tvaru a pod námi hnědý koberec.

Na bílých zdech pak o kousek dále byli známé tváře, jako první byl Lil Wayne, vedle něj Drake, Nicki Minaj a Birdman. (Nejspíš)

Naproti nim pak nějaký muž, kterého jsem znala podle obličeje, ale jméno mi uniklo a Phantogram.

Jako další byl muž a žena, které jsem vůbec neznala.

Naproti nim pak Amy Winehouse, nějaký zpěvák s afrem a další muž s rozcuchem Harry(-ho) Styles(-e)  rozdílný od ostatních s kytarou.

Pak jsme zahly doleva, kde už žádní další zpěváci nebyly. Na jednu stranu mi to bylo líto, protože mě bavilo hádat jejich jména, ale na tu druhou mě to zaujalo. Třeba si tu nechávají místo na další? A kdo ví. Třeba tu někdy budu i já!!

Na konci této -už né tak dlouhé chodby jako té předchozí- se nacházely černé velké dveře.

Avery je otevřel a před námi se ukázala prostorná a velmi moderní pracovna, zbarvený do šedo-hnědé barvy. 

Vpravo celé místnosti byla šedá na pohled pohodlná sedačka s šedo-černými a hnědými polštáři.  Před ní černý lesklý konfereční stolek s dvouma křeslama a za ní obrovské okno, které bylo na všech zdech kromě jedné, která byla stěnou k další kanceláři.

Vlevo pak byl jeden velký stůl, s dvouma počítačema od Apple, různými dokumenty a černýma židlema. Před stolem pak dvě další židle a to bylo vše.

''Posaďte se, prosím.'' Pronesl Avery a ukázal na sedačku.

Obě jsme se posadily a Avery s Montem si sedly do křesel.

''Než vám předáme slouvu a různé další papíry k tomu, musí tu být váš manažer.'' Pronesl Avery a já přikývla.

Mamka se nadechla a otevřela pusu, že něco dodá, ale já ji zastavila. Přesně jsem věděla co chce říct. Že nemáme manažera, bohužel neví, že můj manažer bude Scooter Braun.

''Pan Scooter Brauner přijde za chvíli. Mohly bychom si prozatím poslechnout Váš hlas prosím?'' Podíval se na mě Monte a já přikývla.

''A co mám zazpívat?'' Zeptala jsem se.

''Třeba tu vaši písničku. Jak ze se jmenovala?'' Podíval se na Averyho a než jsem stihla odpovědět udělal to za mě Avery.

''Daydreamin'.'' Odpověděl Avery a já přikývla.

Nejdříve jsem se trochu rozezpívala a začala.
You walked in
Caught my attention..
I've never seen
A man with so much dimension..
It's the way you walk
The way you talk
The way you make me feel inside..
It's in your smile
It's in your eyes
I don't want to wait for tonight..

So I'm daydreamin' !
With my chin in the palm of my hands
About you, you, and only you
Got me daydreamin' !
With my chin in the palm of my hands
About you, you, and only you..

Now I can't wait
To hold you in my arms
I know I was made for you..

Přestala jsem zpívat v půlce písničky, když jsem si všimla toho, jak na mě Avery ukazuje, abych přestala. Oba začaly tleskat společně s mojí mamkou.

''Bylo to úžasné. Není co dodat.'' Pousmál se na mě Monte a já se uculila.

''Děkuji.'' Poděkovala jsem a on přikývl.

''Jsi dobře vychovaná. To je dobře.'' Podíval se na mou mamku a ta se uculila a přikývla.

''Doufáme, aby ti to vydrželo. Hodně zpěvákům ale i zpěvačkám sláva vlezla do hlavy a jejich dobré chování se vypařilo. Ty ale vypadáš jako slušná a křehká dívka, myslím, že s tebou nebude problém.'' Pousmál se na mě Avery a já přikývla.

*Trr*
*Trr*
Z ničeho nic začal zvonit telefon. Avery se zvedl a přešel k velkému stolu. Zvedl telefon a chvíli byl potichu.

''Dobře.. Pošlete ho sem nahoru.'' S posledními slovy položil telefon, všem věnoval úsměv a šel zpět se posadit.

''Pan Braun tu za chvilinku bude. Teď už je ve výtahu.'' Pronesl a my přikývly.

Udběhlo jen pár minut a celou místností se ozvalo klepání. Hned potom do kanceláře vešel vysoký muž.

Měl tmavě hnědé krátké vlasy, hnědé malé oči nad kterými bylo černé husté obočí, srovnané strniště na tvářích a plné rty. Na sobě tmavě modré sako, černé tričko a černé džíny. Celkový outfit doplnil drahýma hodinkama, černýma vyleštěnýma mokasínama a černou pracovní taškou na dokumenty.

Všichni jsme se pozdravily. Nejdříve si potrepal na pozdrav s Averym a Montem a pak se otočil na nás.

''Dobry den, jsem Scooter Braun. Hudební manažer.'' Představil se mé mamce a potřásl si s ní.

''Joan Grande. Matka Ariany Butery Grande. Těší mě.'' Pousmála se na Scotta a on přikývl.

''A ty musíš být ta úžasná Ariana.'' Usmál se na mě a já přikývla a natáhla ruku.

''Scooter Braun. Tvůj manažer, pokud se tak mohu oslovovat..?'' Promluvil a já přikývla.

''Dobře tedy, posaďme se.'' Promluvil Monte a všichni jsme se posadily. Avery přinesl Scooterovi židli a ten poděkoval a také se posadil.

''Takže, jak už jsme o tom mluvily..'' Promluvil Monte a já společně s mamkou spozorněla.

****
Uběhla hodina, plná čtení smlouvy a dalších různých papírů k souhlasu toho, aby Scooter Braun byl můj manažer.

Nebylo to tak těžké, spíš bylo dlouhé jen to čtení smlouvy nahlas, protože moje mamka furt přerušovala a na vše se vyptávala. Všichni tři to braly ale v naprosté pohodě a vše ji důkladně vysvětlovaly, dokud nebyla spokojená.

No a po další hodině došlo na závažnou otázku. ANO nebo NE, pro podepsání smlouvy s nahrávací společností Republic Records, prozatím na šest let.

Když to podepíšu, stanu se po několika měsících zpěvačkou a možná za pár let budu slavná, budu jezdit na své vlastní Tour a vydělávat peníze. Když to nepodepíšu, sklamu Justina a zůstanu ve Starbucksu..

''Podepíšu to.'' Pronesla jsem a všichni tři přikývly.

💜❗⬇👇👇👇👇👇⬇❗💜
OTÁZKA:  Čtou se Vám lépe klasicky napsaná cizí příjmění (Grande, Lipman) nebo mám psát i koncovky (Grande(-ová), Lipman(-ovi) ??
Děkuji za odpověď 💜💜

(Vpravo) Monte Lipman
(Vlevo) Avery Lipman

Scooter Braun