4
Nechal jsi mě sfouknout svíčky. Měla jsem radost z toho dortu. Byl růžový na něm byl můj věk a pod ním nápis: ,,Pro moji princeznu, ať se ti splní všechno co si budeš přát." v den jsem měla všechno co jsem si přála měla jsem tebe a to mi stačilo.
,,Sfoukni svíčky princezno."
Usmál jsi se. Podívala jsem se na tebe. Na dort jsem se ani nepodívala.
,,Nelíbí se ti?"
Usmála jsem se a objala ho.
,,Je nádherný bráško!"
Usmál jsi se. Tvoje oči se rozzářily, když jsem ti tohle řekla.
Pamatuji si, že ten text jsi dělal ty. Dal sis na tom takovou práci. Pamatuji si jak jsi nadával, když se ti to nepovedlo, ale mě se ten dort líbil. Bylo to od srdíčka a to se cení.
,,To jsem rád."
Byl jsi šťastný, že se tvoji princezně líbil.
,,Dáš si kousek princezno?"
S úsměvem jsem přikývla a donesla ti talířek, na který jsi mi podal kus mého dortu.
,,Kde jsou naši rodiče? Proč nepřišli na moje narozeniny?"
Usmál jsi se a sedl sis ke stolu.
,,Jsou teď v práci. Přijdou večer."
O víkendu?
,,Ale já mám narozeniny."
Byla jsem zklamaná.
,,Oslavíme společně tvoje narozeniny."
Usmíval jsi se, byl jsi rád, že jsi je mohl strávit se mnou.
,,Dobře."
Chtěla jsem ti udělat radost,a proto jsem zapomněla na to, že naše rodina tu není.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro