Byl večer pod vánočním stromkem nebyli žádné dárky, čekali jsme na Ježíška.

,,Princezno běž se schovat,do pokojíčku jinak Ježíšek nepřijde."

Byla jsem nadšená.

,,A ty nepůjdeš?"

Nechtěl jsi odejít.

,,Musím na něho počkat."

Usmál jsi se.

Zavřela jsem se do pokoje a netrpělivě čekala.

Nakonec se rozezněl zvoneček.

Vyběhla jsem ke stromečku.

Okolo stromečku byli dárky.

,,Pojď si rozbalit dárečky."

Vyběhla jsem ke stromku a rozbalila si první.

Byl to plyšový jednorožec.

Milovala jsem jednorožce.

,,Děkuji braško!"

,,Mě neděkuj. Poděkuj ježíškovi."

Ty jsi byl pro mě Ježíšek bráško, vždy jsi mi dal co jsem chtěla.

Pak jsem zaslechla těžký kroky, byl to zase náš otec a byl opilí.

Chytil jsi mě za ruku a odvedl mě do mého pokoje.

,,Schovej se do skříně a buď potichu."

Nechápala jsem to.

Sedla jsem si na dno skříně a přišoupla si nohy blíž k sobě.

Zase křik.

Tříštící se sklo, co se tam dělo bráško?!

Pak někdo vešel do mého pokoje, přiložila jsem si ruku na ústa, abych nebyla moc slyšet.

Tyhle vánoce jsem si moc neužívala opravdu ne.