S úsměvem a s paprsky slunce na tváři jsem se dnešní ráno probudila. Čekala jsem, že na druhé půlce bude ležet kluk, kterého znám pouhé dva měsíce, ale přesto mě to připadá jako věčnost.

Když jsem se ale otočila, čekal tam na mě jen lísteček. Posmutněle jsem si ho vzala do ruky a přečetla.

Dobré ráno Shawty,
Jak jsi se vyspala? Já doufám, že dobře. Já tedy ano, když jsi ležela po mém boku. ♡ Omlouvám se, že jsem před tvým probuzením odešel, ale musel jsem si jet něco zařídit a včera jsem ti o tom zapomněl říct. Večer se ale stavím, potřebuji ti něco říct. Snad se nezlobíš. Mám tě moc rád J.
P.S. Koupil bych ti růži, aby ti aspoň něco po ránu vykouzlilo ten dokonalý úsměv na tváři, ale neměl jsem moc času. :( ♡♡

Mírně jsem se pousmála a s povzdechem sebou hodila o postel. No a co teď budu dělat? Zeptala jsem se sama sebe.

No a co kdyby jsi šla třeba na snídani? Odpovědělo mi podvědomí. Bingo. Dobrý nápad. Díky Ari! Asi jsem vážně blázen.

Nakonec jsem se přece jenom zvedla z postele a zamířila do koupelny, trochu ze sebe udělat člověka a nakonec dolů do kuchyně na snídani.

''Dobré ráno mami.'' Usměji se jak nejlépe dovedu a mamka mi úsměv hned oplatí.

''Dobré ráno zlato.'' Odpověděla a zalila si své kafe. ''Jakpak jsi se vyspala?'' Zajímala se.

''Dobře a ty?''  Usmála jsem se a přešla k skříňce s lupínky.

''Taky dobře.'' Odpověděla a přešla ke stolu v jídelně, která je propojená s kuchyní.

''Mami neviděla jsi Jeremyho?'' Zajímala jsem se, když jsem si sypala čokoládové kuličky do misky.

''Ano viděla. Je to asi půl hodiny co odešel. Říkal mi něco o tom, že musí něco zařídit a že tě nechtěl vzbudit.'' Pronesla a přitom si promnula oči.

''Aha. Dobře, dík.'' Zalila jsem kuličky mlékem, vzala si lžičku a přešla k mamce.

''Dobrou chuť.'' Usmála se na mě, když jsem se usadila a pustila se do snídaně.

******
''Co budeš dneska dělat?'' Zajimala se mamka, ktera vyšla z ložnice převlečená do práce.

''No.. Mám v plánu si zajít ke kadeřníkovi a pak možná půjdu někam ven s Alex. Máme zase volno.'' Zašklebila jsem se.

''Fuu.. Tak to máte dobré. Chceš na kadeřníka peníze?'' Podívala se na mě vážným pohledem a já zakývala hlavou do nesouhlasu.

''Ne mami to je dobré, od čeho bych pak chodila do práce?'' Zasmála jsem se a ona přikývla.

''Tak tedy dobrá.'' Pronesla a vzala si do ruky kabelku. Rychle přešla ke mě.

''Měj se hezky zlatíčko. Navečír se vrátím.'' Políbila mě na čelo a přešla do předsíně.

''Navečír? Já myslela že končíš odpoledne.'' Nechápala jsem.

''To sice ano, ale pak si ještě něco potřebuji zařídit a nakonec jdu s holkama na kafe.'' Mrkne na mě a obuje si druhou botu.

''Aha. Tak si to užij. A pozdravuj se.'' Usměji se a ona přikývne.

Pošle mi vzdušnou pusu, zamává mi a odejde. Tak a jsem tu sama. Vzhůru do města!

Nejdříve jsem zamířila do svého pokoje, kde jsem si z šatníku vytáhla světle růžové šortky a šedý crop top, připominající sportovní podprsenku. K tomu okolo pasu černou slabou mikinu. Vše jsem si oblékla a vyrazila do koupelny.

Lehce jsem se namalovala, nic velkého.. Slabá vrstva makeupu, řasenka, skoro neviditelná linka a lehká rtěnka na rty.

Vlasy jsem si vyčesala tak, aby mi nelezly do obličeje a připla je růžovou mašlí. Proč se s nimi zbytečně piplat, když jdu za chvíli ke kadeřnici.

Nakonec z koupelny vyjdu a přejdu do pokoje si vzít kabelku, mobil a peněženku. Nezapomenu si ještě vzít šedé semišové lodičky a vyrazím k hlavním dveřím.

Nazuji si lodičky, do ruky vezmu klíče a vyrážím vstříc krásnému teplému letnímu dnu.

Když stojím před domem prozvoním Alex, která mi típnutím hovoru oznámí, že vyráží z domu.

''Ahooj.'' Vypískne, když mě zahlídne.

''Ahojky.'' Usměji se a obejmu ji.

''Tak vyrazíme?'' Zeptá se.

''Jasně.'' Usměji se a vyrazím k autobusové zastávce, ale Alex mě hned zastaví.

''Ari. Jedem autem, pojď.'' Zasměje se a vstoupí do černého obyčejného renaulta.

Hned k ní spěchám, aby mi neujela a nastupuji.

''To je tvoje nové auto?'' Zeptala jsem se, když jsem si sedla.

''Jop. Mamka mi ho koupila, za to, že jsem zvládla střední a co dala tobě?'' Usmála se a dala klíčky do zapalování.

''Ještě nic, ale už se mnou taky mluvila o autě.'' Odpovím a připáši se.

''Určitě nějaké dostaneš, myslím, že mamka tě nenechá jezdit furt autobusem.'' Zasměje se a nastartuje.

''Fajn do jakého kadeřnictví jedem?'' Zeptala se a já se usmála.

''Ty víš moc dobře kam.'' Mrkla jsem na ni a všimla si, jak jí zajiskřilo v očích.

Nikdy jsme si nepotrpěly na luxusu, ale jelikož teď máme každá svůj plat, tak se trochu rozmazlujeme. Samozřejmě si nějaké peníze necháváme bokem na náš vlastní byt a celkově na naší budoucnost.

****
Po několika minutách Alex zastavila nedaleko kadeřnického salónu Umberto. Je to jeden z nejlepších salónů tady v Los Angeles.

Společně s Alex  jsme vyšly z auta a Alex ho nezapomněla zamknout. Vyzarily jsme do salónu, kde si nás nikdo nevšímal.

Obě jsme vytřeštily oči, jak to tu bylo krásné. Celý salón byl udělaný do zlaté a bílé barvy. Měl dvě poschodí a spousty různých míst pro zákazníky.

''Dobrý den, co by jste si přály?'' Promluvil na nás mírně opálený muž a já nahodila úsměv.

''Dobrý. Chtěly by jsme se nechat přebarvit.'' Odpověděla jsem a on si nás mezitím prohlédl od hlavy až k patě.

''Ohh.. Ale obyčejné kadeřnictví je o pár ulic dále.'' Poznamenal a já se zamračila. Co si o sobě myslí?!

''Jakpak se jmenujete slečno? Někde jsem vás už viděl.'' Promluvil po chvíli ticha a celou si mě prohlédl.

''Ariana Butera Grande.'' Odpověděla jsem a on se napřímil.

''Jejda. Moc se omlouvám slečno Grande. Pojďte zavedu Vás do lepšího patra, osobně Vás přebarvim na jakoukoliv barvu budete chtít.'' Pronesl mile a já pohlédla na Alex, která kývla.

''Výborně.'' Zvedla jsem hlavu a on nás dovedl do prvního patra.

Posadil mě na první volné křeslo, které tu bylo a Alex hned vedle mě. Tleskl a hned k němu přiběhly dvě paní.

''Emilie, postarej se o tu druhou dívku.'' Ukázal na Alex a ona přikývla.

''Tak. Slečno Grande.. Na jakou barvu by jste si přála přebarvit?'' Zeptal se a díval se na mě v zrdcadle.

''Na hnědou. Chci být bruneta.'' Pousmála jsem se a on kývl. 

''Áno, to se mu bude líbit.'' Zamrmlal si pod vousy, ale já se zamračila. 

''Komu?'' Nechápala jsem.

''No přece Justinovi. Brunetky má rád.'' Pronesl a začal mi rozpouštět vlasy. 

''Proč mluvíte o Justinovi?'' Nechápala jsem, ale on jen zakýval hlavou do nesouhlasu a podal mi známý časopis, který nečtu, protože se v něm píší až moc přehnané drby.