☆10☆ Ráno
Ráno jsem se probudila na sluneční paprsky, které prosvítaly přes zatažené závěsy. Pomalu jsem otevřela oči a zjistila, že jsem v neznámém pokoji. Až po chvíli mi došlo co se stalo a kde to jsem. Musela jsem se pousmát nad tím, že jsem usnula u malého Jaxona. Který mimochodem ještě slaďounce spinká.
Opatrně jsem sundala jeho malinkou ručičku, která mě obímala a opatrně se zvedla z jeho postýlky. Ještě jednou jsem se pousmála nad jeho roztomilostí a potichu vyšla z pokoje.
Dorazila jsem na chodbu, ve které jsem zaslechla něčí hlas a překrásnou vůni. Nedalo mi to a vydala jsem se za tím, zjistit, kdo to tu narušuje ranní hodiny. Pomalu jsem sešla schody a šla za tou neodolatelnou vůní, která mi způsobila kručení v břiše.
Potichu jsem dorazila až do kuchyně, kde jsem spatřila Jeremyho, jak ke mě stojí zády obnažený do horní půlky těla. Něco kuchtil a přitom si zpíval mě dost známou písničku. Only Girl od Rihanny, poustnutou před dvoumi lety. Oceněná dvoumi cenami.
''Like I'm the only one that's in command
Cause I'm the only one who understands
how to make you feel like a man, yeahhh'' Dozpíval jednu slovu a já se nadechla.
'' Want you to make me feel
like I'm the only girl in the world..'' Začala jsem společně s ním a on se prudce otočil.
'' Like I'm the only one that you'll ever love
Like I'm the only one who knows your heart..'' Zíral na mě jak na vola a já zpívala dál.
''Only one... ''
Stačilo dozpívat jednu sloku a on se ušklíbl. Začal zpívat další a po chvilce jsem se přidala i já. Tak to šlo furt dokola, dokud nezačal zpívat mě povědomou písničku k níž jsem neuměla text. Ušklíbla jsem se a zvedla ruce do vzduchu na náznak ústupu.
''No to snad ne.'' Zasmál se.
''Co to bylo za píseň?'' Zajímala jsem se.
''To byla přece písnička od toho nejznámějšího kluka na světě.'' Uchechtl se.
''Jo? To mluvíš o sobě nebo co?'' Zasmála jsem se.
''Ne. Mluvím o Justinovi Bieberovi. O tom zpěvákovi, co je nazýván děvkařem, bůh ví jakým alkoholikem a drogovým závyslákem. O klukovy, který stále ještě dospívá, ale žije dospělý život. O tom mluvím.'' Zarazil mě. On zná Justina Biebera? Ehm.. Samozřejmě že ho zná..Každý ho zná.. Ale mluví o něm, jako by ho znal jinak. Osobně.
''Ty ho znáš osobně? Nebo jak to všechno víš?'' Nechápala jsem a sedla si na barovou židličku.
''Pracuju v nahrávacím studiu... Do kterého jezdí nahrávat své písničky. Jsme staří známý.'' Pokrčil rameny a já přikývla.
''Co všechno o něm víš?'' Nadzvedla jsem obočí.
''Všechno.'' Uchechtl se a otočil se zpět k plotně.
''Fajn..'' Promluvila jsem. ''Oblíbená barva?'' Začala jsem. Rozhodla jsem se ho trošku prozkoušet.
''Fialová.'' Odpověděl a já se usmála.
''Počkej.. Počkej.. Fialová? To není moc klučičí barva..'' Nechápala jsem.
''Není a proto je originální. Chňápeš?'' Zasmál se a já promýšlela další otázku.
''Hele.. A není to náhodou tvoje oblíbená barva?'' Zarazila jsem se, na to mi ale nebylo odpovězeno a tak jsem pokračovala dále.
''První holka?'' Vyhrkla jsem.
''Caitlin Beadles.'' Uchechtl se.
''Nejdelší vztah?'' Nadzvedla jsem obočí.
''Dva roky a šest měsíců.'' Odpověděl pohotově a já se zasmála.
''Jako čemu se směješ?'' Uchechtl se a otočil čelem ke mě.
''Ničemu.. Já jen.. To na Justina Biebera sedí.'' Rozesmála jsem se.
''Jo? A jak dlouhý vztah jsi měla ty?'' Najednou mi sklaplo.
Můj nejdelší vztah trval tři roky.. Nebo aspoň jsem si to myslela. Byla to katastrofa.
''No? Najednou mlčíš?'' Zasmál se a já ho propálila pohledem.
''Tři úmorné roky.'' Vztyčila jsem hlavu, on přikývl a otočil se zpět k plotně.
''Jo jinak Ari.. Krásně zpíváš.'' Poznamenal a já se usmála.
''Děkuju, ty taky nejsi k zahození.'' Zasmála jsem se a on se mnou.
''Palačinkyyyyyy!!'' Ozval se domem dětský řev a následovné dupání po schodech.
Netrvalo dlouho a do kuchyně přiběhla malá Jazzy s Jaxonem za zády. Okamžitě jsem si Jaxona vzala na kolena políbila ho na nosánek.
''Už vám je peču. Za chvíli budou hotové.'' Ozval se Jeremy a já se usmála.
''Ty umíš vařit?'' Usmála jsem se.
''Samozřejmě. To že jsem kluk, neznamená, že neumím vařit.'' Zasmál se a hodil poslední palačinku na talíř.
''Dáš si taky?'' Zajímal se.
''Ale jo, dám si.'' Pousmála jsem se.
''Dobře. A nebude to vadit, když jsi ta vegetariánka?'' Zajímal se.
''Ne, nebude.'' Usmála jsem se a položila Jaxona na zem, který hned běžel ke stolu na svoje místo a já se vydala za ním.
''Tak fajn...'' Zašklebil se a dodělával poslední palačinky.
''Co je to vegetariánka?'' Zajímala se Jazzy, která si cpala do pusy velký kus palačinky.
''To je člověk, který nejí žádné maso.'' Odpověděla jsem a ona přikývla.
''A proš ťo nejedí?'' Promluvila s plnou pusou a já se zasmála.
''Protože jim to třeba nechutná.. Nebo se jim něco stalo v životě a řekly si, že nebudou jíst maso a dodržují to.'' Odpověděla jsem, zatímco jsem si na svoji palačinku mazala nutellu.
''A co se jim stalo?'' Nechápal malý Jax, který měl čokoládu okolo pusy.
''No.. Například já viděla film.. (Blackfish- Černý zabiják), Který byl o jedné kosatce, která v přírodě zabila několik lidí.. Lidé se rozhodly jí zastavit a převychovat.. Celý film, který byl natočen jako dokument jsem shlédla až do konce. A to mě přimělo si vážit přírody a zvířat, kteří jsou okolo nás. '' Pokrčila jsem rameny a Jazzmyn mě jen zaujatě pozorovala.
''A teď papej, ať ti to nevystydne.'' Věnuji jí úsměv a prohrábnu si vlasy. Neudělala jsem něco špatně? Asi jsem o tom neměla vůbec mluvit..
''Dobrou chuť.'' Promluvila jsem předtím, než jsem si dala první sousto do pusy. Mm.. Ty jsou tak dobré...
''Doblou!'' Vypískla Jazzy s Jaxem společně.
''Dobrou chuť.'' Promluvila Jeremy a věnoval mi úsměv.
*******
Když jsme všichni dosnídali, pomohla jsem Jeremymu sklidit vše ze stolu, zatímco se Jazmyn s Jaxonem šly převléknout.
''Ukaž já to omyju.'' Pousmála jsem se na Jeremyho a vzala mu houbičku na nádobí.
''To je v pohodě. Já to udělám.'' Protočil očima a jemně mě odstrčil.
''Nic takového.'' Zasmála jsem se a stoupla si zpět před dřes.
''Hej!'' Zasmál se a hodil po mě pěnu.
''Ty....'' A už to začalo.
Každý si bral co nejvíc pěny z dřezu a házel to potom druhém. Smály jsme se jako blázni a neřešily fakt, že jsme celý od pěny.
Netrvalo dlouho a pěna došla. Oba jsme se uklidnily, ale přesto se tomu smály.
''My dva fakt nejsme normální.'' Vydechla jsem mezi smíchem.
''Ne, to fakt nejsme.'' Zasmál se Jeremy.
''Nic, budem to muset uklidit. Než přijdou ti dva raubíři a budou se vyptávat.'' Povzdechla jsem si a pustila se do práce.
******
''Jak dlouho tu vlastně budeš?'' Zeptal se Jeremy a já pohlédla na hodiny.
''Hmm... Vlastně ani nevím. Nepřekážím tu?'' Zeptala jsem se.
''Né, vůbec né. Spíš naopak, rádi tě tu máme.'' Pronesl jednuduše a já se zašlebila.
''No tak třeba do večera? Pak bych jela domů.''
''No tak jo. V tom případě by jsme se mohly jet někam schladit co říkáš?'' Zeptal se.
''To bych ráda, ale nemám plavky..'' Pronesla jsem, ale Jeremy jen mávl rukou.
''Já tu nějaké dívčí mám. Myslím, že dokonce i nové.'' Přiznal a já přikývla. Teď jsem se nechtěla zabívat tím, proč je tu má a pro koho..
''Tak v tom případě souhlasím.'' Usmála jsem se.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro