☆17☆ Neznámý telefonát?
Je něco okolo osmi večer a já ležím v posteli a hraji si s Coco. Je úžasná..Stále nedokážu pochopit, že mi mamka pořídila psa. Nikdy totiž nesouhlasila s psem v domě, asi změnila názor a jsem za to ráda.
Sice jsem dříve měla psa, (když jsem byla malá) ale ten zemřel na otravu žabím jedem. Od té doby není jiné zvíře, které bych nenáviděla víc. Byla jsem z toho špatná a tak mamka prohlásila, že do domu nevezme žádné další zvíře. Jsem ráda, že to porušila.
''Dobrou noc Coco.'' Dlouze jsem jí políbila na hlavičku a zachumlala se do deky vedle ní.
************
Kousání, skákání, štěkání, lízání. To byly čtyři věci, které mě dnes ráno vzbudily. Hned jsem se nad malou Coco usmála. Stála v rohu postele a nevinně na mě hleděla.
''Potřebuješ čůrat?'' Zeptala jsem se rozespale a zívla si. Kolik vůbec je..?
Hned začala kroutit ocáskem a běhat sem a tam. Nakonec mi oblízala ruku a seskočila z postele. Doběhla ke dveřím a tam se posadila. Dovedete si představit, jak tak malé klubko dokáže být hyperaktivní už po ránu? Já tu padám na hubu a ona lítá sem a tam a stále není unavená.
Pohlédla jsem na hodiny a vykulila oči. Čtyři?! Není divu, že ještě nesvítí sluníčko.
''Coco ty si snad ze mě děláš srandu..'' Zakňučela jsem a praštila sebou o polštář.
To se jí ale nelíbilo a tak ke mě rychle přiběhla a začala na mě štěkat a oblizovat. Neochotně jsem vstala a přešla ke dveřím, které jsem následovně otevřela.
Bohužel jsem to nedomyslela, Coco běhala všude možně a já ji nemohla najít. Navíc na jméno 'Coco' si ještě nezvykla a tak jsme si zahrály na schovku.
Když jsem ji konečně našla, vzala jsem si jí do náruče a vyšla s ní ven na zahradu, kde jsem ji vypustila. Jaké štěstí, že nemáme díry v plotě.
Po chvíli za mnou přiběhla vyčůraná a já se mohla vrátit zpět do postele, kde jsem hned usnula do osmi rána.
*****
''Dobré ráno.'' Usmála jsem se na mamku a objala ji.
''Dobré. Jak jsi se vyspala? A co Coco?'' Usmála se.
''No.. Coco byla miloučká a tak se mi spalo dobře.. I když mě ve čtyři vzbudila, že chce na záchod.'' Ucechtla jsem se.
''Ajajaj.. Pojď sem zlatíčko, koupila jsem ti granulky.'' Pohladila malou Coco a dala jí na zem misku s psím žrádlem.
''To je tvůj telefon?'' Promluvila najednou mamka a já nastražila uši.
''Jo asi jo.'' Mykla jsem rameny a rozešla se do pokoje.
''Haló?'' Promluvila jsem, když jsem přijala hovor.
''Dobrý den, je u telefonu slečna Ariana Butera Grande?'' Promluvil vážný mužský hlas.
''Ano, to jsem já. Co potřebujete?'' Pípla jsem a vyčkávala.
''Jsem šéf Universal Republic Records. Chtěl bych Vám nabídnout smlouvu s naší nahrávací společností..'' Pronesl jednoduše a já se snažila potlačit výkřik. Podařilo se.
''A-ale.. Jak?'' Zakoktala jsem.
''Justin Bieber nám poslal vaši nahrávku.'' Řekl a mě zaskočilo.
''Justin Bieber..?'' Zopakovala jsem.
''Ano, byl tu u mě nedávno, než odjel na pár dní do Canady za rodinou. Trval na tom, abych si to poslechl a musím uznat, že je to opravdu dobré. Mohla by jste se tedy dostavit do mojí kanceláře?'' Zeptal se.
''A-ano jistě.'' Souhlasila jsem.
''Dobře. Půjde to zítra?'' Zajimal se.
''A-ano. Půjde, ale já bydlím až v Los Angeles a vy jste v New Yorku..?'' Pronesla jsem nervózně.
''Nebojte se slečno, pošlu pro vás letadlo. Buďte dnes na letišti v sedm a já se o vše postarám. Takže zatím nashle.'' Promluvil a típl hovor.
Vykuleně jsem se dívala na telefon a nechápala co se teď stalo. Musela jsem si to celé ještě jednou přehrát několikrát v hlavě, aby to vše pochopila. Panebože, já letím do New Yorku!!
Z hluboka jsem se nadechla a zase vydechla. Klid. Musím to říct mamce.
V klidu jsem sešla schody a došla do kuchyně, kde se mamka mazlila s Coco, která když mě viděla, rychle seskočila z mamčiného klína a utíkala za mnou.
Usmála jsem se a vzala si jí do náruče. Začala jsem jí drbat za ouškama a ona šťastně vrtěla ocáskem.
''Kdo ti volal?'' Usmála se na mě mamka a já si k ní sedla.
''Mami to neuhádneš.'' Pronesla jsem vesele.
''Co? Co se stalo?'" Uchechtla se.
''Jedeme do New Yorku!'' Vypískla jsem a ona stuhla.
''Ariano.. To je blbej vtip, vymysli si něco jiného.'' Povzdechla si.
''Ale mami. Tohle není vtip!'' Naléhala jsem.
''Teď mi volal šéf Universal Republic Records mami. Chce si se mnou sjednat schůzku, protože slyšel mojí nahrávku, kterou jsem udělala s Justinem. Mami, on jim tu nahrávku dal a jim se zalíbila!'' Vzdychla jsem zasněně.
''Ariano. Ale New York je strašně daleko.. A letenky už musí být zamluvené.'' Vzdychla mamka.
''S tim si nelam hlavu. To jsem domluvila. V sedm máme být na letišti.'' Pronesla jsem a políbila Coco na hlavičku.
''Ale-''
''Žádné ale, mami už od malička o tom sním... Prosím. Řekni že jedeme..'' Zakňučela jsem a udělala pší oči.
S odpovědí si dávala na čas. Chvíli se na mě dívala, pak sklopila pohled a podívala se na své ruce. Potom si povzdechla a znovu se na mě podívala.
''Dobře.. Tak tedy pojedeme.'' Pronesla.
''Jupí! Mami ty jsi nejlepší!'' Vyjekla jsem a hned ji objala.
''Jo jo já vím.'' Zasmála se.
''Ale pod jednou podmínkou.'' Pronesla najednou a já se odtáhla.
''Nic si od toho neslibuj, nikdy nevíš co ti lidi opravdu jsou zač a co mají v úmyslu. Když se mi to nebude zdát, řeknu že odcházíme a TY,'' Ukázala na mou maličkost.
''Mi nebudeš bránit, ano? Pokud ti dají smlouvu, celou si ji pořádně pročteme, nechci mít další problémy.'' Pronesla a já přikývla.
''Dobře, s tím souhlasím.'' Promluvila jsem a ona se usmála.
''Dobře, takže já si zavolám do práce a vezmu si na tři dny vol-'' Nedořekla to, protože jsem ji skočila do řeči.
''Na čtyry.'' Vyhrkla jsem.
''Když už budem v tom New Yorku...'' Mile jsem se usmála.
''Dobře. Tak teda na čtyři.'' Povzdechla si a já zatleskala.
Výborně. Teď musím skočit do práce a ukecat Josefa, aby mi dal na čtyři dny volno.
****
''Josefe, ale já si za ten rok nevzala ani jednou dovolenou. Chodila jsem do práce každý den, i když jsem měla školu. Prosím..'' Udělala jsem psí oči a on sklopil pohled.
''Ari fakt to nejde.. Nemůžu ti po čtyrech dnech dát další volno na čtyři dny.'' Povzdechl si.
''Josefe prosím. Potřebuji si něco zařídit a bude to trvat tak dlouho... Moc tě o to prosím.''
''Ari doopravdy ne. Můžeš mě prosit jak chceš. Rád bych ti to volno dal, ale pak bych riskoval svůj vyhazov a to si nedovolím.'' Podíval se mi do očí.
''A co kdybych si to odpracovala?'' Napadlo mě.
''Jak to myslíš?'' Nechápal.
''Co kdybych měla víc práce? Myslim to tak, že bych místo ranní měla celodenní a pak odpolední a pak zase celodenní.''
''Ty to volno opravdu potřebuješ co?'' Zeptal se a já přikývla. Povzdechl si.
''Fajn. Tak tedy máš volno na čtyři dny. Hned jak se vratíš budeš mít odpolední a další den celý. Dobře?'' Pohlédl na mě a já přikývla.
''Fajn. Jsi super! Díky!'' Vypískla jsem a objala ho.
Pak jsem vyšla z jeho kanceláře a zamířila za mamkou, která na mě čekala venku v autě.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro